|
|
Nechceme kotě z útulku
Stává se velmi často, že volající zájemci o kočky samostatně inzerované odmítnou naše svěřence jen z důvodu, že je kočička z útulku. Ráda bych vám vysvětlila rozdíl mezi našimi svěřenci a těmi ostatními.
Stává se velmi často, že volající zájemci o kočky samostatně inzerované odmítnou naše svěřence jen z důvodu, že je kočička z útulku a že nechtějí žádného opuštěnce. Ráda bych vám vysvětlila rozdíl mezi našimi svěřenci a těmi ostatními.
Naši svěřenci
Do našeho domova se dostávají kočičky z různých míst a s odlišným onemocněním nebo těžkými úrazy. Opominu–li zablešení a začervení , nejčastější nemocí bývá rýma, svrab v uších, záněty očí a mykóza srsti. Tato onemocnění se dají někdy snáze, někdy hůře vyléčit za několik dní. Déle trvá vyléčit strach z lidí, dětí, psů, ale také z jízdy autem. Z těchto důvodů hledáme pro každou kočičku určitý typ prostředí a nesvěříme ji hned prvnímu zájemci, kterého známe jen po telefonu.
Flíček - při přijetí a před cestou do nového domova
Každá kočička, u nás dostane kvalitní péči a nabízena k osvojení je už zdravá, očkovaná, odčervená a zbavená všech blech. Dospělé kočičky jsou kastrované a všechny, včetně koťat, umí používat WC.
Koťata stojí frontu na WC
Podle svých zkušeností vím, že velká část kočiček nabízených z domácího prostředí není ani odčervená, ani očkovaná a často trpí rýmou a průjmy. Tak jaký je rozdíl mezi našimi kočičkami a těmi ostatními? Rozdíl je velký, a to ve prospěch našich koček. My sice nevíme, kdo a jací jsou jejich rodiče, ale u koček bez rodokmenu to není podstatné.
Kočičky rozdávané sousedům a známým, neočkované a neléčené, mohou nakazit další kočky v okolí. Co na tom, že kočičky rozdávané sousedům a známým se neočkované můžou nakazit neléčitelnou nemocí, a tak dál roznášet chorobu, co na tom, že jsou nevychované, chodí na záchod, kam se jim zachce, a léčbou zanedbané nemoci necháme u veterináře velké peníze, nebo neléčením je odsoudíme k velmi krátkému a bolestivému životu... vždyť jsou od známých zdarma.
Ani psa se nebojíme
Kočičky paní Zárubové můžete vidět v rámci prezentace Azýlku paní Zárubové, pod záložkou Naše zvířata.
přidat do oblíbených | poslat e-mailem | vytisknout | sdílet | |
přidej komentář
| vypiš komentáře
Komentáře:
Bohužel... (2003-09-29 08:40:21, Patricie) Odpovědět
Ne každý útulek se stará o kočičky tak příkladně jako paní Zárubová. Takže se Vám může stát, že když toho o kočkách moc nevíte odnesete si z útulku nemocnou, zablešenou a začervenou kočičku. A ani Vám to neřeknou!!! Náklady na léčení jsou potom obrovské. Nebo když kočička čeká koťata...
Maciatka z utulku (2003-09-29 10:30:18, Sylvia) Odpovědět
Uznavam, ze nie kazdy utulok sa stara o macky tak, ako je to popisane. Ale ked si vezmete macku na inzerat od sukromnej osoby, kde mate zaruku, ze macka nie je chora, nie je zablsena, je odcervena... Myslim, ze vacsina utulkov sa o svojich zverencov stara podstatne lepsie a vydava ich v lepsom stave, ako rozni mnozitelia, ktori odmietaju dat vykastrovat svoju macku a maciatka rozdavaju hocikomu, kto si zapyta. A castokrat nielen rozdavaju, ale dokonca aj predavaju.
útulky (2003-09-29 16:06:19, Gábina Ch.) Odpovědět
V současnosti máme tři kočky, každou z jiného útulku (Troja, Podbrdsko a Mikroayzl Liberec). Všechny naše svěřence jsme dostali odčervené, očkované a kastrované (v Liberci se např. očkují i proti FIP a leukóze). Netvrdím, že všechny útulky jsou seriózní a dobré, ale já bych prostě jinou než útulkovou kočku nechtěla. Kdo nezažil ten pocit uspokojení, když dáte domov opuštěnému zvířeti, ten nepochopí. :-)))
(bez názvu) (2003-10-24 00:47:50, Hanka Pokorná) Odpovědět
Vážená paní Patricie,
z Vašeho dopisu se mi chce brečet. Neříkám, že by se měli podporovat špatné útulky, ale nenapadlo Vás někdy, že byste to mohla být právě Vy, která byste kočičce pomohla z nemoci nebo od blech,anebo byste jí mohla vysvobodit z tak špatného útulku,kde utají i její nemoci jen pro to, aby jí udali??? Opravdu se těch nemocných němých tváří tak štítíte? Je to dost egocentrický přístup si vzít zvíře jen pro to, že je zdravé. Člověk by měl také umět dávat, ne jen brát.Těžko si brát z útulku kočku, která potřebuje opravdu odbornou péči,ale jsou i takové kočky,které nemají nic vážného,nebo se potřebují pouze doléčit a právě teplo nového doma jí to urychlí. Je pravda, že někdo prostě potřebuje zdravou kočku, třeba z důvodu, že se sám nemůže dobře hýbat a nemůže s ní proto docházet k veterináři, nebo prostě na léčbu nemá peníze, ale nejsem si jistá, zda je to Váš příklad. Nicméně,je nutné Vás také informovat o skutečnosti,kterou možná neznáte,že onemocnět Vám může i vyléčená nebo úplně zdravá kočička. Navíc mi připadá doslova sprosté, že tohle píšete na server nejlepšího a nejčistějšího útulku u nás. Všude to pořád prezentují dokola,jak je o kočky pečováno,u každé nabídky kočičky je znovu a znovu informace o kastraci, očkování atd. nebo eventuelně kdy to proběhne. Nemám ve zvyku odepisovat na internetu nebo dokonce nutit někomu svoje názory, ale tohle mě nemohlo nechat klidnou. Se smutným pozdravem Hanka Pokorná
nemyslim, že by nějaký útulek (2003-10-24 11:30:46, Petra) Odpovědět
ÚMYSLNĚ umístil nemocné kotě a schválně o tom nové majitele neinformoval.
útulky- pro Petru (2003-10-24 14:11:15, Marcela) Odpovědět
no to jste teda nebyla zdaleka všude. Já si před 2 roky brala z útulku 4týdenní kotě, předával mi ho veterinář jako zdravé. Sice vyloženě nemocné nebylo, ale těch blech. Odblešila jsem, vypiplala a následně dostal kočičí rýmu - podle mého musel už mít základ nebo oslabený imunitní systém. Jo taky když mi ho dávali tak o odčervení taky nebyla řeč. Abych byla konkrétní jedná se o útulek Brno-Kociánka. Jak jsou na tom nyní, nevím. Můj kocour je už dvouletý fešák a doma dělá velkého ukecaného pána.
Pre Marcelu (2003-10-24 14:27:04, Sylvia) Odpovědět
Moze sa obcas stat, ze z utulku odide zablsena macka, niekedy su blchy rezistentne voci znamym prostriedkom a takto male maciatko sa nemoze odblsovat nicim "drastickym", akurat pudrom.
Ked si niekto berie 4-tyzdnove maciatko, musi ratat s tym, ze maciatko nemusi byt uplne zdrave. Takto male by malo byt este u mamy, ktora by mu svojim mliekom odovzdavala imunitu. Pokial ale mamu tak skoro stratilo, alebo ho od nej odtrhli, tak je dost velky predpoklad, ze imunitu nebude mat vyvinutu dostatocne. Inac, nechapem, co sa stazujete. Nikto nemoze vidiet do zvierata, co sa mu prejavi o tyzden, o dva... kazdy, kto si berie macku (ci uz z utulku alebo z ulice, z dediny...), musi skratka byt pripraveny, ze zvieratko moze nieco vo vnutri mat, co sa este neprejavilo. Zvlast ked sa jedna o take male maca, ktore este nemohlo byt ani ockovane. Lenze to je typicky pristup ludi, ktory chcu maciatko "cim mladsie, najlepsie max. mesiac stare" a potom sa cuduju, ze im ochorie, nedajboze umrie (co je u takychto prtuchov celkom bezne, ak nemaju mamu). Ked ste chceli aspon nejaku zaruku na zdravie maciatka, mali ste si vziat aspon 3 - 4 mesacne, ockovane.
Nebyla jsem všude, ale i tak jsem (2003-10-24 15:09:41, Petra) Odpovědět
viděla dost hrůz. Naopak - stalo se nám, že jsme umístili kotě, které jsme považovali za zdravé a během pár dní se ukázalo, že není. Proto veterinář nepíše do atestu "dám ruku do ohně za to, že tomu kotěti nic není" , ale "bez klinických příznaků onemocnění". Chtěla jsem jen říct, že si nemyslím, že by nějaký útulek někomu dal nemocné kotě úmyslně.
pro Silviu a Petru (2003-10-24 19:32:02, Marcela) Odpovědět
Samozřejmě je neobviňuji, že by to udělali úmyslně, každý se snaží dle svých možností. A tak malé kotě jsem si také nebrala úmyslně. Umřel mi kocour(6let)na selhání ledvin(bohužel i přes veterinární pomoc)a mojí kočce bylo smutno, tak jsem po zralé úvaze rozhodla, že jí pořídím kotě, že to spíše přijme než dospělou kočku.A protože můj původní kocour byl rezavý pídila jsem se po tom samém, a první co jsem udělala,že jsem obvolala nejvližší útulky a na Kociánce zrovna měly právě tyto koťata bez mámy(takový ras nejsem,že bych je vzala dřív jak tak v 10 týdnech). Tak jsem si řekla,že jim ubyde jeden malý neposeda a já se mu budu moci rozhodně více věnovat než uhonění zaměstnanci útulku.
kočky z útulku (2003-10-25 14:08:13, Romana) Odpovědět
V srpnu jsme si vzali 3 měsíčního kocourka z útulku, protože jsme o svého přišli. Také jsme chtěli pomoct koťátku najít domov.Přebírali jsme, dle informací z příslušného útulku, zdravé kotě, které však druhý den začalo být "špatné".Čekal nás týden s každodenními návštěvami na veterině, po týdnu kocourek umřel - FIP.¨Bylo mi líto jenom toho kocourka, jak přes všechnu péči trpěl a, bohužel,nemohl to vybojovat. Nenapadlo mně dávat někomu dávat vinu. Nebylo mi líto ani času ani peněz. Jenom toho mrńouse.Zatím nemůžeme mít jiného, protože tenhle hnusný virus přežívá v prostředí až 8 týdnů. Ale až seberu sílu a budeme si jistí, že už je naše domácí prostředí čisté, musíme mít jiného kočičáka. Z útulku.
FIP je v bytě 4-7 týdnů (2003-10-26 14:50:30, Petra) Odpovědět
Pokud chcete mít jistotu, že je číča FIP negativní, můžete si jí nechat otetovat buď v útulku, nebo až s ní půjdete z útulku. Výsledek budete znát do 20 min. Kromě testu Vám nic jiného nezaručí, že se s touto nemocí nesetkáte opět, i kdybyste si kočičku kupovala.
FIP (2003-10-28 12:55:00, romana) Odpovědět
Vážená Petro,zřejmě jste nepochopila, o co v článku šlo. Nešlo o FIP. Ta, stejně jako jiné nemoci, prostě je a bude.Šlo o to, že jsem se chtěla podělit o zkušenost, která sice nebyla příjemná, ale neodradí mě od toho, abych si vzala další kočičku z útulku. Třeba ze stejného.Jinými slovy, lidé, kteří se zodpovědně o útulky starají mají moje poděkování.Pokud si beru kočičku, tak se vší zodpovědností, ale i vírou, že se jí v útulku dostalo toho, co se jí v rámci možností dostat mohlo.Nechci to již dál rozebírat, je to každého právo na vlastní názor.
Alw jo, pochopila, Váš příspěvek si mi líbil, (2003-10-28 14:17:59, Petra) Odpovědět
to byla jen "technická" ke zmínce o FIP, se kterou mám také víc zkušeností, než bych chtěla mít :-(((
ještě k tomu fip (2006-03-01 13:17:40, ) Odpovědět
stává se často že si od nás lidé vezmou kotě a ono jim zemře na fip a oni na nás pak ječí že jsme jim dali nemocnou kočku,ale snažíme se dbát o zdraví nabízených koček,ale fip může přijít kdykoliv a vina útulkářů to rozhodně není!
Nemocne kocicky z utulku (2006-09-26 21:07:30, Bara) Odpovědět
Dobry den,
ja si pred lety brala kocourka z utulku, tenkrat jsem absolutne netusila, do ceho jdu... Kocourek byl uzasny mazlik, meli jsme ho moc radi, ale nejdriv mu zjistili plisen na usich, nemel skoro ani jeden zub a nakonec mel porad rymu, prujmy... Jako takovou velkou tecku nakonec mu navic zjistili "koccici AIDS". Takze nas chudak kocour trpel a my s nim. Nez jsme ho ze vseho dostali, byla to fuska, stalo nas to dost nervu, penez a navstev u veterinare. Diky oslabene imunite mel totiz problem vydrzet zdravy derlsi dobu. Prestoze jsme v nasem byte meli v zime dost chladno a on celou zimu doslova prosmrkal, kocourka jsme udrzeli v relativni zdravotni pohode nekolik let, nez dostal zrejme mrtvicku a nakonec mu selhali ledviny a museli jsme ho nechat utratit :o(( Byl to skvely pritel a spolecnik, doted se mi po nem zasteskne a nekdy v budoucnu si klidne kocku z utulku zase poridim, i kdyz momentalne mam na priteluv natlak 2 cistokrevne kocky. Uprimne receno, kocourka jsme meli z utulku v Praze - Sobine. Vim, ze pani Mihalova dela co muze, ale problem bude asi v tom, ze v zime bere na noc do utulku take toulave kocky z okoli, takze i zdrave kocky chytnou nemoci, ktere by ani nedostali, kdyby byla v Sobine nejaka karantena. Stacilo by, aby ty toulave kocky pani Mihalova zavirala do jine mistnosti, aby nebyly v kontaktu se "stalymi" kocicimi obyvateli... Kazdopadne nektere kocic nemoci (napr. plisen) je prenosna i na cloveka a kdyz mate doma male dite, jako jsme meli my, muzete z toho mit tezkou hlavu docela dlouho - my vlastne kocourka dostali z nejhorsi az po roce!!
Kkotě z útulku pí. Mihálové (2013-03-05 17:00:02, Dana) Odpovědět
Vážená paní.
Ráda bych vás uvedla do reality. Paní Mihálová neprovozuje žádný útulek. Je to jen dobrá duše, která kočičkám zasvětila život. Nedostává žádné dotace. Kočičky živí ze svého důchodu a z příspěvků dobrých lidí.
Ok! (2013-03-06 07:36:17, X-ray) Odpovědět
Teď jestli si dotyčná "Vážená paní" vaší reakci po 7 letech přečte...
Pro paní Hanu (2011-04-28 11:03:15, Dana) Odpovědět
Nevidím důvod, proč odsuzujete někoho, kdo si vzal kočku z útulku, kde mu slíbili, že kočička bude zdravá. Osobně mám s jedním útulkem v Kladně velmi špatnou zkušenost. Zemřel nám kocourek a dcerka (7 let) moc plakala. Vzali jsme si proto "maličkého zdravého kocourka" u útulku. Hned druhý den jsem pro jistotu zašla k našemu veterináři. Kotě nebylo odčervené, mělo průjem a bylo podvyživené. Museli jsme ho nosit v látkovém závěsu přímo na těle, aby se "vyhřál", v noci jsem ho měla pod peřinou (člověk se hodně vyspí, když se bojí, aby toho drobečka nezalehl) krmit z lahvičky. Vypiplali jsme ho a když byl větší, chtěli jsme ho nechat kastrovat. Bohužel se ukázalo, že i tady je problém. Kocourek byl totiž kočička. Ne všechny útulky jsou dobré.
Nyní po letech kdy svého kocourka nemáme bychom chtěli nového. Určitě zvolíme jiný útulek.
kotě z útulku (2011-04-29 09:11:48, Dáda) Odpovědět
Dano reagujete sice na velmi starý příspěvek přesto Vám na otázku odpovím. Sama depozituji kočky a vím, že s koťaty je moře práce a starostí. Nalezená koťata se musí odčervovat několikrát po sobě, protože bývají silně začervená (některá bohužel i na masivní začervení zemřou). Takže Vámi přebrané kotě mohlo být již několikrát odčervené a přesto ještě začervené. Koťata a vůbec nalezenci mívají průjmy. Může to být právě přetrvávajícím začervením, změnou stravy ale i změnou prostředí. A že bylo podvyživené? Víte v jakém stavu se nalezená koťata nacházejí? Málokdy se stane, že se do útulku dostanou dobře živená, zdravá koťata. Takže i vykrmit se musí postupně.
Většina útulkářů nerada takováto (ne úplně zdravotně)stabilizovaná koťata vydává, ale zase si je vědoma, že v nových domovech je na ně více času a i financí. Každý kdo si vezme z útulku kotě nebo kočičku a je nutné je přeléčit si hned vypočítá kolik ho to stálo. Málokdo si však uvědomuje, kolik to stojí útulkáře a depozitáře, které nemají na starosti jen jedno kotě nebo kočičku a hradí vše ze svého.
Milá Patricie... (2005-11-12 19:05:47, Kateřina Rychnovska) Odpovědět
Váš výkřik je pouze prvoplánový...nicméně...doufám že se Váš názor, časem jistě změní, nebo upraví...budete-li se problematikou zaobírat hlouběji, zjistíte, že se každý snaží seč může a jak jen je to v jeho moci a silách...fyzických, finančních...zdravotních. Jak útulky, tak jednotlivci...neb v naší zemi to NENÍ vůbec jednoduché...Musím bohužel zareagovat na tento Váš výkřik...Když už se Vám stane, že si přinesete kočičku, svého společníka, miláčka...etc., který je "marod" pak věřte, že by jste neměla hledat chybu v útulku...spíš se zamyslet, jak pomoci-marodovi či útulku samotnému...jelikož meritum věci je, že útulky mnohdy praskají ve švech, jelikož opuštěných, týraných a nemocných zvířátek je mnoho a dobrých duší a útulků málo.Má smysl Váš výkřik ?...zamyslete se...činy mají milá Patricie smysl..Pomoc má smysl.Když už si domů přinesete maroda a může se to stát. Věřte, že to nikdo nezařídil schválně a že je jen na Vaší povaze, Vašem duchu, Vaší osobnosti, jak se s tímto faktem poperete. Obyčejně se o marody každý postará, tak jak je v jeho nejlepších silách. Tak to je a má být. Nehledejte vši kde nejsou! Pomozte tam, kde je třeba...i slovem do pranice, na nějž je možno odpovědět a jež je možno vyvrátit, jako Váš výkřik. No, třeba se, v příštím životě, narodíte jako koťě nakažené nějakou chorobou a budete mít tu čest potkat se s Patricií jako jste Vy. To bych Vám nepřála...Já jen doufám, že ta Patricie najde odpovědi na úrovni svých otázek a ještě dál...tam za okraj. Protože jinak by jste se láskyplné náruče pravděpodobně nedočkala, nebo až za dlouhou dobu. No, alespoň by jste si jí o to více vážila...víte co to je? Láskyplná náruč...to je ono..přijmout jakékoli zvíře a postarat se o něj jak nejlépe umíte a ne plýtvat časem a energií na zbytečné nařčení :)...S pozdravem Kateřina
Koťata z útulku (2003-09-29 09:36:57, Ivana J.) Odpovědět
V současné době mám tři kočičky: kocourka, kterého jsem si přinesla už dospělého, jak jinak - z útulku, kočičku, která přišla z útulku jako kotě, a kocourka, který se ke mně přidal na ulici, přičemž mi jasně oznámil, že u mně hodlá bydlet. Můj syn má kočičku a kocourka, oba z útulku. Takže máme s útulkovými kočičkami zkušenosti. Kdybych si měla vybrat kočičku, byla by to zas útulková.
:-)) (2003-09-29 13:09:26, Zuzana F.) Odpovědět
Klobouk dolu, tohle je exemplarni priklad zodpovednosti :-)) Kdyby byli vsichni takovi jako Vy, zilo by se kockam daleko lepe. Jsem si jista, ze na ulici by nebyla ani jedna :)
Koťata z útulku (2003-09-29 15:04:11, Alena) Odpovědět
Také mám zkušenosti s útulkovou kočkou, a to jen dobré. Když jsme hledali naší Trixi společníka, obrátili jsme se na brněnský útulek Městské policie. Z personálu jsme měli dobrý pocit, že se snaží v mezích možností o zvířata opravdu dobře postarat. Neměli jsme tenkrát na výběr, protože k odběru měli jenom jednoho kocoura, ale nelitujeme. Vypadá to, že tam čekal jenom na nás - když jsme přišli, okamžitě pádil k nám, nechal se hladit, vzít do náručí a doma se okamžitě aklimatizoval...Takže doporučuju překonat ostych a "zariskovat", ta zvířata vaši lásku a zájem ocení oddanou láskou.
Odpověď (2005-03-08 15:20:43, ) Odpovědět
Tak to je od vás moc hezké!!!! :-)
Kotě z útulku (2003-09-30 07:29:22, Katka) Odpovědět
Má zkušenost s číčou z útulku je bohužel velmi negativní - ujali jsme se kočičky, údajně zvyklé doma a ochočené. Teprve dodatečně jsme zjistili, že byla chycena do odchytové klece na Petříně a je "divoká". Samozřejmě jsme vydrželi a nevrátili jí, ale i po 2 letech společného soužití nemáme domácího mazlíka ale velmi plachou číču. O tom, že jsme strávili několik měsíců léčením infekčního onemocnění, ani nemluvím. Útulkům osobně fandím, ale po téhle zkušenosti jsem velmi opatrná.
Když porovnám kotě vypiplané doma s péčí a láskou, které se nebojí a rádo mazlí, závidím tomu, kdo jej získá. Naše číča se takhle nemazlí ani po 2 letech.
Nechápu...! (2003-09-30 09:39:21, Jitka M.) Odpovědět
Katko, nezlobte se, ale Váš příspěvek vyznívá opravdu sobecky a bezohledně. Vy Vaši kočičku nemáte ráda ? O co Vám šlo, když jste si brala zvíře z útulku ? Abyste mu poskytla bezpečný a láskyplný domov po těch hrůzách, které prožilo, nebo abyste měla plyšáka na hraní ? To je pak snad lépe jít do obchodu s hračkami... Vím o čem mluvím, mám doma Sáru z Měcholup (jak už tady všichni vědí :-)) už rok a půl a pohladit se nedá asi nikdy ! A nedala bych ji za nic na světě a denně se těším z toho, když vidím, jak je u nás šťastná a spokojená.
"divoke kote" (2003-09-30 09:57:27, Zuzana F.) Odpovědět
Ahoj Jitko, ja bych Katku neodsuzovala. Ne kazdy pristupuje k porizeni kocky s umyslem "chci pomoci kocce z utulku". Velka cast lidi chce mit doma hlavne pohodove a bezproblemove (zdravotne i povahove) zvire, mazlicka. A mezi utulkovymi zviraty (stejne jako mezi zviraty od chovatelu ci od soukromych pestitelu z vesnic) bezproblemova zvirata jsou, i nejsou. Katka proste kapla na spatne zvire a spatny utulek. Domnivam se, ze kdyby ji pracovnice utulku na rovinu rekla, ze je kote divocak, Katka by si vzala jine kote - ktere by bylo mazlive a delalo ji radost. Myslim si, ze pro vsechny utulky prezentovane na Kocky-online je hlavni, aby bylo spokojene jak zvire, tak clovek, ktery si zvire osvoji (nespokojeny clovek si pro dalsi zvire uz do utulku nepujde), a proto se snazi kocicaka charakterizovat do nejlepe, aby si ho vzali ti pravi lide, kteri ho za dva dny nebudou chtit vracet a nebudou se dlouhodobe citi napaleni, ze se ujali neceho, co nechteli. A asi nemusim zduraznovat, ze kazdy slusny utulek je v sedmem nebi, kdyz prijde seriozni zajemce, ktery chce pomoci kocicce, ktera to nejvic potrebuje, pripadne realisticky rekne, ze chce dat domov plachemu zvireti. Bohuzel - takovych je jako safranu... Jak jsem psla na zacatku - vetsina lidi chce bezproblemoveho mazla.
Na "špatnou kočku" ??? (2003-09-30 16:38:16, Petra) Odpovědět
Nejsou špatné kočky. Ze zdivočelé kočky, která se nemůže vrátit do původní lokality a narodila se venku nikdy nebude domácí mazlík. I takové čas od asu umísťujeme, ale nového majitele o tom informujeme. V nabídce je většinou napsáno, že kočka bude žít "vedle něj", že potřebuje jen toleranci a krmivo. Nic více, nic méně. Plaché kočky jsou nejméně chtěná zvířata, která často tráví v miniaturních prostorách přeplněného útulku roky.
Ja Katku chapu!! (2006-09-26 21:12:18, Bara) Odpovědět
Jitko, ja Katku chapu, sama mam kocourka mazlika, pak jsme mu poridili kamaradku... plachou kocicku, ktera i po dlouhe dobe utika a skryva se, ncha na sebe sahnout jen nekdy, kdyz ona chce, v naruci nevydrzi... Taky je mi to lito, kazdy jsme holt jiny a kdyz si zvyknes na kocicicho kamose a de facto skveleho partaka, tezko se smirujes, ze tcoje druha kocka zdrha, jen co te vidi, ze se k ni blizis :o(( Mam ji rada, ale opravdu mi chybi, ze ji nemuzu mazlit.
.... ach! a kdyby tak byli na světě (2003-10-24 13:49:45, kačena) Odpovědět
samí dobří lidé! lidé, kteří mají soucit se zvířaty, lidé, kteří učí své děti se chovat správně a s láskou ke všemu živému....já mám 5 koček a 1 psa. všichni dohromady se mají rádi a respektijí se! i když barnýs je divokej, nerad se nosí, saša zase sní všem na co příde, tutek je kámoš všech, ale bín se bojí (hrály s ním malé děto fotbal, když byl kotě)a jsem šťastná za to, že je každý POVAHOVĚ jiný/á, protože pak je teprve ono! vůbec by mne nenapadlo, říkat si: ach, ti sousedovic děti, ty jsou tak pěkné a chytré a....
Když se člověk chce mazlit v tu dobu, (2003-10-24 14:02:01, Petra) Odpovědět
kdy má náladu on, je potřeba mít víc koček, vždycky se najde nějaká, která to uvítá :-). Já mám (průměrně) čtyři a mazlit se chtějí víc, než mám čas. Dnes ráno - Amálka sedí na pračcce, chce mi opřít packy o ramena a dávat mi "hubičky" , když odjdi mňouká, v posteli ještě leží Líza a "žalostně skřípe" (pořádně mňoukat neumí), at se tam vrátit, Lucinu naštěstí ted zajímají nejvíc nová koťata, jinak by seděla na umyvadle a chtěla pochovat v náručí, pohladit koťata, aby byla mazlivá a našel se pro ně brzy zájemce a pak zase všechno od začátku a už jdu pozdě do práce...a o jsem jště vynechala lidské příslušníky domácnosti, které mají dost podobné požadavky :-)
Můžete-li si dovolit ještě 1 (2003-10-24 18:03:08, Janaa) Odpovědět
kočičku,vyberte si mazlíka - nejraději opačného pohlaví a myslím si,že bude ráda i vaše plašulka. Náš nedotýkavý Filípek miloval Mourka a ten ho těšil a opečovával.
Klid, (2004-10-01 12:15:26, Marian Gavlák) Odpovědět
moje Niki byla extremne placha 4 roky. Jednou tezce onemocnela a tak jsem se o ni staral jako o dite, zahrival v dece, krmil kasickama, lital po doktorech. Kdyz se uzdravila, zjistil jsem, ze jsem jeji tata, vsude zacala chodit za mnou, spala se mnou, kamkoli jsem hnul, vzdy si ustala nekde pobliz a koukala na laskyplnyma ocima. Bohuzel se z plache kocicky stala kocicka pritulna, ktera se znovu naucila verit lidem. Pri jedne vychazce ve vesnici na letnim byte ji zabil mistni buran... Nemuzu na ni zapomenout, mame sice doma stale dalsi utulkove kocky, Niki byla jenom jedna.
Niki :-(( (2004-10-01 15:13:36, Irena R.) Odpovědět
Tak to je smutný příběh, tohle mě vždycky dostává, já bych těm prevítům, co dokáží ublížít bezbrannému tvorečkovi,přála oko za oko...
Druhá kočka (2008-09-03 18:31:31, Miri) Odpovědět
Mám stejnou zkušenost.Pořiďte si druhé zvířátko,nejlépe toho mazla.Mazlivá kočička po skamarádění dodává té druhé odvahu a stojí jako na stráži,když se snažíte tu palžší pohladit.Náš Lucky skákal 2 metry když nás viděl(odchycen v areálu fabriky) a Matýsek(mazel) ho opatroval a dodával odvahu.A dneska je z Luckyho mazlík a gaučák - hlavně díky Matymu.
Bezproblémový mazel (2003-09-30 10:09:06, Ivana J.) Odpovědět
Zuzano, já nevím, ale i ten největší plašan se může bezproblémovým mazlem stát. Důkazem je můj Šimon. To byl přece bojínek až na půdu, ale dneska mám často problémy ho přesvědčit, že ho musím sundat z klína, a jít něco udělat.Motorek pouští už když mě jen napadne ho pohladit, a celý se natahuje, aby si to užil. Chtělo to jen trpělivost, ale vyplatila se.Já věřím, že i Sára paní M. si jednou pro to pohlazení přijde, vždyť už udělala spoustu pokroků.Někdy to asi trvá déle.
Zdravím
plasan (2003-09-30 10:15:32, Zuzana F.) Odpovědět
Ivano, jak tohle vsechno vim, ale - to nic nemeni na tom, ze vetsina lidi chce dokonaleho mazla hned, ne az po roce ochocovani. Bohuzel...
Kotě na hraní (2003-09-30 11:06:23, Ivana J.) Odpovědět
Já vím, že je spousta lidí, kteří chtějí jen kotě na hraní, ale nelíbí se mi to. Myslím si, že kočička je pro člověka především partner, a to mazlení, to je odměna navíc. I když velice příjemná, to nepopírám. A ještě se mi nestalo, že by, dřív nebo později, k němu nedošlo, a to i u těch "pouličních" koček.I ty chtějí pohladit po hlavičce, případně pochovat, nebo podrbat na bříšku, vždyť jsou to kočičky, jako každá jiná. Většina "útulkových" čiček je už na to mazlení zvyklá a připravená.A, podle mně, není důvod se útulkového zvířátka bát. Člověk přece vidí, jak se o ně starají, když si pro něj do útulku přijde. Většina lidí, kteří tam pracují, to dělá z lásky ke zvířatům, což o mnoha chovatelích říct nelze, ti mají svoje zvířata často pouze jako prodejní artikl. Kus jako kus.
Souhlasím ! (2003-09-30 11:50:03, Jitka M.) Odpovědět
Ano, paní Jirková mi mluví z duše, ona to navíc umí krásně podat. Mně se prostě ten Katčin příspěvek zdál takový bezcitný. A navíc si myslím, že na jedné straně si Zuzana F. dá práci se sbíráním materiálu a uveřejněním seriálu o plašanech, a pak si někdo přečte takovéto vyjádření a může ho to odradit...
Plache kocky (2003-09-30 12:57:43, Zuzana F.) Odpovědět
Z vetsiny plachych kocek se opravdu pri vhodnem pristupu mohou stat mazlove, nebo alespon relativne normalni kocky. Ale ten clovek, ktery si plasanka bere, do toho musi jit s tim, ze kocka je placha a ze chvili potrva, nez si zvykne.
Opravdu nemam nic proti plachym kockam - ti, kteri zazili Azraela a Asmodea, vedi, ze v tehle oblasti nejsem teoretik - naopak, myslim si, ze by kazdy plasan mel dostat sanci, ALE u lidi, kteri jsou na to pripraveni a pocitaji s tim.
Plašani (2003-09-30 14:06:37, Gábina Ch.) Odpovědět
U nás to funguje tak, že máme jednoho supermazla, jednoho velkého šéfa a jednoho plašana (dosud nepohladitelného). Takže jelikož se máme s kým mazlit, tak nás nemazlivost naší Arwenky nijak netraumatizuje. Ba naopak, teď máme ještě v depozitu velmi mazlivého Theodora (viz nabídka Podbrdska, moc se za něj přimlouvám), takže jsem Arwence kolikrát vděčná, že se nechce mazlit. :-))) Takže ze zkušenosti doporučuji zájemcům o plašany nakombinovat to s mazlíky :-)) (Se Sylvií S. jsme vymýšlely projekt 1+1 - každý zájemce o mazlivou kočku by jako bonus dostal jednoho plašana - bohužel by nám to asi neprošlo :-))
(bez názvu) (2003-10-01 08:30:39, Pavla H.) Odpovědět
Tak to máte opravdu ideální kombinaci. Já mám doma jednoho supermazla z ulice a dva mazly z útulku a kolikrát to opravdu nestíhám:-)) a nevím koho hladit dřív. K výše vedené diskusi musím dodat, že kočičky z útulků (Radlická + depozitum pí. Černé) byly v perfektním zdravotním stavu.
Nesouhlas (2003-09-30 13:35:37, Katka) Odpovědět
Všem, kterým můj příspěvěk připadá bezcitný vzkazuji, že číču jsme samozřejmě nevrátili a všichni jí máme rádi (i když naše malá dcera je občas smutná, protože její číča se nenechá ani pohladit). Já jsem jen reagovala na to, že útulky dávají lidem jen bezproblémová a zdravá koťata. Bohužel je to v lidech.
Ty kočky za to nemůžou. A můžete mi věřit, že až budeme pořizovat naší číče kamaráda (máme v plánu), tak se jako první obrátím na útulky. Jen budu obezřetnější a nabídnuté zvířátko si trošičku více prověřím.
Vojtíšek a Matýsek (2003-09-30 12:03:41, Marcela P) Odpovědět
Jak už asi všichni víte oba jsou z útulku,Vojtíška jsme i přivezli z umísťovací výstavy a je jedním z kocourů pana Knopa,bohužel jsme ho podcenili a vzhledem k žádným zkušenostem z kočičkama z útulku,jsme ho dost dobře neodhadli(od začátku byl moc plachý)-Vojtíšek se nám ztratil.Víme sice,kde se zdržuje,ale jeho lokalita je dost velká (přidal se k sídlištní komunitě) a my nemáme dost prostředků abychom ho nechali odchytit)jediné co nás napadlo,že jim nosíme baštu,věříme,že z toho snad Vojtík taky něco má)Pokud by mi mohl někdo poradit jak z této svízelné situace ven,budu mu moc vděčná,i když už je to půl roku ,stále nám moc chybí a taky o něj máme strach obzvláště s příchodem zimy.Ale to jsem odbočila. Asi týden poté co se nám Vojtík ztratil a my ani netušili ,kde by mohl být.Byla jsem tak zoufalá,že můj partner rozhodl o nové kočindě.Zavolali jsme pí.Soběslavské a po osobní návštěvě u ní,jsme si přivezli toho největšího mazlivku ve střední Evropě,je moc hodnej a poslušnej,slyší na zavolání a trošku i na některé povely občas poslechne,když přijdu domů z práce,tak mne vítá.Jmenuje se Matěj a jeho jméno mu perfektně pasuje(je to takový šmudlík).Dnes jsou moje zkušenosti takové,že když zvíře(záměrně píšu zvíře,protže máme taky pejsky-dva,a jeden je taky z útulku a taky máme ty nejlepší zkušenosti)tak zase z útulku.Myslím si,že těch hodně špatnejch je málo,pak jsou hodně průměrný a pak je nějaké procento těch super.Myslím,že ale moc velký rozdíl,mezi těma průměrnejma a suprovejma,není.A když má bohužel,už člověk tu smůlu a narazí zrovna na ten nejhorší,je z toho v šoku.Takže nám všem přeju jenom dobré a ještě lepší útulky našich budoucích miláčků,pevné nervy.A útulkům čest a slávu.
Povaha (2003-09-30 13:27:04, Marika) Odpovědět
Keď som zaciatkom roka hladala tu najvhodnejsiu rasu macky pre seba, natrafila som aj na tieto stranky a stala som sa ich pravidelnou citatelkou, a tak kedze z Bratislavy som si tazko mohla zobrat cicu z tejto ponuky, zakotvila som nie u chovatelky ale v utulku u nas.Salinka po prekonani vleklej nadchy a kozneho svrabu sa stala bezproblemovou spolocnickou,nikdy nebola placha ale ani velka maznavka, aj ked spi so mnou.Zaciatkom leta sme jej zadovazili spolocnicku z nasho domovskeho utulku, bolo to mrnave pol kilove maca, velmi plache. Po troch mesiacoch sa z krpatej stala extremne maznava cicuska, aj ked aj nadalej sa hodne laka nahlych zvukov. Tak si myslim, ze nezalezi len na tom, z akeho prostredia si clovek berie macicku, ale v prvom rade na zakladnej povahe zvieratka.
Já myslí, že je potřeba brát si kočky (2003-09-30 16:45:05, Petra) Odpovědět
i z těch útulků, kter nejsou "super". Sama jsem si vzala před lety kočku z útulku, protože byl tak děsný, že jsem věděla, že by tam umřela. Původně to bylo "na hlídání", ale vzhledem k tomu, že léčení škrkavek, zápali plic, ušního svrabu a rýmy, kdy oprskala ve výši hlavy celý byt, jsme si na ní zvykli, už zůstala.
Petra má pravdu, (2003-10-01 14:03:51, Lucie) Odpovědět
určitě je potřeba brát si kočičky i z útulků, které nejsou supr. My to udělali před necelým měsícem. Původně jsme si Merliho brali v dobré víře, že je to zdravý a mladý kocourek, který toho má ještě hodně před sebou. No, omyl - Merlinovi je cca 6-8 let, měl zánět očí, uší a dásní + okostice. Celkově nás jeho léčení vyšlo na 1.600,-- Kč a to ještě není oočkován (za týden). Trošku mě mrzí vůči Barče (náš domorodec), že to není aktivní kocourek (kde sebou plácne, tam zůstane), protože, když už si chce Bára hrát, tak Merlin rezignuje :-) Ale na druhou stranu mě hřeje pocit, že jsme kocoura zachránili před jistou smrtí. Pravda - přítel mi předesílá ony skoro dva tisíce, ale ve skutečnosti je taky rád :-) A o to víc si vážím lidí, kteří takováto zvířátka zachraňují ve "velkém"! Ovšem musím také říct, že příště si zřejmě vezmu kočičku, o které budu vědět, že je v pořádku - ale nenutím si mazla až za hrob :-)
(bez názvu) (2003-10-01 14:52:05, Gábina Ch.) Odpovědět
Myslím, že šestiletá kočka toho má taky ještě soustu před sebou. Náš nový (máme ho dva měsíce) přírůstek Ole je v tomto věku a myslím, že je to kočka na vrcholu sil :-)) A co se týče výdajů u veterináře, tak to prostě patří k věci, beru to tak, že jsem chtěla mít kočky, tak halt musím něco investovat.
Pro Lucii (2003-10-01 21:10:19, 2.Romana K.) Odpovědět
Lucie, myslím , že ani příště si nevezmete kočičku , která bude bez problémů. Pokud jste si jednou vzala sociální případek , tak i příště ,pokud si budete brát další kočí,tak zase budete chtít pomoci tomu nejpotřebnějšímu.
Moc dobře vím jaké to jsou starosti a trápení přijmout kočičku, která není stoprocentní.Ale...Možná si já léčím nějaké komplexy "milosrdné sestry", ale ta radost , když to kočička zvládne, uzdraví se a je s Vámi šťastná- nic nenahradí.
Nase Baruska, (2004-10-01 12:31:05, Marian Gavlák) Odpovědět
kterou jsme si vzali jako male kote z utulku byla z celeho vrhu nalezencu nejmensi, nejslabsi a pracovnici utulku (myslim, ze to byla Petra - zdravim:)), nam to vymlouvali s tim, ze je tak nemocna, ze to mozna ani neprezije. Nechteli nam dat nemocnou cicinu, takze jsme ji dostali, az kdyz se z toho castecne vylizala. Az do jejich 4 let jsme byli cca 1x mesicne na veterine, penez to stalo spoustu, nikdy jsme vsak nezalitovali. Barca je uzasna kocka a jeji nemoc a handicap to jen podtrhly. Penize nejsou vsecko a vzdy, kdyz mi veterinar poradil barcu utratit, protoze se "nevyplati", zmenil jsem veterinare. Nakonec jsme skoncili u dr.Hercika, ktery konecne odhalil, co presne ji je a nasledna riskantni operace ji uplne vylecila. A tak se z na smrt nemocne kocky stala naprosto zdrava, cila a krasna cicina. My mame skvelou kamaradku a uz si jen uzivame. Az si zase budeme v budoucnu brat dalsi kocku, bude to v utulku a bude takova, ktera nema moc sanci. Z nich jsou ty nejlepsi kamaradky.
Jistě že povaha (2003-09-30 14:40:42, Ivana J.) Odpovědět
kočičky (stejně jako u lidí) udělá svoje, ale povaha se dá přizpůsobit. Ono opravdu záleží na tom, co náš miláček zažil, než se stal "útulkovou" kočičkou, i na tom, jak se o něj v útulku starali, ale i na prostředí, kam přišel. Když jeho plachost chceme rychle odstranit, a snažíme se s ním mazlit, kdykoli projde kolem nás, vyvoláme pravý opak. Kočička musí sama přijít na to, že jsme tu pro ní, že jí nechceme ublížit, a že takové pomazlení je vlastně strašně fajn. A já bych řekla, že druhé zvíře, které je mazel, může také zapracovat. Ono, ať chceme, nebo ne, příklady táhnou, a vidí-li kočička, jak si to ta druhá užívá, může zkusit také, jaké to je. A je vyhráno, rychle pak přijde na to, že takové pohlazení je móc příjemné.
Rozdíly v kočinkách (2003-09-30 15:48:28, Dadule) Odpovědět
Musím říct, že s vámi souhlasím. Naše první kočenka, velká černá číča domácí, je od malička spíše odtažitá. Je to taková kočičí dáma.
Když jsme si přinesli našeho druhého, kocourka, zažili jsme v pozitivním slova smyslu šok z toho, jak je mazlivý, nesutále se vnucuje, vtírá, mazlí, hlasitě projevuje.
Chiwule když zjistila, že je možné se mazlit, a že jí to neublíží :) tak se nám v poslední době stává, že najednou přijde, když se díváme na TV, lehne si nám svými 5,5 kg na hruď či do klína a přede jak splašená, až téměř vrká jak holoubek. Časový rekord délky mazlení je u ní sice něco kolem 3 minut, ale i to je pro nás dostatečná odměna :).
Vše je také o povaze kočky, protože Charles zas dokáže při předení v náruči usnout a spí jak malé dítě :)
(bez názvu) (2003-09-30 16:01:56, Alena) Odpovědět
Člověk se opravdu nesmí nechat odradit tím, že ze začátku kočka moc nekomunikuje. Když jsme dostali Trixi, byly jí dva měsíce, narodila se kočce na vesnici, která sice vždycky dostala nažrat, ale na mazlení s ní, ani s koťaty nikomu moc času nezbývalo, takže byla vlastně divoká. První měsíc jsme na ni mohli šáhnout, jenom když spala, jinak se držela v bezpečné vzdálenosti. A potom najednou z ničeho nic usoudila, že je čas ke změně, hupsla na klín, vyšplhala za krk a od té doby je její nejmilejší pozice v náručí, kde dokáže opravdu "vytuhnout". Kima jsme si brali z útulku náležitě připraveni na to, že ho několik týdnů třeba ani neuvidíme, když se bude snažit stát neviditelným, ale překvapil nás, jak rychle si zvykl. Při hlazení přede tak hlasitě, až málem drnčí okenní tabulky, v náručí je blažený, vždycky přitiskne čelo pod moji bradu, zato na klíně se mu z nějakého důvodu nelíbí. Takže to respektujeme a nesnažíme se to nijak změnit. A řeknu vám, ten pocit, když jednou za dlouhou dobu udělá výjímku, přijde na klín a dokonce tam usne, stojí za to...pak ani nedutáme a užíváme si to vlastně víc než u mazla Trixi.
To je ono, (2003-09-30 16:30:18, Ivana J.) Odpovědět
povaha kočky dělá své, ale podmínky, v nichž žije, nebo žila, to mohou silně ovlivnit. Šimon, než se dostal do útulku, kde byl jen krátce, neměl zrovna na růžích ustláno, a trvalo dlouho, než se z něj stal dnešní mazel. K cizím lidem je nedůvěřivý dodnes.Markétka přišla z útulku jako malé kotě, ani ne tři měsíce staré, nepoznala tedy krutost života opuštěné kočky, a mazel z ní byl od první chvíle.Filípek, nalezenec, který se rozhodl, že u mne bude bydlet, a také to udělal, se teprve učí se mazlit. Je vidět, že by moc chtěl, ale neumí to, takže s ním musím zacházet velice opatrně, a do ničeho ho nenutit. Někdy si sám o pohlazení říká, jindy mě kousne, když ho chci pohladit, a na klín si vleze jen opravdu vyjímečně. Ale i on si pomalu zvyká, a za chvíli bude stejný mazel, jako ti dva. Alespoň doufám.
kotě z útulku (2003-10-01 22:26:09, Lenka Žitná) Odpovědět
Našeho prvního kocourka Matýska jsme měli od babičky, a stejně zemřel ve 4 letech na FIP. Náhodou jsem na netu objevila útulek pí. Zárubové. Vybrali jsme si krásného zrzavého Bertíka, ale potom na další fotce byl Filípek, koukal a vypadal jako Matýsek I. Bylo rozhodnuto, jeli jsme si pro oba. Na místě jsme byli mile překvapeni, žádné kotce, klece nic co by kočky omezovalo.Jen vysoká zeď okolo pozemku která míci chránila.Všechny běhaly po krásně upravené zahrádce. Ihned jsem viděla naše čičinky.Byli spokojení, nabaštění.Když jsme je přivezli domů, Bertík byl bez problémů,papal,mazlil se jakoby se bál že mu utečeme. Matýskovi se asi stýskalo, celé dva dny jsem ho musela krmit kašičkou pomocí inj.stříkačky. Třetí den začal papat,byl sice pomalejší, ale nenechali jsme ho šidit.Teď po 2 měsících jsou to už pořádní kočičáci,na zavolání přiběhnou, vítají nás a motorek jim naskočí, jen se na ně podíváme.Jsou to zdraví kluci, byli již v útulku očkovaní, odčervení, odblešení a ani mazlení jim nebylo cizí. Paní Zárubová by si zasloužila metál za to, co dělá pro potřebné kočičky a i pejsky.
Kocour z útulku (2004-01-22 17:40:31, Andrea Ondrášková) Odpovědět
byl jeden z nejlepších nápadů, které jsem kdy dostala. Zkoušela jsem vloni na jaře sehnat dospělého kastráta a musím říci, že jsem vyslechla takových historek, výmluv a blábolů lidí, co se chtěli zbavit dospělé kočky, že jsem byla velmi znechucena. Nemluvě o takových věcech jako napevno slíbený kocour ( za úplatu), kterého majitelka den před naším příjezdem dala někomu jinému a ani nezavolala. Tak jsem prohlídla kočky on-line, zavolala paní Burdové do detaše Podbrdsko a za týden jsem si odvezla úžasného zrzavého kocourka. Byl báječně opečovaný, očkovaný, dokonce s průkazem, naprosto zdravý, informace, které jsem dostala byly bezchybné, stejně tak rady. Paní Burdová s dcerou skoro plakaly, když mi kocourka předávaly. Zvířátko bylo velmi plaché, ale po několika měsících si zvyklo a teď je z něj mazel, dokonale vychovaný, čistotný a nic neničící miláček.
Záleží na lidech, mé předchozí sondování v jiném útulku bylo velmi neúspěšné, správkyně se mnou jednala jak s idiotem. Ovšem útulků je více a netřeba na zanevřít na všechny. A opuštěné kočičky si zaslouží pomoc, dokážou být velmi vděčné, i když třeba nikdy nepřekonají svou plachost. Kdoví jaké zkušenosti mají za sebou.
Britský lilový kocourek (2004-03-04 12:56:16, Hofmanová V.) Odpovědět
Na internetu nalezla dcera inzerát. Po náhlé ztrátě modrého britského jsme chtěli změnu - toužili jsme po liláči.Chovatelka nám prodala ze nemalé peníze kotě bez PP, které bylo velmi klidné až apatické a dle jejího tvrzení bylo drobnější - ve 3měsících vážilo "do kila". Po převozu z Prahy do Plzně se chovalo
kotě i nadále apaatycky, bylo zesláblé a den nato dostalo příšerný průjem. V té době jsme je postavili na váhu a k našemu zděšení mělo 0,55 kg - tedy do kila!!!Vyhledali jsme okamžitě veterináře, který jeho přežití viděl velice skepticky. Kotě totiž už neudrželo ani hlavičku a při postavení k misce padalo. Nicméně do něj "napral", co se dalo a vyčkávali jsme. Podařilo se. Dnes je Tadeáškovi rok a půl, prospívá a celá rodina ho neskutečně miluje. I on si toho je jaksi vědom - dokáže to vracet. Píšu Vám proto - že i když máte seštudováno, jaké kotě si nekupovat - stejně se člověk zachová tak nějak amatérsky, třeba pod vlivem jakési představy (u mně to byla barva). Vůbec jsem v dané nedbala na neskutečný chlív v bytě chovatelky, že kotě mělo špinavé uši a drápky jako by rejdilo v poli. Jedna ze zcela reálných doměnek veterináře byla, že byl anemický a dehydrovaný z důvodu, že po dobu pobytu u chovatelky by permanentně vysáván blechami a v této kondici dostával jakési syrové mleté maso s kostmi (10 Kč/kg!!!)
I tací chovatelé jsou mezi námi, vlastní i nadále licenci a "množí" za nemalé peníze takové chudáčky.
Prosím, vezměte si z toho ponaučení - nebyly to lehké chvíle a dělali jsme to pr Tadeáše v absolutní víře, že to ustát musí.
povaha se nechá velmi VELMI ovlivnit (2004-07-13 18:56:42, Michala) Odpovědět
Občas juknu na web a z toho co čtu, se málem bojím přiznat, že patřím mezi organizované chovatele :-)
Ale k povaze koček: Chovám perské kočky asi 15 let a mojí velkou snahou je, aby vedle odpovídajícího exteriéru, "moje" koťátka byla ve všem "super". Tedy nejen čistotná a celkově vychovaná k životu v bytě (neškrabat nábytek, nešplhat po záclonách ...), ale hlavně mazlivá a přístupná k člověku. Jako chovatelka mám jedinečnou možnost povahu koťátek přímo ovlivnit, hned od prvních minut života si zvykají na láskyplné lidské ruce a osvědčilo se mi, brát a laskat koťátka skutečně co nejdříve a pokud čas dovolí, co nejčastěji. Mám pak velkou radost, když se mi ozvou majitelé "mých" čičinek a líčí, jak je zrovna tahle kočička ta nej- nej- a nej- a je mi jedno, jestli jde o výstavní přebornici nebo o mazlíčka, těší mě to u obou. Bohužel, člověk do člověka nevidí a je strašné, když zjistím, že moje vymazlená čičinka se dostane k lidem nezodpovědným a hloupým, to bolí. Takže je třeba mít štěstí na kočičku (ať už z útulku nebo od chovatele) ale taky musí mít štěstí kočička na dobré lidi. Na naše čičiny se můžete podívat: www.terrafelis.net
Doporučuji "momentky"
Dávám Vám za pravdu, (2005-06-02 14:16:53, Marta Unzeitigová) Odpovědět
ne lidi na kočky, ale kočky na lidi musí mít štěstí, pak je jedno, jestli je kočička taková nebo maková - a to vzhledově i povahově, vždyť to jsou bezpranní tvorečkové
a naší radostí a povinností je se o ně co nejlépe postarat.
Bohužel mám pocit, že je většina lidí, kterým je osud zvířátek lhostejný, hodně "lidských zdrůd", kteří dokáží zvířátku ublížit a málo těch, kteří jsou ochotni pomoci.
Proto ráda pročítám tyto stránky a vím, že existují lidé, kteří se snaží pomoci - já ve svém okolí, bohužel takové neznám.
(Doma mám svoje dvě kočičky - /velice rozdílné povahy/ a letos zachraňuji už druhé vyhozené, vyhublé nemocné koťátko. Opravdu nechápu, jak může někdo takového bezbranného tvorečka vyhodit...
No doufám - jak se říká - Boží mlýny melou pomalu, ale spravedlivě ......
Kotě bez PP (2005-04-03 23:19:38, Alena V.) Odpovědět
Možná kdybyste se trochu porozhlédla a nekoupila první kotě které se namanulo tak byste za stejný nebo nepatně vyšší peníz koupila kotě s PP ze zdravého testovaného chovu, kompletně naočkované a ve výborné kondici. Také chovám britky a koťata z mého chovu mívají při odběru ve 13 týdnech cca 2 kg. Ten kdo chová koťata bez PP žádnou "licenci" nemá, jen kotě s PP z registrované chovatelské stanice je skutečná britka, kotě, inzerovat kotě jakéhokoliv čistokrevného plemene bez PP je vlastně podvod.
kotě bez pp... (2006-03-01 13:30:34, ) Odpovědět
jo,jenže kdyby si paní toho lilového kocoura nekoupila tak tam zemřel na tu nemoc,navěřím,že by chovatel byl tak zodpovědný a kotě by léčil!!!!!
Kdyby... (2006-03-01 14:20:43, Zuzana F.) Odpovědět
Kdyby byla pani "chovatelka" zodpovedna, tak neodchovava kotata bez PP. Neodchovava zadna kotata, kdyz na tom nema podminky a znalosti. Neprivadi na svet nemocna kotata.
to je právě to (2007-01-20 17:11:35, Katja) Odpovědět
že někteří chovatelé jsou jen množitelé. Britky jsou právě v módě, tak je budou množit geometrickou řadou, na každé vydělají minimálně 1500- a vůbec jim nedochází, že kočka je především živý tvor. Samozřejmě, že jsou i odpovědní, milující chovatelé, nechci se nikoho dotknout, ale myslím, že mít kotě od chovatele není záruka zdraví a životaschopnosti zvířátka. Já osobně víc věřím útulkům, jednak jsem s Corrynkou dostala všemožná zdravotní potvrzení, a hlavně na mě zapůsobilo chování těch děvčat. Ony pro kočky žijí, a pokud snad nemají na to, aby kočičkám daly drahou stravu, jistě to vynahradí láskou. Byla to Čiča z Litvínova, ale podobný přístup jsem na výstavě pozorovala i u jiných útulkářů. Držím jim palce a Corrynka tlapku!
Hruza!!!! (2005-04-03 23:10:49, Irena) Odpovědět
Fakt hruza! Co to je za vyraz "bezproblemove zvire?" Kdyz je v utulku,tak ma prece problemy!Potrebuje lasku a domov! Ja si porizuji vylozene jen zanedbane, vyhozene, poulicni a nemocne kocky, protoze potrebuji pece, lasku a pomoc jako nikdo jiny! Take mi zemrela kocka na zlutenku, kterou uz mela pred nalezem, kocour na otravu, ale 4 ostatni,co jsme si nechali v rodine, jsou zdrave nebo vylecene. Nikdo neda zaruku, ze zdrave zviratko neonemocni treba za nekolik let. A to uz ho nebudete chtit? Kdyz nechcete starosti, a bojite se problemu, tak si zvirata fakt radsi vubec NEPORIZUJTE, bude to lepsi pro Vas i pro ne. Neni to hracka, ale zodpovednost! Skoro jako dite!Jo, take nikdo nevi,jaky bude vas zdravotni stav a jestli se o to bude nekdo chtit starat....
(bez názvu) (2005-10-18 13:18:21, Meta) Odpovědět
My máme z útulku kocourka Elronda, přivezl ho syn z umisťovací výstavy Podbrdska více než před rokem a nikdy jsme nelitovali. Naprosto bezproblémové zvíře. Jen ukecané a všetečné:)))
Jééžiš, (2005-10-18 14:04:40, Jana Bu.) Odpovědět
vyřiďte Elrondovi, že ho pozdravuje bývalá útulková tetka - je to furt takový živý stříbro ? :)
ElRondík-kaskadér (2005-11-09 13:50:34, Meta) Odpovědět
No torpédo byl hrozné. Ještě nikdy jsem neměla kočku, která by byla tak akční. Do roka: 1. přišel o špičku ocásku - málem jsme se sesypali celá rodina, když přišel z vycházky a jak mával ocáskem, stříkala krev. Naštěstí šlo jen o kůži. 2. přišel kulhal na packu, celá mu otekla (nebyla zlomená, hurá) 3. sotva se uzdravila zadní tlapka, opakovalo se totéž s přední 4. jednou se tak vrací z nočního výletu, to si klepe na okno, já mu automaticky otvírám, hladím, něco mám na ruce, rozsvítím a on vykoupaný zřejmě ve vyjetém oleji - jen hlavička čistá - o půlnoci jsem ho koupala, drhla a odmašťovala. Ráno jsem celou akci musela zopakovat...Myslela jsem, že po kastraci se zklidní, pcha, rval se s cizíma kočkama dál.
Ale letos o velikonocích přišlo to nejhorší - přišel domů a měl sedřenou kůži z poloviny těla. Muselo ho srazit auto. V neštěstí jsme ale měli štěstí, zranění byla bolestivá, ale povrchová, zvládli jsme to. No, ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré, Rondíček se konečně drží doma. Snad tomu napomohlo i to, že v červnu jsme mu pořídili kotěcího kamaráda, takže akce si užívá dost i doma. No, když to tak sebekriticky čtu, napsala jsem výše bezproblémová číča, ajaj, myslela jsem tím jeho duševní vlastnosti:)))))
kočky z útulku (2007-06-19 17:11:13, Eva) Odpovědět
No kočky z útulku a depozitu je rozdíl. depozit se o ně postará na 150% , ale útulek aspoň u nás v Mostě je leda tak vykastruje a max. odbleší a odčerví,jak je málo místa a hodně koček, stačí pár blech a je to tu znova. Mě tam chtěli dát, když sem tam přivezla nemocný kotě, které jsem měla zas pustit zpátky,aby se postaralo samo :o(( a nezabíralo tam místo a nenakazilo ostatí, tak mi cpal číču, kterou jim tam někdo den před tím hodil přes plot!!!Ale to z něho vylezlo až později a já mu říkala, že doma 2 už mám. Ale,že by je ta číča mohla nakazit a že měla být v karanténě týden, než by se měla někomu vydat, to už ho netrápilo. Bylo mi jí líto, ale vzala sem si to nemocný kotě a vypiplala ho.Náš útulek nesnáším a lituju všech kočiček,co tam jsou a i záhadně mizí, dává je každýmu na občanku a co se snimi stane, to je mu jedno. :o((
neútulkové kotě není záruka... (2008-11-17 19:33:26, Helena) Odpovědět
...že všechno bude OK.
Tohle se sice netýká kotěte, ale:
kolegyňka si chtěla pořídit štěně, tak vyrazila za jedním chovatelem - reference sice neměla, ale viděla v inzerátu krásné fotky. Měl už poslední dvě štěňata, jedno hravé a aktivní, druhé se jí zdálo velmi přítulné, když si ho vzala na klín, tak zůstalo ležet a nechalo se hladit.
Tak si vybrala mazlíka, zaplatila za něj (asi 400 kč), a hurá domů.
A co nezjistila po pár týdnech? Že pejsek je takový "klidný" a "mazlivý", protože je mu zle z toho, jak je plný červů - celá 1/6 váhy byli červi.
Zvířecí útulek v Ohiu nabízí tlusté kočky s výraznou slevou (2011-06-06 13:39:40, K-9) Odpovědět
Zvířecí útulek v Ohiu nabízí tlusté kočky s výraznou slevou:
http://hobby.idnes.cz/zvireci-utulek-v-ohiu-nabizi-tluste-kocky-s-vyraznou-slevou-p52-/hobby-mazlicci.asp?c=A110606_113647_hobby-mazlicci_mce
Nekupuj - adoptuj! (2014-07-02 11:49:00, Idnes) Odpovědět
http://hobby.idnes.cz/nekupuj-adoptuj-kampan-pro-pomoc-preplnenym-utulkum-p0u-/hobby-mazlicci.aspx?c=A140701_124913_hobby-mazlicci_bma
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
^ zpět k článku
|
|
|