|
|
Proč jsou dvě kočky lepší než jedna
Stává se to často: Ozve se nám člověk, který by se rád ujal kočky z našich
depozit, ovšem chce mít jen jednu. Jak jej přesvědčit, že kočka je tvor
společenský a její život je mnohem veselejší, má-li zvířecího kamaráda?
Pokud člověk s kočkami tráví všechen svůj volný čas a má ve svém bytě několik, často i desítky nalezenců, má velmi dobrou příležitost pozorovat, jak se uvnitř kočičího kolektivu vytvářejí kamarádství, jak často k sobě kočky, které do depozita přišly jako koťata z jednoho vrhu, mají i v dospělosti mnohem blíže než ty, které spolu nevyrůstaly, či jak si poté, co je jeden sourozenec umístěn, ten druhý začne hledat nového kamaráda. Moc dobře víme, že i kdyby se člověk snažil sebevíc, kočičí hry svému kočičímu jedináčkovi nikdy nenahradí. Přesto se většina lidí zdráhá pořídit si dvě kočky a jsou přesvědčeni, že je to jen věc zvyku a jejich kočce bude dobře i samotné.
O něco lépe samotu snáší starší kočky, i ty jsou však smutné, když je jejich páníček celé dny v práci a ony jsou doma samy. Jistě, zvyknou si, ale připadá nám, že vedou mnohem smutnější život než ty, které odešly do nového domova spolu.
Co asi vede lidi k tomu, aby se tak bránili druhé kočce? Jakoby měli strach, že pokud budou mít dvě kočky, budou jich mít najednou plný byt a na ně už tam pak nezbyde místo:-) Ovšem nezapomínejme, že kočka velmi ráda odpočívá, sice se ráda proběhne a zařádí si, ale pak si o to raději zdřímne a pokud jí pak zbude chvilka, polehává a pozoruje okolí. Přitom ještě než se uloží ke spánku, pořádně si umyje kožíšek.
Adámek a Mufin
Když jsou kočky dvě, jsou jejich honičky možná intenzivnější, o to déle pak však odpočívají. Pokud je kočka sama, neznamená to automaticky, že je doma větší klid. Naopak: pokud se nudí, upozorňuje na sebe, shazuje věci s poliček, po nocích honí "virtuální" myšky a na svou lidskou rodinu je mnohem více fixovaná, v důsledku čehož pak na jakoukoliv změnu v domácnosti reaguje mnohem citlivěji. Není tedy nic neobvyklého, když kočka jedináček, jejíž páníček si přivede domů návštěvu nebo jejíž mladým majitelům se narodilo miminko, začne svůj protest proti vetřelci dávat patřičným způsobem najevo (nejčastěji tak, že začne svou potřebu konat tam, kde nemá).
Tento příspěvek rozhodně neznamená, že zásadně neumísťujeme kočky k lidem, kde žádné jiné zvířátko není. To vždy záleží na konkrétních okolnostech - jak často bývá zájemce doma, zda žije sám nebo s více lidmi, zda bude mít kočka v novém domově výběh atd. Existují navíc kočky, které druhé kočky nemají rády. Budeme-li vám však tvrdit, že kočička, kterou jste si u nás vybrali, potřebuje mít v novém domově kamaráda, měli byste vědět, že:
Je skvělé, že se chcete ujmout kočky z útulku a chcete jí dát domov. Jistě máte v úmyslu postarat se o ni co nejlépe a zajistit, aby se u vás cítila co nejšťastnější. Přijměte proto radu, kterou vám při umísťování dáváme, a vezměte z útulku i jejího kamaráda či kamarádku. Až je budete pozorovat, jak si spolu hrají, navzájem se omývají...
Ajk a Bolek
Kity a Jesica
a pak spolu spokojeně usínají,...
Dešťovka a Ferda
poznáte, že vaše rozhodnutí bylo správné.
Chápeme, že podobné argumenty, zvláště pocházejí-li od nás, mohou vyznít jako manipulace ve snaze umístit co největší počet koček. Věřte však, že kdybychom u některých koček – zvláště koťat – netrvaly na tom, že je dáme jen ve dvojicích, byly bychom na tom co do celkového počtu umístěných mnohem lépe. A že když se vás snažíme přesvědčit, abyste si vámi vybrané kotě vzali společně se sourozencem nebo s kamarádem, je to jen proto, že chceme, aby se u vás cítilo skutečně spokojeně. Na našich stránkách v rubrice Naši v novém domově naleznete spoustu zpráv od lidí, kteří doma dvě kočky mají.
Někteří si vzali dvě (nebo rovnou tři:-)) najednou a teď si libují, jak se spolu jejich kočky zabaví,..
Ema, Tom a Hanička
Koko a Mery
jiní si druhou kočku pořídili ke své první kočce později a po příchodu druhé kočky s radostí zjišťují, jak jejich první kočka ožila.
Věřte nám - dva vrnící kožíšky za to rozhodně stojí.:-)
Luisa a Lotka
Pokud doma již jednu kočku máte a chcete jí pořídit kamaráda, přečtěte si o seznamování dvou koček.
Článek připravilo sdružení Kočky SOS Hodonín, které hledá mj. bydlení po dvou pro čtyři kočičí miminka, jež budou k odběru v první polovině června. A samozřejmě pro řadu dospělých koček :-)
přidat do oblíbených | poslat e-mailem | vytisknout | sdílet | |
přidej komentář
| vypiš komentáře
Komentáře:
Dvě kočky (2007-05-02 07:22:39, Roman Dubravský) Odpovědět
To můžu jen potvrdit. Také jsem původně chtěl jednu kočku. Pak jsem se ale jaksi instinktivně rozhodl vzít obě zbývající koťata z vrhu a dobře jsem udělal. Společnost jim pomohla snáze překonat odloučení od matky a celé původní smečky. Dnes jsou to již dospělí kocouři, každý den se ale spolu proběhnou, poperou, umyjí si hlavy a často spí spolu v jednom klubíčku. Když jeden na chvíli odejde - třeba k veterináři - druhý ho hned hledá a tesklivě mnňouká.
Dvě kočky jsou lepší,než mluvící pes... (2007-05-02 07:53:39, R.perchalová) Odpovědět
Když byl náš Fidíno kočičí jedináček,nejen že byl na mne šíleně fixovaný,což je stále a je to vzájemné,ale at´ jsem vymýšlela roztodivné kočičiny,pořád to jaksi nebylo ono.Do práce jsem odcházela s výčitkami svědomí a domů letěla jako blázen.Seznamování Fidína a Elišky bylo trošku drámo,ale ted´ jsou skuteční kámoši.Jejich přátelství je dojemné i děsná sranda a nebojte,zbylo bohatě i na nás kočkomily.Dvě kočky jsou lepší ...
Souhlas, (2007-05-02 08:30:53, Jitka) Odpovědět
my jsme si vzali z útulku taky nejdřív jen jednu, ale špatně snášela,když zůstala sama doma, tak jsme jí pořídili společnici,je na ní hodně fixovaná -samozřejmě nakonec nezůstalo u jedné- už se doma prohánějí 3...a za měsíc k nim přibude čtvrtá(už poslední).I když nejsou sourozenci a jsou od sebe po roce (3,2,1), zvykly si na sebe rychle a bez problémů a určitě líp snáší čekání na náš příchod z práce.
Taky potvrzuji... (2007-05-02 08:46:58, MilanD) Odpovědět
Mam doma 7 (slovy sedm) kozichu a jednoznacne musim potvrdit, ze jejich sobestacnost je neuveritelna. Vubec se nebudu divit, az na me jednou promluvi, nebo si sami otevrou konzervu s jidlem...(:-)
tak nevím (2007-05-02 09:52:57, bea) Odpovědět
Taky si myslám, že jsou dvě kočky lepší ne jedna, ale.. Máme kočky čtyři, dlouhou dobu byly jen dvě - vykastrovaný kocourek a kočička. Nijak moc se k sobě neměli, sice se neprali, ale nic moc. Třetí kočička je dcera naší starší kočky, vztah je mezi nimi lepší, občas se olizují, ale také nic zvláštního. Jsou to ovšem už kočky v letech, takže už asi nemají tu kotěcí hravost. Poslední kočka přišla před dvěma lety a celá domácí smečka ji upřímně nenáviděla a dávala jí to znát. Po dlouhé době se situace upravila, už na sebe nesyčí, neperou se, ale hry, olizování atd. se také nekonají. Ovšem znovu zdůrazňuji, že jsou to všechno kočičky nad 10 let.
dvě kočky (2007-05-02 11:20:54, renda) Odpovědět
jsou naprosto super - moje spolu spí, hrajou si, žerou... Ale nejlepší je, když se pohodářka-kočička vrátí z chaty domů, kde na ní čeká kocourek-plašan: když je někde schovaný, vymňouká ho ven, pak se chvíli pusinkují, olížou si kožíšky a spokojeně se stočí jeden do druhého. Vyzařuje z nich taková pohoda ...
Soužití (2007-05-02 12:43:42, Hela) Odpovědět
Moje kamarádka má dvě nalezené kočky. Kočička je tiché drobné stvořeníčko, které tráví dny na zahradě a domů chodívá na jidlo a na noc. Kocourek přišel později, byl plachý a opatrný k lidem. Už se otrkal, svoji paničku velmi miluje, ale začal si dovolovat na kočičku. Vyhání ji z místnosti, z pelíšku, nechce ji pustit k paničce do postele, kde vždycky spávala. Kočička mu ustupuje, ale zdá se, že už není doma šťastná. O potravu se neperou, jdou si z cesty. Zatím jsou spolu tři měsíce, ale zdá se, že kocourkova dominance se stupňuje. Kamarádi z nich asi nebudou. Oba jsou kastrovaní. Možná by někdo znal radu, jak je spřátelit a jak zmírnit kocourkovo chování? Zdá se, že důvodem je snaha mít paničku jen pro sebe.
Soužití (2007-05-03 10:14:54, Kočky SOS, Petra) Odpovědět
Milá Helo, podle toho, co píšete, to bohužel vypadá, že kocourek by rád měl svého páníčka jen pro sebe. V podobných případech někdy pomůže, když jsou v domácnosti aspoň dva lidé, o něž se kočky mohou podělit. Pokud však Vaše kamarádka žije sama, jsou asi jen dvě možnosti: buď čekat a doufat, že časem se situace zlepší, nebo hledat pro kocourka nový domov.
dominantní kocourek (2007-10-26 18:49:05, Jířa) Odpovědět
Myslím si,že se to srovná,musejí ale ukazovat lásku oboum kočkám.Ta malá to sice jěště moc nebere,ale velká ano.Máme kocoura(miláčka)10a půl a teď 3měs.nového kocourka-divocha.Už si celkem rozumí,ale je to puberťák a tak musíme"jako"nenápadně dávat přednost staršímu.Zvířátka nejsou hloupí,viděj,slyšej a pamatujou si.Lásku potřebují oba,ale zatím nenápadně víc ten starší.Mažel mazlí staršího(když jsme doma oba)a já mlaďase.Když jsem sama,mazlím toho,který nespí.(taky nedělám nic jiného!)Tak snad si něco vyberete.Hodně štěstí!J.
Dvě jsou super (2007-05-02 15:51:24, Majka) Odpovědět
Taky jsme dřív mívali vždy jen jednu, ale pak se během třech hodin u nás objevili dva nalezenci-kocourek a kočička. I když Matýsek je dominantní s klidnou "dekorativní" Mourinkou jsou přátelé a pozorovat jejich kočkohrátky,vzájemné mytí nebo spinkání v klubíčku je mnohdy lepší než televize.
Samorost (2007-05-02 20:12:35, Zdenka) Odpovědět
Náš kočičák vyrůstal spokojeně sám,je velmi soběstačný a dům i okolí (+ miska) byly jen jeho.Když přibyl po 2 letech mrňous, tak se žádná láska nekonala, "kocourování" bylo na denním pořádku.Malý ale pořád za "taťkou" dolejzal.Dnes, cca po 3/4 roce, už se respektují bez konfliktů, o popisované vzájemné závislosti ale nemůže být u nás řeč...
Samorost (2007-05-03 10:21:47, Kočky SOS, Petra) Odpovědět
Právě proto se vždy doporučuje vzít si rovnou dvě kočky, které spolu kamarádí již v depozitech. Pokud si přivedete druhou kočku domů později, bohužel tu vždycky je to riziko, že se kamarádství nedostaví. Ale za zkoušku to určitě stojí.
2 su lepsie ako 1 (2007-05-03 11:24:07, AndreaO) Odpovědět
Ked som si zobrala z utulku mojich kocurikov, tak som vedela, ze chcem rovno 2 (dokonca som bola v tomto tak tvrdohlava, ze ked som dostala ponuku od svokry, ze si k nej mozem doniest 1 maciatko, tak som odmietla, ze by mu bolo smutno, ze musia byt 2 - kupodivu, ustupila a za to ju mam este radsej). Zial, v danom case, tam nebola zohrata dvojica, a tak som si zobrala dve maciatka, medzi ktorymi bol rozdiel asi polroka. Ak nepocitam prve tyzdne, ked sa jeden dostaval zo svalovej atrofie a tazkeho zapalu pluc a druhy pokusal vobec prezit, tak su seberovni partaci uz krasnych 8 rokov. Medzicasom mam uz maciciek viac (vlastnych aj depozitnych), a zistila som dokonca, ze aj ta chvila, co znamena cesta na veterinu a nejake vysetrenie sa mojim miuakadielkam omnoho lepsie znasa, ked su v prepravke 2. Vtedy mi nepremiaukaju celu cestu, v cakarni su kludni a zvedavi...
Mojich zverencov tiez umiestnujem bud vo dvojici, alebo k inej macicke/kocurikovi, pripadne k psikovi a musim povedat, ze zatial som mala same pozitivne ohlasy. Ve dvou se to proste lip tahne. ;)
rozhodně!!!! (2007-05-03 14:17:47, ronka) Odpovědět
jsou lepší 2 kočky než 1. A 3 jsou lepší než 2. Je s nimi větší sranda, a daleko lépe o sebe pečují (naše tlustoprdky si nedokážou olízat záda, tak si vzájemně vypomáhají).
Máme mámu Tygrísu a její 2 holky Ami a Pecku. A měli bychom jich rozhodně víc, kdybychom se vešli. Tedy ne do bytu, tam by se vešlo ještě nejmíň 5 koček (3+1 v paneláku, mimo kožichů 4 lidský dospělci), ale do auta - každý víkend jezdíme na chatu - vepředu manžel za volantem a já s 1 přepravkou na klíně (Pecka), vzadu uprostřed dcera s druhou přepravkou (Ami), vedle ní z jedné strany její přítel a z druhé moje maminka s Tygrísou na klíně. Ta je totiž jediná, která se nebojí jen nosit v náručí (s vodítkem), ale taky jediná, která by nejraději byla v přepravce (klídek, pohoda). Holky vydávají celou cestu skřeky a mňoukáníčko ("pusť mě ven, Tygris je taky venku, já budu hodná, nepolezu páníkovi do pedálů" - chacha zkusili jsme a ani náhodou více) a to vše jen v "krátké" fábince.
Než k nám Tygris přišla, taky jsem si neuměla představit domácnost s více než 1 kočkou. U nás to vzniklo jaksi samovolně - Tygris 3 týdny po příchodu k nám porodila 3 holčičky - snažili jsme se jim najít dobré domovy a poté, co první od nás odešla do nového domova Stříbrná, všichni jsme z toho měli strašné trauma (všichni mimo Tygris - té to bylo šumafu), pak už jsme ani Ami, ani Pecku nedokázali dát.
Takže nám zůstaly a dodnes litujeme, že jsme si nenechali i Stříbrnou (ale asi bychom museli koupit dodávku).
Jen ještě P.S. - všechny čičolínky jsou kastrované (víc koček by se fakt už nevešlo a my se s nimi neumíme rozloučit) a cesta na chatu trvá jen 20 minut.
všechno je jinak (2011-08-18 13:44:45, ronka) Odpovědět
v srpnu 2009 nám sousedi donesli ještě jednu - ano,ano,ano v krátké fábince vozíme 4, ale už to není tak drastické, mládež s námi většinou nejezdí. Zato přírůstek (Čmelinka) mohutně obohatil zvukovou kulisu cestování - řve celou cestu a navíc kouše mřížku přepravky, takže se celou cestu bojíme, že si zlomí zub.
Nikdy neříkej nikdy! a kam se vejde 1, vejdou se i 2, a kam se vejdou 3 vejde se i 4.
chápu (2007-05-03 18:13:02, sáva) Odpovědět
chápu lidi, kteří si chtějí vzít jen jednu kočenku.
když jsme si brali našeho prvního kocourka z útulku a neměli s kočkami vůbec žádnou zkušenost, nevěděla jsem co nás vlastně čeká a jak se vejdeme do 50m2 (v útulku se slečna tvářila, že to bude pro něj malé).
poté, co zemřel buzzíček na fip a my si hledali další chlupy do bytu, se okolnosti seběhly tak, že jsme se vrátili z lucky se dvěma kocoury a dneska bych neměnila.
Dvě kočindy (2007-05-04 11:52:54, Eliška) Odpovědět
Ahoj, taky jsme si původně vzali jen jednu kočenu (před rokem), ale jak se blíží konec mého studia, tak jsme se s přítelem rozhodli vzít si druhou, aby Myshka nebyla celý den sama. A tak nám před necelými 2 týdny přibyla Berry. Kočkování je zatím na denním pořádku, ale jenom před námi. Když přijdem domů, kočiny jsou kámošky, pusinkují se a jsou v pohodě. Pak začnou šílené honičky a občas zavrčení nebo zasyčení, ale fakt mám ocit, že to dělají jenom proto, že se to tak nějak očekává:) Měla jsme z toho strach, ale teď vím, že to je správné rozhodnutí a když počkám, z holek se stanou (doufám) kámošky.
vždycky to nejde (2007-05-05 19:24:47, Danka) Odpovědět
Naprosto vám všem věřím, že dvě kočky jsou lepší než jedna. Taky věřím tomu, že většinou si lidi nechtějí vzít dvě kočky jen z obavy z "neznámého". Ale někdy to opravdu nejde. Bydlíme v podnájmu a jsme rádi, že nám majitelé bytu dovolili aspoň toho jednoho kocourka. Navíc si nejsem jistá, jestli bychom při našich studentských příjmech uživili dvě kočky, někdy se děsím, že kdyby kocour nějak vážněji onemocněl, tak třeba ani nebudeme mít peníze na léčbu. Takže mě vždycky hrozně "dojmou" lidi, co mě přesvědčují, abych si pořídila druhého mazlíka. Chci tím jen říct, že je vždycky třeba dívat se na konkrétní situaci a ne přemlouvat každého, kdo se namane.
Kočky společenské vs. solitérky (2007-05-05 22:57:41, Kočky SOS, Petra) Odpovědět
Přesvědčujeme nikoliv "každého, kdo se namane", nýbrž jen toho, kdo si u nás vybere kočku, o níž víme, že nesnáší dobře samotu. Trvá-li nadále na tom, že chce jen jednu kočku, nabídneme mu takovou, která ostatní kočky nemá ráda. Přečtěte si článek ještě jednou a pozorněji. Vašemu kocourkovi přeji pevné zdraví.
upřesnění (2007-05-28 01:13:40, Danka) Odpovědět
Já jsem to ale pochopila a svým příspěvkem jsem nemířila konkrétně na vás, omlouvám se, jestli to tak bylo pochopeno. Mnohokrát jsem se ale už setkala s tím, že pořízení druhé kočky je doporučováno jako univerzální lék na všechny problémy s kočkou první. A to dost často ze strany lidí, kteří se točí kolem útulků. (Tím nechci naznačit, že se chtějí koček za každou cenu zbavit.)
Drahá Danka. (2007-05-07 06:09:11, Tibor. Ba - Sk) Odpovědět
Podám ťi protiargument.
Manželka je bez práce ,takže žijeme z môjho príjmu .Zaplatíme nájom,inkaso+ strava ,takže ideme naozaj natesno.
Pozri na vec trochu inak.
Máme tak isto jednu kočku doma.A robím iné .Každý deň odložím dvacku do poharu/sklenice/ a za mesiac máš teda aspoň 500 kačiek bokom.
Neni to taká záťaž a zároveň ,si našetríš na prípadný problém tvojho miláčka.Osobne som sa vzdal dvoch fliaš/lahví/ piva denne ,dám si iba jedno a je našetrené.
Samozrejme druhú kočku si zriaď v momente ak s tým samozrejme bude súhlasiť majiteľ bytu.
My máme tři :-) (2007-05-06 22:45:52, Martina) Odpovědět
Mamča vzala domů opuštěnou chlupatou těhulku. Ze šesti potomků jsme si my vzali dvě krásné sestřičky. Po roce jedna z nich potkala "muže svého srdce" a měli jsme jich doma hnedle osm :-) Jedno z koťek (původně Amanda, pak pod tlakem reality přejmenováno na Kudýš) nám zůstalo. Všechny kočenky se navzájem zbožňují, komunikují spolu neustále - když si jdou lehnout, dávají pozor, aby měly hlavu na stejnou stranu nebo aspoň vytvořily symetrický obrazec, když jedna volá, že chce pustit domů, tak ji druhá vevenitř jde podpořit mňoukáním, ani venku nejsou nikdy daleko od sebe. Teď se k nám přidružil ještě sousedovic venkovní kocourek, po dlouhém zdráhání ho kočky přijaly tak nějak mezi sebe, ale láska to moc není (chodí k nám na zbytky po našich kočkách, a když se nekoukáme, tak zalézt do postele :-) ). KDyž už je tu dlouho, naše kočule usoudí, že to stačilo a "vyprovodí" ho ze dveří...
Podle mých zkušeností i s jinými kočkami co jsem měla dříve, mladší přijmou novou kočku mnohem raději než starší, co už mají rády své jisté.
a u nás jich je už 7 (2010-10-21 09:47:49, Eliška) Odpovědět
Máme jich 7 a je to radost se dívat jak je jim skvěla a se mnou spí a doprází nás po zahradě..je to zkrátka nádhera.
Máme Zoritku,Rézinku, Oskara, Viktora, Macína, Michaela a Karlínku.Někteří z nich měli velmi pohnutý vstup do života a Karlínka má následky , i když ji je teprve 5,5 měsíce.Doufáme, že se změní, což není moc pravděpodobné.Zdavím...
Dve mačky. (2007-05-07 05:59:17, Tibor) Odpovědět
Pekne všetkých pozdravujem a vlastne po osobnej skúsenosti viem, že v domácnostiach kde neni po celý čas doma nik ,je naozaj vhodné mať 2 kočky.
Dôvod?
Pokiaľ máte doma jednu kočku a nie ste doma od rána po večer,tak Váš jedináčik potrebuje zábavu.
Je potrebné mať pre kočku výhľad z okna ,alebo Andulky v klietke.Sú to dôležité veci pre zábavu Vašej Mačky.
Náš Fleky /kocúr/ prejavoval osamotenosť naozaj niekedy zvláštne.Kontroloval kabel od DVD,TV či iných spotrebičov.Na kábloch boli stopy po zuboch.Našťastie šlo o kábly hrubého priemeru.
No viem si predstaviť čo by sa stalo ,ak by ich prekúsol.
Za obeť padol kábel z nabíjačky mobilu ,to boli jeho protesty samoty.
Keď sme do bytu zohnali Andulky situácia sa o moc zlepšila.Andulky v klietke sa stali jeho "Televíziou" a zábavkou ,ale v kuse ho to zase tak nebaví .
Dnes som presvedčený ,že do bytu keď nie ste doma po celý deň ,je vhodné adoptovať dve kočky ,lebo naozaj málo čo mačke nahradí zábavu s jej mačacím kamarátom.
A hlavne kočka potrebuje komunikovať a my ľudia predsa budeme asi ťažko rozumieť mačaciemu "mňaučaniu,mrnčaniu či gestám".
S pozdravom pre všetkých Tibor z BA -SK.
Když jsou kočky dvě, je to nádhera (2007-05-09 10:39:47, Votapkova) Odpovědět
Máme dva kocourky z útulku v Praze a je na nich opravdu vidět, že tráví čas vpodstatě neustále spolu. Nejsou to sourozenci, jeden je dokonce o měsíc starší, ale bez se neudělají ani krok. Mají dokonce takový zvláštní způsob dorozumívání a když si hrají, je s nimi větší legrace, což kvitují hlavně naše děti. Vřele doporučji, vzít si z útulku přímo dvě kočky.
Rozhodně dvě! (2007-05-10 07:05:49, katja) Odpovědět
Kočky miluji odjakživa, ale nikdy mě nenapadlo mít víc než jednu. Když jsem si konečně v prosinci přinesla Corry z výstavy, překvapilo mě, že mi pořád něco chybí a postupně mi došlo, že mám prostě těch koček málo. Samotná kočka může být, může být i spokojená, ale něco z její kočkovitosti zůstává potlačené. Samíka máme asi 3 týdny, zvykli si na sebe celkem rychle - oběma ještě není rok - a je to fantastické. Na radost je to skoro takový rozdíl mezi žádnou a jednou kočkou, na práci jen častější čistění záchůdku, a na peníze... no, za blbosti někdy vyhodím víc než za granule a stelivo! Ne, kočky jsou víc než jen radost, jsou něco jako zdroj pozitivní energie. Docela vážně jsem uvažovala, že pokud bude mít domácí námitky, přestěhuji se, schovám kočky, přestrojím je za fikus, ale v žádném případě se jich nevzdám, protože byt bez nich by byl mrtvý.
Jak jsem chtěla jednu kočku (2007-05-10 10:54:02, Kamila) Odpovědět
Já tedy nemůžu nepéřipsat svůj názor. Půl roku mi trvalo, než jsem se rozhodla pořídit si kočku. Zvažovala jsem jestli se o ni dobře postaráme (jistěže se postaráme, přímo skvostně:o)) a aby u nás byla šťastná. Jedna kočka je fajn, akorát se kapek nudí. Tak jsme po čase pořídili v útulku vytouženého černého kocoura. Nastaly strašlivé bitky, noční hony a řev. Kočka ho nesnáší podnes, nesmí se k ní ani přiblížit. Kocour byl nešťastný jak šafářův dvůr. Tak šup na internet. Máme doma dalšího kocoura. Kocouři se bráší spolu, hrají si, spí a kočka od nich má pokoj, protože ona touží po klidu a hlavně se odmítá nechat prudit od těch dvou darebáků. Darebáci ji prudí semtam duetko, někdy na ni uspořádají organizovanou číhačku, to je pak extra veselo, ale v podstatě jsou všichni spokojení a my taky. Jak jsem chtěla jednu kočku...
Zlatíčka (2007-07-02 01:20:02, Janina) Odpovědět
S přítelem jsme si vzali z útulku 3.měsíce starého Filípka a roční vykastrovanou Adélku. Hned za začátku bylo vidět, že si na sebe zvyknou a teď můžu jen potvrdit to, že se nám rozhodnutí vyplatilo. Je tak příjemné pozorovat, jak spolu laškují, hrají si, myjí se, tulí se, spinkají, pozorují se. Také si rychleji zvykly na nové prostředí. Adélka byla v kotci sama, takže je za společnost ráda a Filípek jako koťátko uvítá na hraní kohokoliv. Asi nejpříjemnější pohled je na to, jak se vzájemně chrání a hlídají. A kupodivu dvě kočičky vyžadují méně pozornosti. Zatím ani nic nezničily, protože se spolu nenudí. A péče o ně? Není náročnější než péče o jednu kočičku. A díky této skvělé zkušenosti začínáme přemýšlet po vykastrování Filípka ještě o jednom přírustku.
Na závěr všem přeji jen kladné zkušenosti s dvěmi či více kočičkami jako máme my s našimi zlatíčky.
Souhlasím (2007-07-18 07:40:10, Pindruse) Odpovědět
Zdravím všechny: Chtela bych jen říct, že jsme meli doma vždycky jen psa. Od jeho smrti jsme se zapřísáhly, že už nam domů nesmí žádné zvířátko. To byl však omyl!!! Zamilovali jsme se do kocoura nasi kamaradky. Po prichodu domu jsme zacali hledat na internetu ruzne druhy kocicek ktere by se nam zamlouvali. vybrali jsme si Radgolla. Zrovna byli kotatka a jednoho rostaka jsme si objednali. A domu jsme jeli se dvema klukama!!! Nemohli jsme tam jeho brasku nechat. Porad se k sobe tiskly. Ted jim je 8mesicu nedky se v noci ani nevyspime jak litaji. Za to pres den se musime porad smat! Jsou srandovni kdyz si hrajou nebo kdyz jeden spinka a druhy ho prijde mýt. Uplne si predstavuju co si ten spici kocourek mysli. Jednoznacne souhlasim,ze potrebuji byt ve dvou. Vzdyt nam samotnym je take smutno ne?.
prostor (2007-08-07 14:23:56, Andrea) Odpovědět
Přečetla jsem si článek a dost mě zaujal, neb právě sama plánuji pořízení kočky a začala jsem přemýšlet o kočkách dvou... Jaké jsou ale jejich prostorové nároky? Někde jsem čelta názor, že kam se vejde jedna kočka, vejdou se i dvě... nejsem si ale jistá, že 1+kk je pro dvě kočky zrovna to pravé....
Místo si najdou (2007-08-08 19:31:03, Pindruše) Odpovědět
Bydlíme ve 2+1 kocourkům je 8měsíců a celý byt mají k užívání. Tedy pokud jsme doma. Myslím si, že to Vaše kočičky zvládnou i ve Vašem případě. Uvidíte sama jaký je parádní pocit koukat na dvě hrající si kotatka. Hodně štěstí.
Tak já mám asi trochu smůlu. (2007-08-09 18:10:45, Markéta) Odpovědět
Přidávám také svoji zkušenost. Mně to tedy nějak nevyšlo, ale snad už to nebude horší. Určitě je víc koček lepší než jedna. Kdybych ale byla věřící, řekla bych, že mě kočičí Bůh potrestal za moji malichernost. Před dvěma roky, po smrti našeho kocourka mě na internetu v nabídkách učarovalo kotě Britky - plyšový medvídek. Kočenku jsem si tedy přivezla, dostala jméno Mininka. Už odmala to byla taková rozumbrada. Po čtrnácti dnech se mi podařilo přesvědčit manžela ( byl zásadně proti dvěma kočkám ), že Minince pořídíme kamarádku. Zase jsem vybírala. Tříbarevnou kříženku Čitu jsem přivedla Minince, když ji byly 4 měsíce. Čita měla 11 týdnů. Nadšení jsem tedy nečekala, ale tak záporná reakce mě zaskočila. Mininka vrčela syčela, aniž by se k ní kotě přiblížilo na dosah. Pamatuji se, že ten večer seděla synovi na klíně a třásla se jako by měla zimnici. Druhý den začala Čitu honit, ona jí vlastně drsně lovila, jak nějakou přerostlou myš. A Čita řvala, jak o život. Tehdy jsem si uvědomila, že jsem asi udělala chybu, Čitu jsem si vybrala totiž ze 4 koťat, jako nejbázlivější kotě z vrhu, které sedělo u majitelů neustále bokem ostatní smečky. Nemohla jsem ale tušit, že Mininka jí bude dávat tolik co proto. Měla jsem tři dny dovolenou a pak, když už jsem musela do práce a stále to bylo špatné, nechávali jsme Čitu zavřenou v pokoji, aby jí neubližovala. Asi po 10 dnech se začala situace měnit - Čita zjistila, že se umí bránit, byla skoro stejně velká jako Mininka, bylo to takové kotě - kolohnát:-) Situace začala být vyrovnaná a holky spolu začaly i spávat. A já byla v sedmém nebi. To jsem ale ještě netušila co přijde:-)Všichni jsme si užívali kotěcího dovádění ( holky se postupně naučily pohybovat venku na zahradě a na noc ukázněně chodily spát domů ). Když jim bylo kolem roku, začal k nám na zahradu docházet kocourek, teda spíše příšerka vyhublá a hlasitě prosící o něco k jídlu. Dostal misku na zahradu a každý den něco do ní. Pak přišel zraněný, potřeboval pomoc veterináře. Zase jsme se postarali, přestože jsem viděla komu kocour v dědině patří. A už byl náš zahradní, přibral, pookřál, po půl roce jsem poprvé viděla, jak na zahradě vesele honí listí. Ale nezůstal jen u toho. Začal vydatně prohánět i naše kočky. Mininka se tedy nedala, od té dostal za vyučenou, Čita ta mu ale raději šla z cesty. Kocourka jsem nechala vykastrovat, doufala jsem, že přestanou i jeho útoky na Čitu. Pojmenovali jsme jej Fantomas, díky jeho zeleným šikmým očím. Přes zimu jsme jej vzali samozřejmě domů, aby nemrznul a hlavně jsem doufala, že když se nebude cítit odstrčen bude hodný. No, ale doma začala jeho systematická šikana Čity. Často jsem přemýšlela, že mu musím najít nové majitele, ale dodnes jsem se k prezentaci na netu za tímto účelem neodhodlala. Rozhodil nám sice doma naprosto kočičí soužití, ale pořád se snažíme. Dnes je situace taková, že každá z našich tří koček si žije vlastně sama. Akorát se tak očichají, to je všechno.
Myslím, že problém je v jejich povahách, Fantomas je takový mnohem hravější a aktivnější, než naše dvě dámy, ty upřednostňují svůj klid. A možná že kdyby Čita, se mu postavila, když ji pronásleduje a honí, byla by z nich rovnocenná dvojka. Čita, ale hystericky vřeští, jenom se k ní na metr přiblíží. Nedej bože, když na ní vztáhne tlapku. Schovává se před ním a když je nablízku raději opustí i pelíšek, kde se před chvílí uvelebila. Fantomas sice dobře ví, že nesmí Čitě ubližovat, ale má prostě v zadečku šídla. Byla jsem svědkem i toho, že když Fantomas honil Čitu po zahradě vložila se do toho Mininka a šla Čitě pomoci. Dnes je situace taková, že je sice lépe než bylo, ale idyla z toho nebude nikdy. Jediná chvíle kdy jsou všichni tři spolu, je když jdeme večer na krátkou procházku. Jdou celkem svorně vedle sebe, Čita tedy pro jistotu poslední, dokonce si zahrají po cestě na honěnou, která vypadá nevině. No a já mám z toho ten pocit že Fantomase k nám na zahradu tenkrát poslaly, nějaké vyšší mocnosti, abych si uvědomila, kolik je kolem nás těch nechtěných bezprizorních kočičáků. Britku Mininku jsem si totiž přivezla až z Děčína. A ten je pěkný kousek od Brna :-)
kamarádi (2007-08-10 08:39:59, Zdenka) Odpovědět
Před dvěma lety jsem našla kocourka. Jelikož mám psa a bydlela jsem v garsonce, snažila jsem ho udat, ale marně. Po nějaké době mi přirostl k srdci a už u nás zůstal. Před rokem jsme se přestěhovali do rodinného domu s dvorkem. Kocourek (již vykastrovaný)začal chodi ven a pořídila jsem mu v útulku kamarádku. Tato kočička byla velmi fixovaná na své kočičí kamarádky v útulku a k lidem je spíš nedůvěřivá. Jaká byla její radost, když u nás narazila na kocoura! Po počátečních žárlivých scénách se situace uklidnila a od té doby jsme svědkem kočičí symbiozy. Jsem ráda, že máme dvě kočičky. Každá je jiná, ale jsou rády, že jsou dvě. Myslím, že důvodem dobrého přijetí druhé kočky byla jednak její potřeba soužití s jinými kočkami,a také to, že náš kocour nebyl "jedináček", ale měli jsme již dříve psa.
Taky máme dva... (2007-10-30 23:51:58, Alena Krahulová) Odpovědět
Přidávám se k názoru, že mít doma 2 kočky je super. Taky jsme si vzali dva kocourky z útulku od paní Zárubové z Černivu. Nejdřív jsme měli domluveného jen Sigiho, možná jste o něm na těchto stránkách četli, byl moc poraněný,paní Zárubová ho vyléčila.Když jsme si pro něj přijeli, rozběhlo se proti nám malé rezavé koťátko a měli jsme hned jasno. Vzali jsme je oba a dobře jsme udělali. Hrají si spolu, vyvádějí, jsou prostě úžasní a my jsme z obou nadšení. Uvažujeme naopak ještě o tom, žeby jsme jim pořídili ještě jednoho kamaráda anebo kamarádku.
soužití (2007-12-25 10:51:17, Ivana) Odpovědět
Za 12let,co jsme na venkově,se u nás vystřídalo asi 150koček.Většinou je to náš odchov,několik jich přišlo od sousedů,když zjistily,že se s nimi pomazlíme,některé se přišly vyléčit,potom zmizely.Ale v žádném případě nelitujeme ani námahy,ani peněz.
Soužití (2008-01-11 20:57:19, Libor) Odpovědět
Zdravím,
v našem pražském bytě máme třetím rokem stejně starou kočičku. O Vánocích k nám na chalupu přišel opuštěný, asi 3/4 roční kocourek. Po dlouhém rozvažování jsme se vzhledem ke znalosti nepříznivých podmínek pro kočky v oné vesnici rozhodli vzít kocourka do Prahy. Je zdravý, nechali jsme ho kastrovat a seznamujeme ho se zatím nekastrovanou kočičkou. On se po dvou týdnech jeví jako dominantnější a aktivnější - pořád si s kočkou chce hrát, honí jí a pronásleduje po bytě, i když ona by asi chvílemi radši svůj klídek. Možná proto na něj občas zasyčí, ale nijak vážně se neperou. Uražená ani naštvaná na nás není - žere normálně, mazlí se. Přesto: v posledních dnech nám začala v bytě počůrávat postele, zřejmě na protest proti novému vetřelci. Chci se proto zeptat: nemáte někdo nějaký tip, jak jí uklidnit a zamezit dalšímu pomočování? Doufáme, že si na kocoura zvykne, opravdu se nám ho nechce dávat pryč :)
Kocour a kocka (2008-01-12 18:32:52, Zuzana F.) Odpovědět
Libore, moznosti jsou v zasade dve, vlastne tri. Tou prvni je, ze ma cica nejaky zdravotni problem, a svou necistotnosti na nej upozornuje. Druha, o neco pravdepodobnejsi moznost, je, ze jste ji vysoupnutim z vysluni sve prizne opravdu nasnupli. Zkuste se ji hodne venovat, aby nemela pocit, ze uz ji nemate radi. No a ta treti moznost, ktera mi prijde jako ta nejlogictejsi: je leden, kocky jdou do rije, a tu casto provazi znackovani moci ci hovinky mimo zachod, tedy pokud privolat nejakeho toho kocoura... Vzhledem k tomu, ze kocici dorostenec jeste "voni" hormony - ty se vyplavuji jeste tak dva mesice po kastraci - tak je pochopitelne, ze je cica ponekud nabuzena...
tři kočky (2008-02-28 21:06:30, Maira) Odpovědět
měli jsme původně jednu kočičku, Juniora. Když se Junísek zaběhl, pořídili jsme si Myšičku. Junísek se nám po čase vrátil. A do třetice mi manžel jednou zavolal z práce: "máme tady opuštěné koťátko a mně je ho líto, tak co kdybych ho přinesl?" Samozřejmě že jsem souhlasila a tak u nás zakotvil i Asterix. K tomu si přidejte našeho malamuta -to vše v malém panelákovém bytě. Ale už si život bez těch čtyř opravdu neumím představit :-)
Kluci v akci :-) (2008-05-05 07:37:39, Markéta) Odpovědět
Když jsme si s přítelem chtěli pořídit kocourka, samozřejmě jsme počítali s jedním. Jednoho jsem si na netu v útulku vyhlédla, zamilovala se do něj a bum, najednou mi bylo sděleno, že je hrozně fixován na sourozence a bylo by příhodné vzít si dva, aby ten jeden netrpěl. Nejdřív se nám moc nechtělo, báli jsme se, ale když jsme začali přemýšlet, jak moc se liší život s jednou kočkou nebo se dvěma, naše sympatie k tomu čumáčkovi na netu zvítězila a my si k němu vzali jeho stejně starého bratříčka. Absolutně potvrzuji slova autorky článku, oba jsou skvělí, hned si u nás zvykli a myslím, že to bylo právě tím, že na tu "novou situaci" byli dva. Když udělal něco jeden, druhý ho hned následoval a podruhé naopak. Je vidět, že jsou spolu a vedle sebe šťastní a mně dochází, jaké hrozné "sprostoty" bychom se s přítelem dopustili, kdybychom tyto dva bratry roztrhli a poskytli domov jen jednomu!! :-)
Koťátka (2008-05-16 18:37:47, Ivana) Odpovědět
Já jsem si vzala od jedné známé také kotě, byla tady sice sama ale žijeme na vesnici takže v domě byla přes den a na noc jsme jí pouštěli ven, aby se taky proběhla. Našla si samozřejmě plno kamarádů - a protože dnes už vím, že ti "kamarádi" jsou bez výjimky mužského pohlaví, tak 2x do roka se nám to tady hemží koťaty.
Po půl roce našeho soužití se zde objevil cizí kocour asi tak 2 roky starý. Je zvyklý na byt a dobře vychovaný(nechápu jak ho tady mohl někdo tak sprostě vyhodit). A tak jsem se o něho začala starat. Mohu ovšem z vlastní zkušenosti říci, že naše kočka příliš nesnese někoho dalšího - tedy našeho nového kocourka - v domě. Neustále na něho syčí a vyhání ho. Řekla bych že jde také o povahu kočky jestli skutečně s někým tu domácnost sdílet chce.
co s koťaty? (2008-05-16 23:05:29, Iva) Odpovědět
A můžu se zeptat, co s těmi koťaty každé jaro a podzim děláte?
To je přesná otázka,ta paní co si vzala (2008-05-19 07:54:12, jana) Odpovědět
kotě-kočičku a rozplývá se nad tím,že má plno kamarádů- kocourů a poté plno koťat asi
patří mezi méně inteligentní lidí,kteří nikdy o kastraci neslyšeli.Koťata buď v lepším
případě daruje/prodá/ nebo je nechá usídlit volně na vesnici/a zakládat další zbytečné kolonie koček/ anebo usmrcuje.
Sprostě vyhodit (2008-05-19 10:19:44, Lucie B.) Odpovědět
A ještě se paní diví, že někdo mohl sprostě vyhodit bytového kocoura na vesnici. Jojo, koťata zadarmo se snadno "sprostě vyhazují" jen co nejsou tak roztomilá nebo jakmile přijde první problém. U nás na sídlišti máme takových sprostě vyhozených koček mraky :-(
zoznámenie mačiek (2008-05-18 19:56:06, Marta) Odpovědět
To, že Vaša koččka syčí na kocúra neznamená, že si na neho nezvykne. My máme 3 kocúrov a 1 mačku,po príchode nových členov "rodiny" starí aj 3-4 mesiace na nich syčali, potom si zvykli.
Môžem sa spýtať, prečo nedáte mačku sterilizovať? vyhli by ste sa množeniu "nechcených" prírastkov.
Hádky (2008-07-03 03:43:53, Jana) Odpovědět
Také mám dvě kočky už 3 roky..Eliška a Adélka jsou to ségry.. většinou je vše ok.. až na pár vyjímek a stím se chci obrátit na vás jestli je to normalní nebo ne. Takže včera se stalo to že Adélka ležela v kuchyni na zemi a když se Elis chtěla přiblížit tak nani zničeho nic Ada začla syčet.. a už to bylo.. honička po bytě elis nevěděla kam se schovat adela ji parkrát chytla a pěkně ji seprala.. až se mi podařilo je oddělit každou do jiné místnosti.. Teď je to den a logicky se spolu nebaví.. když jedna uvidí druhou tak na sebe syčí a vrčí a tak podobně.. není to poprvé co se to stalo.. ale většinou to bylo v době po kastrování nebo když jsem nebyla 4 dny doma.. mamka se na ně přijela po dnu podívat a prý už na sebe syčely.. trvalo to týden než se udobřily.. pekelnej týden bezesných nocí.. jsou zvyklé spát u mně v posteli. Ale problém je že se nemůžou ani vidět. Teď to u mně vypadá tak že elis spí celej den na skříni a bojí se slízt dolů a adéla zase nechce do pokoje.. Máte někdo taky takovou zkušenost? Vím že to bude zase dobrý ale proč se tak děje?.. Většinou spolu spinkají a jsou v pohodě.. ale zničeho nic tohle... Předem děkuji za reakce
A jsou kastrované? (2008-07-07 08:22:18, Katja) Odpovědět
Nekastrované si můžou vymezovat teritorium pro příští koťata
Omluva (2008-07-07 08:23:47, Katja) Odpovědět
nevšimla jsem si, že jsou.
falešná březost? (2008-07-11 20:56:22, Jana ) Odpovědět
Tak jsem se dozvěděla že příčinou hádek mých zlatíček muže být falešná březost.. jj kastrované jsou tak nevím .. je to možné??.. děkuji za pomoc..
Dvě a víc koček, (2008-07-07 02:24:40, Majka) Odpovědět
Na začátku svého příspěvku musím napsat, že máme domek v okrajové části města a velkou zahradu. Z vlastní zkušenosti vím, že kočky jsou úžasné bytosti.Máme doma 4 kočičí nalezence, nejstaršímu z nich je již 8 let a prodělal mozkovou příhodu,ale po 2 letech se dal tak do kupy, že by to na něm málokdo poznal.Všichni si nás vybrali, ještě jsme k nim přidali 2 pejsky z útulku a mohu z napsat, že je to úžasná rychlá rota,která žádnou legraci nezkazí a je pravdou, že někdy ani TV nezapneme, protože je stále co pozorovat.Psi s kočkami a naopak vychází velmi dobře, dělají si navzájem různé rošťárny, to ano, ale nikdy si neublížili a jakmile padne 22 hod.tak všichni zalezou do svých pelíšků a vstávají až tak kolem 7hod.Další zajímavost je , že se naučili pravidelně jíst v 18 hod. večer. Mají to tak nacvičené, že i kdyby večer byli Bůh ví kde, na 18 hod. stojí všichni v kuchyni u své misky a čekají na svůj příděl jídla. Toto vše se zdá asi idylické,ale každý by měl uvážit, že ti tvorečkové potřebují pravidelné veterinární prohlídky,očkování, ( popř. kastraci), jídlo, pelíšky, kočkolit, vyčesávání , obrovský kopec lásky a hlavně se jim věnovat i když se zrovna nechce a není na ně nálada, ale oni zrovna se mazlit chtějí. Neznám snad nic lepšího, než že když je mi blbě a jedna z kočinek si ke mě vyskočí, vrní a chce hladit a kouká zamilovaně do očí. :-) Bohužel, stává se i to, že se o mazlíka přijde, tak jako se to stalo nám 15.5.letošního roku, kdy náš nejmladší nalezeneček -kočičák Chlupáček nepřežil v 9ti měsících kastraci.I s takovými chvílemi se musí počítat a loučeni je vždy těžké a když víte, že jeho smrt byla zbytečná, tak to bolí dvojnásob. Přimlouvala bych se za to, kdo si chce pořídit kočku,ať si vezme dvě, pozná, že neudělal chybu a kočky mu jeho péči a lásku vrátí. Na to si klidně vsadím.
Neprezil kastraci? (2009-01-07 14:25:37, Kristina) Odpovědět
Majko, a jak je to mozne? To slysim poprve, ze kocourek neprezil kastraci (je mi to lito). Mela jsem ovsem za to, ze se jedna o rutinni chirurgicky zakrok. Sama mam uz asi 10 leteho kastrovaneho kocoura a vse v pohode. Ovsem nyni se chystam se svym malym 6ti mesicnim milackem taky na kastraci (za par mesicu), tak jste me trochu vydesila...To z toho dostal Vas kocourek nejaky zanet, ci co se stalo? Napiste prosim. Jinak mnoho radosti (a co nejmene starosti) vsem majitelum kocicek. Kristina
riziko kastrace (2009-01-07 17:43:16, Karin) Odpovědět
Jednak může mít kočka nějakou skrytou, např. srdeční vadu, na kterou se při běžné prohlídce před kastrací nepřijde, a jednak je riziko v dávce uspávacího prostředku. Proto je nutné, aby veterinář před uspáním znal přesnou hmotnost kocourka a dal přiměřené množství narkózy.
nepřežil kastraci (2009-03-20 22:43:16, mirek) Odpovědět
Mám stejnou zkušenost s kastrací.Můj černý kocourek Čmoudík před třemi lety se také po kastraci už neprobral.Obrečeli jsme ho všichni doma,ale bohužel se to stává.Byl to nalezenec,kterého donesla domů dcera ve zbědovaném stavu a nemocného.U nás se z něho stal krásný kocour,ale možná měl slabé srdce z těžkého útlého mládí.Teď už mám dva kocoury a jednu číču,všechno nalezená kotátka.
Mám i úplně stejného černého kocoura Čmoudíka II.Ale na toho prvního často vzpomínáme.
nepřežil kastraci (2009-03-20 22:52:04, mirek) Odpovědět
Milá Kristino,i když jsem Ti přwed chvílí psal o úmrtí mého kocourka při kastraci,nemusíš se toho tak bát.Od té doby jsem nechal kastrovat kočičku a dva kocourky,protože abychom s nimi mohli v paneláku vegetit bez zápachu a rizika,že budeme mít doma kočičí farmu.Všechny ostatní zákroky,které jsou u kočiček mnohem složitější proběhly bez problémů,kočky už na veterině se pomalu probouzely a na druhý den prakticky nedávaly znát že prodělaly takový zákrok.Je to pro ně lepší,zvláště,když jsou to bytové kočky,jako ty naše.
Dva kocouři (2008-08-24 19:34:33, Rosťa) Odpovědět
I my jsme si k prvnímu kocourovi pořídili nyní druhého a to z důvodu, aby nebyl sám. Děcka odjedou na koleje a my taky musíme do práce. Volili jsme kocourka co má 5 měsiců a náš první má 14 měsíců. Je to týden a starší kocour působí apaticky, bez zájmu, nejí. Jak jsem vyčetl v ostatní diskuzi, tak to chvíli trvá, než si na sebe zvyknou, tak vydržíme. Mladšího kocoura má jistě rád, myje ho, stačí aby zamńoukal a už za ním peláší a stará se o něho, ale s náma nekomunikuje, nehraje si. Ale mám ještě jeden problém. Asi z minulého chovu byl zvyklý, že si u kočky pocucá trochu mlíka. Teď to ale aplikuje na kocourovi. Ten to sice snáší bez nějaké výrazné reakce, ale myslím, že to není ideální. Uvítal bych radu, jak ho tohoto zlozvyku zbavit.
Súhlas (2008-09-29 17:16:48, Tibor) Odpovědět
Pekne pozdravujem.
Začínal som s jednou mačkou ,ked bola mačiatko/kotě/.Bylo to síc veselo v byte.Prešiel rok ,dva a kocúrik sedával u okna a moc sa tešil na môj príchod.
Ovšem bolo to spontáne ,ked mi iba tak napadlo.A čo druhá kočka.Nuže šiel som do blízkeho depozitu tu v BA a vyhliadli sme si kocúrika.
Mal handycap ,zlomenú nohu,zlomený ňufak a bol to chudáček po operaci.Nuž v depozitu bol vraj dlho,nik ho nechcel.
Ale na návšteve depozitu Rocko se proti mne rozbehol a výber bol hotový.Vzal som tuto handykapovanú kočku.
Nelutujem.Doliečil som ho /nestalo to málo/,ale stálo to za moc.Dnes je z neho fešák a hodne prítulny.
Jak keby stále ďakoval dodnes,že som ho vzal.A on mi robí naozaj doma dobre.Má super povahu a rád se hraje s kočacím kamarádom.V byte je plno a radosť.
Jednak nemusíte mať obavu z druhej kočky.Je to iba dobre,alespoň je veselo a kočičáci sú kamarádi.A náklady nie su veľké.
A možno dáte šancu i nejakej handykapovanej kočke a tá Vám dá zavďak 30 násobne.
Neľutujem a som rád.
S pozdravom Tibor z BA/SR/.
dvě kočičky (2008-10-29 11:12:59, katastrophe) Odpovědět
Taky mám doma trošku neplánovaně kočičky dvě a musím říct, že jsem strašně ráda, že to tak je :) vyhrají si spolu, perou se více méně spolu (nedělají si škrabadlo ze mě) :) lépe snášejí, když jsou nějakou dobu samotné. A je to nádherná podívaná, když se kočkují, mazlí, tulí :)
Dilema (2008-11-30 02:18:55, paja) Odpovědět
Mám nekastrovaného kocourka, je starý asi rok a půl. Je strašně hodňoučký, miloučký, pořád za námi běhá, povídá si s námi, prostě takový malý psík. Pořád ho máme v patách. Teď jsem začala zvažovat, že si pořídím dalšího, ale mám strach, že to nevyjde, že si nesednou do noty a já budu řešit problém kočičí nenávisti. Dalo by se nějak podle povahy kocourka říct, zda by to teoreticky mělo jít? Někdy ho něco popadne a lítá jako blázen s místnosti do místnosti, ouška sklopená, nebo nás "loví" zpoza rohu. Třeba by byl veselejší, kdyby si měl s kým hrát. Pochází z chovné stanice, měl sourozence, kromě toho měli i jiný vrh koťat a nějaké ty tety:-)Takže byl dřív zvyklý na ostatní kočky. Je to spíš takový malý moula, něco jako nácíček. Co myslíte, mám to risknout?
¨druhá kočka (2008-11-30 12:13:49, celesta) Odpovědět
Pajo, zavítejte zde na forum a pročtěte si příspěvky na téma druhá kočka.Najdete tam hodně zkušeností mnoha kočkařek a také rady, jak postupovat u přivykání. U něj se sice nikdy nedá dopředu na 100%odhadnout, jak bude probíhat rychle, záleží na pvaze a kompatibilitě obou koček, ale pokud vyberete druhou kočku společenskou, která potřebuje kočičího kamaráda, ymslím, že i váš kocourek si brzy zvykne a ocení výhody kočičího kamaráda. Ve většině případů jsou dvě kočky lepší než jedna.Jsou si parťákem především pro hry, které kočka potřebuje, aby vybila energii a měla pohyb, v bytě mohou často věkem zlenivět.Dále si navzájem dělají společnost, když nejste doma a nejsou pak ze samoty stresované.Nejlepší by bylo vybírat druhou kočičku v depozitu nebo útulku, kde vám zkušená kočičí teta poradí s ohledem na povahu vašeho kocourka tu, která by se pro něj jako kamarádka nejlépe hodila.O tom, že osvojením opuštěné kočičky navíc uděláte moc dobrý skutek není třeba vůbec polemizovat.Takže byste zabila dvě mouchy jednou ranou:)
Dvě kočky (2009-01-15 14:28:35, Kocky.SOS@seznam.cz) Odpovědět
Rozhodně byste měla nechat předtím, než domů přivedete druhou kočku, Vašeho kocourka nechat vykastrovat. Protože pokud to neuděláte, je velmi pravděpodobné, že po příchodu "vetřelce" začne značkovat. Jinak pořízení druhé kočky určitě za zkoušku stojí, možná jestli je taková "psí" povaha, bylo by lepší k němu vybrat takovou kočku, která je vůči lidem plašší a není na člověku tak závislá. Vyhnete se tak tomu, že na Vás bude Váš první kocourek žárlit. A také je samozřejmě po příchodu druhé kočky nutné Vašeho prvního kocourka neustále přesvědčovat o tom, že právě on a pouze a jenom on je ten jediný a nejlepší a že ho máte ze všech koček na světě nejradši.:)
Určitě souhlasím :-) (2009-01-08 13:33:51, Lucienka) Odpovědět
Když jsem si před 4 lety kupovala svého prvního kocourka, nikdy bych si nemyslela, že nakonec u mě najdou domov hned 3 kocourci..ten třetí přišel na štědrý den, 2měsíční koťátko, které se třáslo zimou a bříško mělo prázdné..tak nevezměte si ho domu do teplíčka ke dvoum kamarádům...takže co z toho vyplývá? Čím více kočičích kamarádů, tím lépe..nedokážu si už bez kočiček představit život...:-)
Dvě kočky -> nezájem o lidi? (2009-01-15 13:47:15, Michaela) Odpovědět
Dobrý den,
zaujal mě Váš článek a mám dotaz. Všichni v komentářích píšou, jak je skvělé mít dvě kočky, ale nevěnují se pak ty kočky jen sobě navzájem? Nemají pak člověka už vysloveně jen na krmení a mazlit se s ním nechtějí? Uvažuju o pořízení kočky, po tomhle článku jsem začala uvažovat i o dvou, ale tohohle se bojím. Chci číču na mazlení, ne na sledování, jak se s druhou kočkou zbožňují...
Dvě kočky (2009-01-15 14:22:49, Kočky SOS, Petra) Odpovědět
Michaelo, když jsou dvě kočky, tak spolu si hrají a k člověku se jdou pak pomazlit. Jde o to, že člověk si s kočkou nevyhraje tolik jako druhá číča. A také samozřejmě o to, že člověk je často mimo domov a kočka tam pak zůstává sama... Takže tím, že si pořídíte dvě kočky, rozhodně neriskujete, že se s Vámi nebudou mazlit. Je jasné, že chcete mazlící kočky, ale neupírejte jim radost z hraní s kočičím kamarádem, protože tyto dvě věci se rozhodně nevylučují.
Moje č kočky se spolu honí, perou, olizují a spí (2009-06-28 20:11:31, Katja) Odpovědět
Za mnou chodí všechny čtyři kamkoliv se hnu, v koupelně se mi šmrdolí pod nohama, chtějí hladit a česat (jedna se mazlí jen v koupelně), někdo mi vyskakuje na klín, tak tři se mnou spí. Prostě mě mají na něco, a sebe taky na něco. Všichni jsme svoji.
Potřeby pro 2 koťata (2009-06-28 11:34:31, Tomáš) Odpovědět
Dobrý den, plánuji z útulku vzít 2 koťátka. Potřebuji nakoupit předem potřeby. Nikdy jsem kočku neměl, nevím jak moc vyrostou atd... Dovedu si představit jakou přepravku, WC koupit pro jednu kočku. Pro jednu kočku pokud nekoupím vysloveně mini potřeby, myslím, že vystačí.
Ale co pro dvě koťátka, která časem vyrostou? Auto nemám, proto pokud je budu přepravovat, bude to v ruce, MHD, vlak, autobus... Jakou přepravku tedy koupit? Stačí normální přepravka? (Vím, že by v ní měla míň místa, ale vadí to?), nebo musí být nějaká extra velká? Jaký rozměr byste doporučovali?
Dále se chci zeptat na WC. Je třeba koupit jedno velké (nějaké Jumbo) nebo jsou třeba dvě WC normální velikosti, nebo postačí normální jedno WC, v kterém budu akorát častěji měnit stelivo?
Dále co ohledně odpočívadla? Je třeba odpočívadlo se dvěma "boudíčkama"? Aby se koťátka nehádala :)
Mám malý byt, proto nad tím přemýšlím, ale rád bych jim poskytnul co potřebují... Děkuji.
Předpokládám, (2009-06-28 15:40:56, šárka) Odpovědět
že si berete 2 koťátka asi ve stejném věku. Pravděpodobnost, že s nimi budete jezdit na veterinu najednou - například na každoroční očkování - je tedy velká. Časem tedy budete potřebovat asi 2 přepravky. A to nejen proto, že 2 dospělé kočky se do jedné přepravky hůř vejdou, ale taky se to dost pronese :-) V této chvíli, na malá koťátka, pokud jsou na sebe zvyklá, Vám bude jedna přepravka stačit. Záchody bych doporučila 2, aby Vám kočičky nešpinily po bytě, když by se jim WC zdálo v době Vaší nepřítomnosti už moc "použité"
S boudičkami na škrabadle si hlavu nelamte, oni si potvůrky najdou v bytě každá místečko na odpočinek, které jim nejvíc vyhovuje. Kočička mých rodičů byla v boudičce na škrabadle za svůj život asi tak 2x, zato houpací křeslo okupuje den co den (a noc co noc)
Jinak Vám přeju hodně krásných let s kočičkami. Kdyby každý smýšlel jako vy, bylo by v útulcích méně nešťastných zvířátek.
Ještě dotaz (2009-06-29 21:09:15, Tomáš) Odpovědět
Díky moc za odpověď! Myslím, že budou spokojené, budu se moc snažit. Jen by byla škoda, kdybych koupil nějakou potřebu, které jsou dnes docela drahé a za měsíc litoval, že jsem nekoupil praktičtější. Koťátka budou přibližně stejně "mladá", ale nakonec se možná z jednoho útulku znát nebudou, tak snad nebude s přepravou ke mě v jedné přepravce moc velký problém. Je nějaký rozdíl v pohodlí (hlavně koťat, ne mém :)) mezi plastovou přepravkou a kabelou pro přepravu zvířat? A když je ponesu třeba k veterináři, nebo vyjímečně třeba k rodičům když pojedu na dovolenou, což jsou přes dvě hodiny cesty, potřebují v přepravce nějaký záchůdek, papání? A ještě mám otázku, zda je při normální pravidelné údržbě WC nějak výrazněj cítit. Nejspíš ho budu mít u sebe v pokoji, kde budou hlavně i kočičky, a nevím zda koupit kryté nebo ne. Kryté jsou nevzhledná "hebeda", ale není nekryté cítit A TAKÉ - nevypadavá z něj moc steliva?
kočičí vybavení (2009-06-29 22:03:39, L.) Odpovědět
pojďte raděj vedle do fóra (http://www.kocky-online.cz/forum), tam se na Vás rady sesypou a hlavně jich tam už spoustu najdete. Tady Vám ty dotazy spíš zapadnou ;)
Tomáši, (2009-06-29 22:41:44, Iva) Odpovědět
já mám doma 2 proutěné přepravky a jsem s nimi taky moc spokojená. Určitě tedy ještě dokoupím jednu plastovou, protože si říkám, kdybych ji někdy potřebaovala třeba vydesinfikovat, tak ta plastová se umyje raz dva, narozdíl od té proutěné. Ta protěná má ale podle mě 2 výhody - 1) krásně vypadá a 2) doma jí máme postavenou v obýváku a kočky v ní rády spí, mají to jako pelíšek. Takže není založená někde v komoře (jako ta plastová), ale využíváme ji pořád. :)
soužití (2009-10-07 13:05:28, irena) Odpovědět
mám doma v bytě kočičku stáří 1 roku našla jsem ji jako kojence,vypiplala a máme z ní radost,rádi bychom ještě jednu,ale vidíme v tom problém.Pokud se v její blízkosti ocitne nějaká jiná číča prská,mručí až vrčí a je děsně ostražitá,ježí se,je celá nesvá.Co to prosím projevuje?Nerada bych se ujmula nějakého broučka a pak jej musela vracet.
5 koček v bytě :) (2009-10-10 18:32:01, Jana Kaderková) Odpovědět
Jsme mladí bezdětní manželé a před dvěmi lety se mi podařilo manžela přesvědčit, že si pořídíme koťátko. Moc se mu nechtělo, protože mám silné alergie na kočky, ale nakonec ustoupil, a tak jsme si pořídili Amálku.
Protože jsme celé dny v práci, bylo mi už předem Amálky líto a chtěla jsem pro ni kamarádku. A tak k nám druhý den po Amálce přibyla Limetka :).
Rok na to se kolegyně z práce svěřila, že budou mít koťátka a že neví, co s nimi, a proto to asi dopadne špatně, tak jsem opět začala u manžela lobbovat, a ten opět vyměkl :), a tak k nám přišel Elvírek.
No a dva měsíce zpátky jsme se jeli s manželem projet na kolech a na cestě mezi vesnicemi stály dvě krásné koťátka. Myslím si, že je tam někdo vysadil z auta, protože byly hrozně přítulné, vůbec se nebály a nechtěly nás pustit dál, a tak jsme přišli k dalším kočičím miminkům Sněžence a Briketce :).
Musím ale uznat, že v tomto případě vypadal manžel neoblomný...
Shrnuto podtrženo, máme doma 5 koček a i když to není finančně žádná sranda, protože jsme si je pěkně rozmlsali :), navíc z alergií mi vzniklo astma, ale za nic na světě bych je nedala pryč. Jsou skvělí kamarádi a je úžasné je pozorovat, jak si spolu hrají a všech pět pořádá závody v běhu okolo bytu.
Okolí nás má za blázny, ale co je komu po tom...:) Navíc si stavíme rodinný domek, a tam se vleze koček ještě více :). Snad manžela přemluvím :)...
Co je lepší než 4 kočky??? :-) (2009-10-12 12:52:54, Hanka) Odpovědět
Jste dobrá, paní Ireno :-)). Tento článek jsem četla prvně hned po jeho vydání. Tenkrát jsem přišla "domů"(studentský byt 3plus1, 6-8 lidí a náš kocour) a tajuplně se zeptala přítele:"Víš co je lepší než kočka?"..netušil a na odpověď "Dvě kočky!" reagoval jako na dobrý fór. Pak jsme se přestěhovali na samotu do lesa a našel si nás druhý kocour...pak třetí kočička...pak jsem mu telefonovala, zda nechce čtvrtou, neb jsem vždy toužila po čistokrevné kočce a ejhle, objevila se ONA v inzerci a ještě že "Darujeme". Vyslechla jsem si půlhodinový přednes o tom, že je už neuživíme, neuplatíme dokora, že se zakočkujeme, že už tak se vlezeme do postele taktak (je fakt, že nejhorší, co naše kočky žerou je Iams, jsou odčervované, očkované, kastrované, kocour č.1 na veterinární dietě, všechny kočky k nám přišly v otřesném stavu a bylo potřeba celkem náročné léčby, krmení, svrab, plísně...prostě měl pravdu). V sobotu ráno to ale byl ON, kdo popadl uřvaný kočičí skelet u čtyřproudové silnice, plný svrabu a klíšťat a ještě chromý na jednu nohu (starý úraz), a je to zase tady, zítra jedeme na rtg, zda se s nohou nedá ještě něco dělat (ale svaly jsou již atrofované, takže pochybujeme všichni), Stronghold budeme zase muset koupit pro všechny kočky, vypiplat tohohle mezulána v hezkou kočku asi taky nebude nejjednodušší a kdo ví co ještě přivlekl. Ale co, čtyři kočky jsou lepší než tři, podle paní Ireny se dá jít ještě dál a navíc nový čičulín je zkrátka chodící chlupatá vděčnost a je kouzelnej.
Jen při krmení si připadám jako výdejna jídelny společného stravování :-)))
Omluva (2009-10-12 12:54:04, Hanka) Odpovědět
Přehlédla jsem se, jak se mi zobrazují příspěvky natěsno: ne paní Irena, ale Jana :-)))
kastrace kočky - ANO - NE? (2009-10-26 11:39:54, zana) Odpovědět
Dobrý den, před rokem jsme adoptovali koťátko a včera jsme kočičce přivedli novou kotěcí kamarádku, zvykají si na sebe a my se snažíme dělit svou pozornost mezi obě kočičky, doufáme, že si na sebe zvyknou. Zajímalo by mě, zda může mít na přijetí nového člena smečky vliv kastrace resp. nekastrace? Starší kočičku jsme kastrovat nedali - jednak proto, že průběh mrouskaní nebyl nijak drastický a pak proto, že žije pouze v bytě. Je kastrace přesto nutná nebo lepší a proč? Děkuji předem za odpověď. :o)
Kastrace (2009-10-26 14:25:32, Nadikhindo) Odpovědět
rozhodně ano, i když se Vám zdá říje poměrně mírná - jde o zdravotní problém,y které se můžou vyskytnout (rakovina, záněty dělohy...).
kočky (2009-10-26 16:18:57, Alena) Odpovědět
Jako chovatelka mám s tímto bohaté zkušenosti. Pokud máte jednu kočku tak se to dá možná zvládnout. Ale ve chvíli kdy budete mít dvě kočky (popř. více) situace se mění. U jediné kočky v bytě nemusí mít říje příliš silné projevy, ale ve chvíli kdy bude druhá kočka dospívat tak začnou mezi sebou soupeřit o dominanci a protože v kočičí hierarchii je vždy kočičí matka výš než kočka bez koťat dá se očekávat že budou obě kočičky mít říje velmi často a budou se postupně stupňovat a intervaly zkracovat. Obě se budou snažit přilákat kocoury za každou cenu, takže mohou začít i značkovat - nebo alespoň ta víc dominantní z nich. Rozhodně kastraci doporučuji u obou koček a raději dříve než později. Dospělou kočku můžete objednat hned, koťátko tak v 6-8 měsících.
M ymáme taky 3 (2009-11-04 09:56:25, Líza) Odpovědět
Máme 3 kočky. Jedný jsou4 roky, jmenuje se Makak, protože když byla kotě, tak tak vypadala. Je to perská želvovitá. Pak máme mamku a dcerku. Mamka se jmenuje Listr a dcera Lora. Listr je mourovatá a LOra mourovatá s bílými ťapkami a náprsenkou. Jsou to zlatíčka, akorát jsou hrozně nenažraný. :-D
Dvě nebo jedna (2009-11-05 12:17:32, Peter) Odpovědět
Ja som si vzal do bytu jednu mačičku bola od rodičov spolubývajúcej, celý jej vývoj poznám naspameť od narodenia, meno dostala od mojej obľúbenej speváčky Pink. Časom som prišiel nato, že je doma sama, a strašne som chcel kocura a poriadneho, obrátil som sa na útulok Podbrdsko, vzápetí mi prišiel email s kocúrom presne ako som hľadal a v byte to ožilo Pink a Magnus sú dvojka nerozlúčná, a neľutujem. Potom prišla umiestnňovaci výstava 2008 v Hostivaři a doniesol som krásnu Rézinku, bola strašne zlatá krehká, mala krutý osud nebolo jej dopriane robiť radosť čo najdlhšie, dnes verím,že tam hore je jej tak ako u mňa a že sa na nás díva. Smútok som chcel zahnať a v Toulavých tlapkách som našiel hneď ďalšie dve nádherné mačičky Majdarána a Spunk. Teraz ich mám doma peť a sú moje všetko. Pink, Magnus, Majdarána, Spunk a Sazík. Už sa idem podívať na výstavu nejaku kočindu určite prinesiem ať sú trojka a trojka :))
kočičky (2010-01-20 15:43:20, Votavová) Odpovědět
Ráda bych, aby se mé kočky k sobě měly trochu víc. Během 4 let jsem domů donesla jednu po druhé 3 různé kočky, 2 jako koťata a jednu již 3 letou. První 2 se míjejí bez zájmu (je pravda, že jedna z nich je po zranění mírně dementní), ale tu třetí prostě nepřijaly. Šikanují ji jakmile je v dohledu (je zvláštní, že ona váží téměř 6 kg a nechá se šikanovat od 2 koček, které dohromady 6 kg nemají). Řeší se to tím, že se navzájem vyhýbají a občas poperou. Jsem zvědavá, zda se někdy budou snášet.
Možná (2010-01-20 18:59:52, Dáda) Odpovědět
by to chtělo paradixně 4 kočičku. Znám případy, kdy se to takto vyřešilo! Ovšem zaručené to není.
Dvaja chlpáči (2010-02-08 12:18:57, Patrícia) Odpovědět
Musím priznať, že ja sama mám doma dve mačičky a neviem si predstaviť život bez nich. Mám mačičku a kocúrika. Je to mamka so synom :-) Obaja sú kastrovaný a žijú s nami v malom byte a ja možem len potvrdiť, že to nie je nijak náročnejšie a hlavne, chodíme do práce a ja si neviem predstaviť, že by bol doma len jeden chlpáč a celé hodiny sa nudil. Takto si v našej neprítomnosti vypĺňajú čas vzájomne, viem, že keby to finančná situácia dovolila, mali by sme doma ešte o jednu, alebo dve mačičky viac... chlpáči sú tým najlepším antidepresívom aké poznám ;-) a za tie naše ďakujem denne...
Kočky do močky? (2010-03-20 20:03:42, martin) Odpovědět
Kočky v bytě? To teda opravdu nechápu, mám pejska a ten je lepší než deset pomatených koček. Kočky jsou zvířata nevypočitatelná, protivná a kromě myší (což je činnost celkem užitečná) chytají i hady, ještěrky, ptáky a jiné nechutnosti. Navíc tyhle věci nosí domů a znečišťují tímto způsobem byt. Nechápu Vás, jak si někdo může pořídit kočku. Natož dvě nebo tři nebo dokonce více. S pejskem chodím na procházku kolem jednoho bytu a tam chovají kocoura. To je takový smrad, když se jde kolem, že mám opravdu někdy co dělat, abych v okolí nenechal obsah svého žaludku. Jaký pušinec potom musí být v bytě, to nechci ani domyslet, neboť by mohl obsah mého žaludku skončit na klávesnici. Kočky patří do lesa (nebo do močky), ale ne do bytu.
Fakt jelimanovina (2010-03-20 20:48:44, Aélinnel) Odpovědět
Vy jste opravdu s prominutím kus kreténa.
Mám v bytě kočičku,ven nechodí,takže všechny vaše teorie o nošení myší atp. domů padají.Ano,nekastrovaní kocouři smrdí,to je ale blbost majitelů,že jim to nevadí a kocoura nedají kastrovat.
Kdybych chtěla být hnusná,tak psi taky smrdí,nechávají všude venku bobky a pes patří na řetěz k boudě a hotovo.Jenže nejsem,pes je taky fajn a já mám psy ráda,ale protože nemám čas pejska venšit a nechat ho celý den v bytě samotného nechci,mám kočičku.
Kočky (2010-03-20 21:09:14, Lucie B.) Odpovědět
Pán se nudí, tak přišel provokovat a plácat nesmysly na kočičí web, jo? :-) Je vidět, že kočky neznáte, a co člověk nezná, k tomu by se neměl vyjadřovat. Kočka je domácí zvíře, do lesa asi patříte vy. Pozdravujte tam veverky a tady nepruďte ;-).
Do lesa (2010-03-20 23:19:43, Nadikhindo) Odpovědět
bych takovýho pakoně nepouštěla, škoda lesa...pardon...
kočka nebo pes (2010-03-21 14:06:20, Jana Besmáková) Odpovědět
Martine, zřejmě Vás baví provokovat:-). No ale když pominu motiv Vašeho příspěvku, tak k věci. Psa jsem měla 17 let a i když jsem ho měla ráda, musím říct, že na rozdíl od kočen, které mám teď, opravdu smrděl:-). Když si prdnul, když měl ke stáru nějaké zdravotní problémy a občas něco neudržel v žaludku, když jsme přišli z venku a sprchovala jsem mu urousané bříško, když na mě dýchal z otevřené hubičky ze vzdálenosti menší než jeden metr. Značkující kocour je samosebou síla, ale těch nevykasrovaných, kteří žijí v bytě, zas tak moc není. Nakonec i jejich majité mají nos. Popravdě, možná bych Vám i věřila, že nemáte rád kočky, ale domnívám se k tomu všemu, že ani žádného psa nemáte, protože i péče o psa naučí jeho majitele značné toleranci k zápachu a dalším přirozeným projevům zvířete, též k zodpovědnosti a soucitu s živými tvory. Myslím tedy, že buď lžete a nebo jste citově poněkud deformovaný. Mějte se lépe, než dosud.
jo a bonus (2010-03-21 14:24:33, Jana Besmáková) Odpovědět
Když jsem byla se zmiňovaným psem v přírodě a dala mu volno, s oblibou našel nějaký ten exkrement, ve kterém se vyválel a nebo ho snědl:-). A v tomhle nebyl mezi psy žádnou výjímkou. Takže asi tak.
Ano. (2010-03-21 18:29:27, Katja) Odpovědět
Kočičí představa dokonalé toalety je celá se olízat. Psí představa je vyválet se v leklé rybě. Ale psy mám ráda, jen mi trochu vadí, že když nějakého pohladím, abych si šla umýt ruku - což se mi u koček nestane. Kdysi jsem měla homespunový kostým: když zmokl, smrděl, podle mé maminky, jako mokrý pes.
Jojo. (2010-03-21 14:29:23, Nadikhindo) Odpovědět
Koneckonců,
i soužití s lidmi často vyžaduje určitou toleranci k zápachu, jak stojí výše. Po nikom to pořád nevoní po fialkách. Znala jsem lidi, co například po návratu z hospody dokázali slušně zamořit...
Pan Martin (pokus se sem náhodou nepřišel bujaře bavit) očividně neví o kočkách a přírodě vůbec ani ň... Je jen smutné, že se takové pověry a takový zvířecí rasismus pořád drží při životě... Žiju teď se čtyřmi kočkami (plus občas nějaká ta "průtoková") a nikdy by mě nenapadlo ošklíbat se nad psy (náhodou jsou taky "koží")...
Kočky do močky? Pokračování (2010-03-21 21:04:05, martin) Odpovědět
Nemohu nereagovat na diskuzi k mému příspěvku. Tak několik věcí na vysvětlenou. Kočky opravdu rád nemám, a to z výše uvedených důvodů. Na kočičí www jsem zabrousil právě proto, abych pochopil chovatele a chovatelky těchto podivných zaostalých živočichů, což se mi nepodařilo. Protože kočky nesnáším, tak je s oblibou honím. Můj pejsek je taky nesnáší, tak je někdy honíme spolu. Jednou jsem viděl jednu kočku na poli, jak číhá na myš. Tak jsem se k ní potichu příblížil ze zadu až asi na jeden až dva metry. Ten tupý tvor byl tak zabrán do číhání, že si mě vůbec nevšimnul. No a pak jsem strašně zařval. Kočka se strašně, ale opravdu strašně lekla, vyskočila kolmo do vzduchu, snad do jednoho metru a spadla na záda. Na zemi ssebou chvíli mlátila a pak utekla, vyděšená na nejvyšší míru. Měl jsem jednu chvíli dojem, že je po ni. Na druhou stranu musím říci, že jsem nikdy žádné kočce jinak nic neudělal, a ani můj pejsek ne. Když ji honí a kočka už nemůže a zpomalí, pejsek taky. Když kočka přidá, přidá taky.
Jo, i pes smrdí, to je fakt, ale stačí ho vykoupat, umýt , vysušit a je to. Jenže zkuste koupat kočku? Taková bestie by mě pokousala, poškrábala a nevím, co ještě by mi udělala. A navíc kočka je tak zaostalá, že ani plavat neumí. To i ten had, který je ve vývoji hodně pozadu, plave velmi dobře. Takových případů o kočičí zaostalosti a hlouposti bych mohl jmenovat destítky. Krátce a stručně, kočky domů nepatří, tak opravdu do lesa, do močky no a možná do ZOO (aby potenciální zájemci o chov koček byli včas odrazeni). Ale ne domů.
Je i fakt, že se psi rádi válejí v kočičích výkalech. Ale to lze podle mě lehce vysvětlit. Ten zvyk pochází z dávných dob, když psi kočky opravdu lovili. Psi jsou tvorové inteligentní, tak si vymysleli fintu – vyváleli se ve výkalech a tak kočky dočista zmátly. Mohli se přiblížit bez problémů ke kočce a ulovit ji.
Lucie B. (2010-03-21 21:21:13, Helena ) Odpovědět
to napsala úplně přesně. Navrhuji zkazit Martinovi zábavu tím, že ho budeme zcela ignorovat.
Martin (2010-03-21 22:34:48, Lucie B.) Odpovědět
Reagovat na Martina nemá cenu. Jen jsem se musela hrozně smát (tedy kočičky mi bylo líto), ale manžel když se zabere do počítače, tak připlížit se k němu zezadu a zařvat na něj, tak taky vyskočí metr do výšky. :-)))
Rce (2010-03-21 21:22:02, Aélinel) Odpovědět
Fajn-až začnu nesnášet psy,najdu si speciálně vašeho psíka a vystresuju ho k smrti,až z toho padne na záda a uteče,potom se bude několik dní schovávat,vyděšen z příšerného zážitku.
Krista,kočku nemáte,tak je nechte na pokoji a starejte se o svého psa.To musíte svojí nelibost nad kočkami dávat najevo tím,že je honíte po lesích a trápíte?!
Kočky se koupat nepotřenují,viděla jste snad někdy kočku která by se vyválela v mršině?Já teda ne..jo možná když se courají po venku,ušpiní se,ale na to stačí hadřík a kočka se olíže sama,případně vykoupat-divil byste se,ale taky to jde.Některé kočky mají vodu rády.
Víte co-nechte si svůj názor o kočkách,nevím co sem vůbec chodíte když máte nulovou toleranci a kočky evidentně pochopit nechcete.
Ještě-co vám vadí na kočce chované výhradně doma?Nikde se neválí,venku se nešpiní,nenosi domů ulovené ptáky a myši..
nevadí mu nic (2010-03-21 22:21:50, Jana Besmáková) Odpovědět
Jen prudí, hraje si, možná nějaká varianta zvráceného flirtu:-))) Třeba nechce pochopit kočky, ani jejich chovatele, nýbrž ženy. To je můj odhad, samosebou se můžu i plést, spíš ale ne.
zaostalost (2010-03-21 22:20:23, DaniG.) Odpovědět
To slovo tak nápadně nadužíváte, že získávám dojem, že si pronásledováním koček jen něco dokazujete v této souvislosti.
Mimochodem, kočka plavat umí. Jenom nerada leze do vody (což se dá považovat za projev inteligence). Tolik k "pravdivosti" vašich úžasných vědomostí o kočkách.
Doporučuju Vám jednu věc: Vaše nenávist ke kočkám je čistě iracionální, nesnažte se jí kostrbatými mesmyslnými výmysly racionalizovat. Je to zbytečné. Prostě se jen kočkám můžete vyhybat. Pokud byste opravdu chtěl proniknout do kočičího světa,musle byste nejdřív nechat doma svoje předsudky. Když jich máte plnou hlavu a ústa, už se Vám do hlavy nic jiného nevejde a těžko se dozvíte něco neového, když víc mluvíte než posloucháte.
Kočky do močky!!??? (2010-03-23 15:45:45, Šárka) Odpovědět
Šovinistický arogantní mužský prase, který má trauma z ženskejch.
Na každé prase se vaří voda....
Trefa! (2010-03-29 09:38:37, Tac Rellik) Odpovědět
Jak je vidět podle reakcí, tak se Martin docela trefil
Trefa? (2010-03-29 10:22:51, Nadikhindo) Odpovědět
Do čeho?
Do ničeho :-D (2010-03-29 10:31:05, DaniG.) Odpovědět
Netrefil se ani do stránky, mimo je i s tématem, do kterého za každou cenu cpe svoje nevyrovnané myšlenkové pochody, stejně tak je naprosto vedle i se svou interpretací kočičího chování a myšlení - jak by taky mohl někdo, kdo zkušeností s kočkami asi jako kolik let já jsem prezidentovala (nula) říct něco k věci někomu, kdo s kočkami žije?
IQ ?? (2010-04-07 22:11:44, milini) Odpovědět
Vy asi máte holou nebo oholenou hlavu,nosíte vojenské kanady,takovou tu naducanou khaki bundičku a určitě jste '' těěěžkej frajer'',co se vybíjí jen na někom,kdo se neumí nebo nemůže bránit a nejlépe ze zadu.Nemusíte mít kočky rád,to Vám nikdo nenutí.Vy máte pejska a kytku,já mám pejska,kytky a 2kočky a vše je ok.Snad máte svou společnost rád a dáváte jí na jevo, krom své netolerance a nenávisti i lásku.Takhle nějak začínal i Hitler,myslím nelásku a netoleranci....A jinak až zas budete psát o vlastnostech koček,psů a hadů či jiných zvířat,zjistětě si nejdřív fakta.
zamindrákovanej BEZČ*RÁK (2011-06-28 13:46:57, Jana) Odpovědět
provokatér, ubožák ... zákeřně zezadu strašit bezbranný zvíře? to fakt může udělat jen někdo, kdo má místo mozku sra*ky ... a kromě toho nejspíš má v kalhotech hodně malý pér* ... patrně je velmi osamělý a tak hledá, kde se mu podaří upoutat pozornost a dělá mu dobře, že se s nim vůbec někdo baví, i když negativně ... asi nějaký psychopat, co ho matka nemilovala a vodila mu mnoho "strejdů" a otec pláchl kdoví s kým ...
Mám ráda (2010-03-21 23:21:30, Blanka) Odpovědět
kočky - ale pejsky taky. Kočku mám z útulku, protože jsem chtěla pomoci nějakému zvířátku - a nemám čas běhat každý den na procházky.
Myslím si, že kdo nemá rád zvířata - tak nemá ani rád lidi. V tomto případě je mi pejska pana Martina docela líto - asi to se svým páníčkem nemá moc lehké...
Já nesnáším (2010-03-22 11:01:40, Lucie) Odpovědět
hlupáky, ale nehoním je. Nevidím v tom žádný smysl.
Omezenec Martin (2010-03-22 13:20:31, Eve) Odpovědět
Nechápu co toto IQ tykve tady dělá, asi jen prudí, když nic jiného neumí, bohužel všechny chlapi jménem Martin co znám, je IQ bodu mrazu a tento pán nevyjímaje...:-(...bohužel je mi ho líto, protože je absolutně mimo.
ne, horlivě nesouhlasím, (2010-03-24 10:13:09, Katja) Odpovědět
znám inteligentní, citlivé, dokonce i kočkomilné Martiny. Na druhou stranu mám v rodině jednoho pověstně pošahaného Martina, figurku města, a v dětství jsem to jméno spojovala s tupými, komickými typy. Ale tenhle přispěvatel bude asi převlečený Rozárek.
Rozárek? (2010-03-27 23:06:32, martin) Odpovědět
Co je to Rozárek?
Rozárci - on a ona (2010-04-01 10:19:29, Katja) Odpovědět
jsou přispěvatelé fóra s úmyslně blbými, provokativními, pubertálními, místy až cimrmanovskými příspěvky. Patrně se někdo nudí
Dotaz (2010-03-25 22:21:36, Michal) Odpovědět
Dobrý večer. Plánuji ke svému 3 letému kočičákovi (žijícímu se mnou v bytě 3+1) pořídit druhého kočičího kamaráda nebo kamarádku. Kocourek je naprostý pohodář, má rád lidi (chodí vítat návštěvy...), není agresivní ani trucovitý nebo pomstychtivý. Jednoduše skvělej kamarád. Ale jak bude reagovat na nový přírůstek do rodiny, to bude "loterie". Může mi někdo, kdo má zkušenosti, trochu poradit, zda je lepší pořídit kocourka nebo kočku, a hlavně - jaký věk by byl u nově příchozího chlupáče nejvhodnější? Mohu mít též kotě z právě nadcházejícího vrhu ze vsi od známých, ale nevím, zda by nebylo lepší zvířátko třeba z útulku a starší? Díky moc za Vaše názory :-))
parťák (2010-03-26 07:58:36, Dáda) Odpovědět
Podle mých zkušeností je nejlepší k tříletému kocourkovi vzít jakékoliv kotě, třeba i odrostlejší. Kocourek ještě není tak starý, aby neunesl kotěcí dovádění a škádlení. Myslím, že s mladým taky omládne. Pokud, byste spíše chtěla klidnější domácnost, tak můžete volit staršího jedince. Musíte si ale uvědomit, že starší už nejsou tak přizpůsobliví a mají svoje vrtochy a zžíváníé může být složitější.
Nová kočka. (2010-03-27 17:46:32, martin) Odpovědět
Neměl by to být problém, to máte tak, když k jedné želvě pořídíte druhou, při svoji tuposti si toho všimne za rok. Kočka za dva. Spíš čím více koček, tím větší nebezpečí, že Vám shodí kytky ze skříně. Proto mám jen pejska a kytku.
kytky? (2010-03-28 11:41:45, Bubu) Odpovědět
Proč by měla shazovat kytky ze skříně??? Moje kočky po skříních nelezou. Chodí maximálně na parapet, kde teda kytky jsou, ale nikdy je nezchodily a i kdyby, tak co? Jestli vám vadí nepořádek co udělá, tak co pes který žije v bytě a má průjem, takže s ním nestíháte běhat ven? Kdežto kočka když má tento problém, tak použije záchůdek, kde to nesmrdí a neudělá žádný nepořádek na koberci...
Pejsek, není - li správně vychováván, (2010-03-28 12:44:17, Nadikhindo) Odpovědět
taky doma občas třeba něco ohlodá, počůrá, ukradne, že, pane martine...dítě taky. Jo, u nás dřív občas nějaká kytka letěla, máme samé temperamentní jedince, ovšem znám pár lidí vysokoškoláků, kteří mají mnohem více zářezů na pažbě domácí destrukce.Inteligentní člověk si zařídí byt podle toho, kdo s ním bydlí a kytka se dá upevnit.
I kočky, i psi jsou dosti chytrá zvířata, ale jejich inteligence je poměrně těžko porovnatelná, protože spočívá v něčem úplně jiném (mimochodem, podle některých vědeckých výzkumů mají kočky Xkrát lepší dlouhodobou paměť, než psi... a nejchytřejší domácí zvířátka jsou prý prasátka a potkánci). Ovšem myslím, ž i psi, i kočky z toho vycházejí jednoznačně vycházejí vítězně v porovnání s jistým lidským exemplářem trousícím svá moudra o pár řádků výše...
Naše kočky si každé nově příchozí všimly okamžitě a začaly složité společenské rituály, téměř srovnatelné s příchodem na vojnu... NIcméně nakonec se docela spřátelily a jsou schopné kdejaké kooperace zejména při rošťárnách a kanadských žertících. Problém může nastat, je potřeba předem znát povahu nově příchozí kočky a počítat s tím, že seznamování může být poněkud obtížné. Jsou kočky společenské i zarytí individualisté.
druhá ke kocourovi (2010-03-29 11:36:24, Jana Besmáková) Odpovědět
Zdravím, mám jednu zkušenost s navykáním. K dospělé kočce rok a půl staré, poměrně dost dominatní, jsem přinesla kotě(kočičku). První tři dny jsem měla obavu, že to nepůjde, stará kočka na kotě neustále syčela jako had, tím spíš, že ono se jí bálo a nedalo se od ní očichat a neustále se schovávalo u mě v posteli pod peřinou. Dokonce jsem měla i strach, aby ho nezakousla, což ale veterinář nepovažoval za pravděpodobné. Doporučoval kočky neoddělovat, že by starou mohlo ještě víc navztekat, že třeba nemůže někam, kam doposud mohla a kotě ano. Pak jsem na internetu našla, že kočkám voní Kozlík lékařský a jelikož jsem doma měla čas na spánek s touhle bylinou a starší kočka, kdykoliv jsem ho udělala, začla rozkoší šílet, napadlo mě kotě troškou tohohle nálevu navonět. Nepřeháněla jsem to, aby se kotě při olizování nepřiotrávilo a kupodivu to fungovalo, Kočka nevěřicne očichávala, syčela už jen velmi spoře a v pravidelných intervalech si chodila kotě prohlížet. To se přece jen asi trošku čaje nalízalo, protože konečně v klidu a nerušeně spalo a kočka si ho mohla konečně celé očichat, aniž by se před ní dekovalo. Čtvrý den už spaly spolu v křesle a kočka zjevně začala suplovat kotěti rodiče, Hlídala ho, aby nechodilo k žádným okrajům,odkud by mohlo spadnout. Kočka s kotětem hrozně ožila, do té doby jen čekávala u dveří, až přijdu z práce a já měla výčitky jít někam večem s kamarády, že bude zasa sama znuděná doma. Od tohohle momentu se stala výrazně spokojenější. Určitě to taky zkuste, ale pokuste si nechat variantu, že pokud by se to během 14 dnů nesrovnalo, budete moci zvířátko vrátit. Myslím, že pokud si na sebe nezvyknou během 14 dnů, tak je jen malá naděje, že by byli někdy kamarádi, přinejlepším by se asi tolerovali. Myslím, že v tom případě by bylo potom lepší zkusit jinou variantu, jiné pohlaví, jiný věk. Napoprvé bych asi k dospělému kocourovi pořizovala spíše kotě, klidně i odrostlejší. Kočička by asi byla lepší, protže kocouři, dokonce i ti vykastrování, přece jen více drží teritorium. Moji rodiče mají dva kocoury a i když to byli sopurozenci, rozhodně se nijak nemilují. Pokud upřednostníte dospělou kočku, tak bych brala z nějakého depozita, kde depozitářky odhadnou, která z jejich koček by byla vhodná. Snad Vám ta zkušenost s kozlíkem k něčemu bude. Přeju pěkný den.
pro Michala (2010-03-29 11:40:29, Jana Besmáková) Odpovědět
předchozí text patřil Vám :-)
Další dík (2010-03-29 15:09:30, Michal) Odpovědět
Děkuji Vám za vyčerpávající odpověď, vlastní zkušenosti jsou vždy nejcennější. Určitě k nim přihlédnu. Hezký den, Michal :-)
Dobrý nápad, (2010-03-29 15:57:12, Nadikhindo) Odpovědět
kozlík je vynikající, akorát trochu upozorním, určité procento koček na něj nereaguje. Z našich čtyř kočiček se jedna může při kozlíku zbláznit, jednu vůbec nezajímá, další dvě tak něco mezi, podle nálady. Za pokus to ale určitě stojí.
Dobrý nápad... (2010-03-29 19:10:43, Nadikhindo) Odpovědět
Pomatlat kozlíkem pana Martina... hehe
:-) (2010-03-29 20:51:40, michal) Odpovědět
Na toho by MOŽNÁ pomohl následující z historie známý léčebný postup: "Vypumpovat žaludek, pak chinin a dvojitej klystýr..." A pak poslat k marškumpačce do Budějovic. Nebo dle jiného klasika "Preložiť ho do Hornej Planej!" :-)
Kočičí problém. (2010-03-29 23:41:11, martin) Odpovědět
Kočičí problém.
Vaše povídání opět dokazuje pomatenost koček. Pes nesyčí, ví totiž, že je pes a jako pes má štěkat, ne syčet. Kočka nemá ani jasno v tom, co vlastně je. Jestli kočka, nebo had, nebo býložravec (viz příhoda s kozlíkem). Proto mám doma pejska a kytku. Kdybych měl ještě pomatenou kočku, neměl bych kytku. A to nemám zapotřebí.
A vy jenom mluvíte? (2010-03-29 23:56:45, Nadikhindo) Odpovědět
Nebo občas třeba hvízdnete, zařvete? Jíte POUZE maso nebo POUZE rostlinnou stravu?
Nee, tohle nejsou povedené vtipy.
Opět trefa! (2010-03-30 08:09:42, Tac Rellik) Odpovědět
Máte v mnohém pravdu! Já mám v příbuzenstvu pro změnu pomatenou chovatelku koček, která je neschopná navázat vztah s lidmi a tak se ve své garsonce obklopila kočkama. Jedna návštěva u ní mi bohatě stačila. Ale je to její volba a její život. A možná i chyba "zbytku" rodiny že jsme téhle tetě nikdo nedokázal pomoci.
o co, (2010-03-30 16:33:23, Iva) Odpovědět
že je martin a "killer" jeden a ten samej a sám sobě odpovídá ;-))))))))
Velmi smutný příběh (2010-03-31 23:59:57, martin) Odpovědět
Ano, opravdu dojemné. Je otázka, zda se teta pomátla z koček nebo kočky z ní. V tom bytě musel být ale pušinec, nebylo Vám z toho zle? Ale zažil jsem i horší. Mám známého, ten pěstuje v obyčejném panelovém bytě ptáky. To by nebylo zas tak divné, ale on je krmí moučnými červy a dalšímí hnusnými živočichy, a to pro ty ptáky pěstuje všude po bytě v akváriích. Tak si představte, že pijete kafe a vedle v akvárku se vám mlátí několik tisít tučných moučných červů. To Vám přejde chuť na kafe na rok dopředu. Proto já jsem s mým pejskem a kytkou docela spokojený. Měl jsem kytky dvě, ale v té druhé mi rostly nějaké houby. Pejsek se jich jednou nalízal a bylo mu špatně, motal se jako po opici. Tak jsem kytku vyhodil. A je pokoj. Teď mám jenom jednu na skříni.
Martine,chudáčku, (2010-04-02 09:41:39, HelenaR.) Odpovědět
a vás takový život baví? Ta nuda! Přijdete domů, v hrnci na polici nehnutě sedí kytka, v pelechu na vyhrazeném místě pes,překvápko veškeré žádné... Prostě kam to ráno postavíte, tam to veččer najdete. Fakt tak chcete žít až do důchodu? To by mě teda zabilo! JAk u zvířat, tak u lidí, dávám jaksi přednost těm "šelmovitým", s nimiž je sranda a u nichž musím riskovat pár tahů dopředu. -Předpokládám tedy, že ta kytka není aspoń masožravá, když máte toho pejska, že by bylo aspoň NĚJAKÉ vzrůšo? A co ty houbičky - nebyly po(u)žitelné aspoň pro NĚKTERÉ lidi?
Tak já si myslím, (2010-04-02 10:50:50, Nadikhindo) Odpovědět
že i pejsem a kytka jsou zajímavé bytosti, zase jinak, než kočka. Ale chudáci, evidentně žijí s dosti nudným patronem, pak se ani sami nmůžou nejspíš okonale rozvinout...
Asi víte, že citujete kočku Šklíbu (2010-04-01 10:22:05, Katja) Odpovědět
z Alenky v říši divů, že?
Inteligence (2010-03-28 17:27:48, Dáda) Odpovědět
Nechápu jak Martin může mluvit o inteligenci, když neví co to je. Má asi opravdu jen psa a kytku, ale inteligenci chybí
Nová kočičí příhoda. (2010-03-31 23:45:39, martin) Odpovědět
Musím Vám vyprávět novou kočičí příhodu. Šel jsem s pejskem na procházku a co nevidím. Z prvního patra za oknem na nás koukala kočka. Tupě zírala, hlavou kroutila sem a tam. Tak jsme šli dál. Velmi nudné zvíře. Je takové chování normální?
Ten nápad s kozlíkem mě zaujal. Je možné, že budu občas hlídat známým štěně. Kdyby to štěňě mého pejska nějak znepokojovalo, vykoupal bych ho v kozlíku. Třeba dá pokoj.
Nedávno jsme s pejskem na procházce potkali žábu, takového toho hnědého skokana. Už se asi probudil ze zimního spánku. Ukazoval jsem ho pejskovi, ale on o něj moc zájmu nejevil, zhnuseně ho očuchal a nechal ho být. Skokan v klidu odskákal pryč. Kdybych byl na procházce s šílenou kočkou, ta by si na něm vybila svoje nenormální agresivní pudy a skokan by už nežil. Jsem rád, že chodím na procházky se svým rozumným pejskem, ne s bláznivou kočkou.
Nějak nechápu (2010-04-01 12:10:32, krmič) Odpovědět
Co měla ta kočka podle vás dělat? To měla skočit z prvního patra dolů, protože jdete kolem? Takové chování by bylo normální? A co by asi dělal na jejím místě pes? Ti se přece taky často koukají z okna.
(Stydím se, že reaguji na blbosti, ale nějak mi to nedalo :-))
Kozlík (2010-04-01 12:36:16, Nadikhindo) Odpovědět
na psy nefunguje. A přestaňte už, Martine, s těmi pitomostmi, jste bohužel ostatním pro smích - bohužel pro soucitný smích... Takové, jaksi, za vlasy přitaženiny se hned tak někde nečtou, nevidí, neslyší... Navíc nemají ani vzdálenou souvislost se článkem výše, takže to stejně dřív nebo později asi někdo zodpovědný promázne.
Psy a kočky (2010-04-02 11:50:32, Táňa) Odpovědět
Myslím si, že když někdo zarputile tvrdí, že miluje psy, a nesnáší kočky, tak musí být trošičku - s prominutím - vadný, vím, že je takových lidí hodně, ale všimli jste si, že málokterý milovník koček řekne, že nesnáší psy? Já mám doma čtyři psy, a devět koček, miluji je úplně stejně, ale těch desetiletích, co tyto chlupáče chováme, vím naprosto jistě, že většina koček je o dost inteligentnějších než psy, ale nezávislejších, jsou to dámy a pánové, a jejich náklonnost a lásku si obvykle musíte získat. Nejsou to takoví závisláci jako psy, pes bude svého pána milovat vždy, jsou to spíš takoví patolízalové,oddaní, a to hodně lidem vyhovuje,- nic proti tomu, ale to není to, že by milovali zrovna je, mám pocit, že ti psi by milovali prostě kohokoliv, kdo by o to projevil zájem.
A propos měli jsme i vietnamská prasátka, asi se k nim letos opět vrátíme, a to je teprve inteligentní zvířátko. Máme i pár koziček, ty zrovna inteligencí neoplývají, ale ve vychytralosti na ně nikdo nemá. Každé zvířátko má něco do sebe, nejde šmahem říct, toto nesnáším, zvířata nejsou lidi, málokteré je zákeřné, když se říká, ten je jako zvíře, dost mě to štve, zvířata takové hrůzy jako lidé nedělají. Žiji se zvířaty už spousty let, pravda, pavouky, stonožky, nemusím, do faktoru strachu bych ani přes ty miliony dolarů nešla, a v zimě krmím ptáky, nosím seno divokým králikům a srnkám, a nikdy by neřekla - to zvíře nesnáším, je blbé.
Táňo, souhlasím s vámi, (2010-04-02 22:55:06, Katja) Odpovědět
nelze říkat: tenhle druh zvířat je hloupý. Každé je dokonalé svým specifickým způsobem - jen prostě někdy neodpovídá našim svévolným požadavkům. Jen idiot bude kritizovat kokršpaněla, že nemá vlastnosti chrta!
Jestli chcete, (2010-04-02 12:41:21, Lucie) Odpovědět
aby toho Martin nechal, tak přestaňte na ty pitomosti reagovat. Žádného provokatéra to nebaví, když nemá odezvu.
Já tu kočku chápu (2010-04-03 15:50:53, B.) Odpovědět
Kroutila hlavou, protože takovýho blba asi moc často chodit kolem nevidí.
Já myslím, (2010-04-04 08:32:39, Katja) Odpovědět
že prostě sledovala mouchu,tlukoucí se na skle od rámu k rámu.
naprosto souhlasím (2010-04-06 19:33:22, milini) Odpovědět
měli jsme doma sourozenecký pár kočiček od malička a taky pejska,kocourkovi bohužel po 3letech přestaly pracovat ledviny a byl konec.kočička i pejsek to špatně nesly,sice si zvykli,ale už to nebylo ono,tak jsme se rozhodly pro adopci kocourka z azylku Lucky.pes ho přijal hned a číča po půl dni syčení a celodenním obcházení kolem taky.a dnes už zase řádí jako dřív a pohled na ně,při spaní v jednom košíku je k nezaplacení,a když se vzájemně mazlí nebo škádlí,kdo by odolal :-)
Určitě dvě kočičky (2010-04-08 16:45:50, irena) Odpovědět
Máme kočičku (přišla k nám)a jejího syna, oba jsou kastrovaní. Když jsme doma, občas na sebe žárlí při mazlení, kocourek mámu někdy prožene, až zapiští, ale když přijdeme domů, najdeme je, jak spí vedle sebe; když kočička je déle venku, tak ji kocourek doma hledá a je celý nešťastný a jí až přijde kočka z venku domů. Řekla bych, že jsou skutečně veselejší a šťastnější, než když byla kočička sama. A pro nás je to velice zajímavé a poučné pozorovat jejich vzájemné chování. Proto doporučuji...
Nejnovější kočičí příhoda. (2010-04-14 21:20:15, martin) Odpovědět
Musím Vám vypovědět novou kočičí příhodu, kterou jsem prožil minulý týden. Byl jsem na večeři v jedné restauraci a tam měli kočku. Kočka byla evidentně prdlá, tak jako ostatně každá běžná kočka. Na krku měla řemen a chodila volně po restauraci. Zrovna jsem se oblékal, když vyskočila na židli nedaleko a z celé tlamy zívla. Byl jsem nejprve otřesen touto událostí, bylo nechutné dívat se do nenasytné kočičí tlamy a pozorovat ty ostré komické zuby. Když jsem se vzpamatoval, zívnutí jsem opětoval. A to byl údiv! Kočka na mě vytřeštila ty svoje nechápavá kukadla a já spokojeně odešel domů a bavil jsem se tím, jak jsem kočku převez. To teda opravdu nečekala!
Ještě pár poznámek k ohlasům na moje příhody. Všechno, co tu vyprávím, je čistá pravda. Kanady a maskáče nenosím, to jsem si užil před dvaceti lety na vojně. Myslím, že byla pro mě návštěva na KOČIČINCI ohromným přínosem. Dozvěděl jsem se spoustu věcí, ten kozlík mě teda fakt dostal, o tom Rozárkovi to jsem taky nevěděl, dokonce mi jedna slečna poslala e-mailem video, jak kočka masíruje pejska. Akorát jsem nepochopil majitele těch zlovolných živočichů. Žádný pes, pokud ho hladíte, tak se neotočí a znenadání Vás nekousne, tedy pokud není psychicky narušený, takové záludné chování je u koček normální, protože jsou (skoro) všechny psychicky nemocné. Mě můj pejsek nekousne, ani když ho tahám za ocas, což dělám rád a často. Jen se znechuceně otočí, v očích otazníky „Co je zase?“ A taky můj pejsek doma nic neohlodává (není hlodavec), nečůrá (není ani prase ani kočka) a ani nekrade (není zloděj). Na nedostatek zábavy si nestěžuju. Honěním koček se oba pobavíme dosyta. Takové příhodě se vydržím celé měsíce smát. A hlavně mám jistotu, že pejsek kočce nic neudělá. Ani kotěti ne. S kytkou je taky dobrá zábava. Pořád roste, zaždou chvíli nový list. Mám takovou tu voděnku nebo jak se tomu říká. Ta kytka s těma houbama co jsem vyhodil byla dost nudná, byl to fikus benjaminus a akorát mu skoro každý den upad nějaký ten list. Ani nerostl, řekl bych, že od té doby, co jsem ho přines domů, se spíš zmenšoval. Takovou kytku nemůžu nikomu doporučit, ruce pryč od fíkusu. Jak říkám, kočky nesnáším, majitele nechápu, ale není vyloučeno, kdybych našel nějakou paní s kočkou, že bych si na tu kočku zvyknul. Jak se říká, láska i nenávist ke kočkám láme.
. (2010-04-14 22:23:32, DaniG.) Odpovědět
A víte, že po mě se zničehonic bez varování při hlazení pes ohnal několikrát? A kočka nikdy, vždycky nejdřív dala najevo, že se jí to nelíbí. A víte proč? Protože já rozumím kočkám a umím číst jejich chování, ale psům ne. Takže ani váš probém není na straně koček, ale pouze a jedině ve vaší osobě. Mimochodem, když jste na kočku vycenil zuby, tak to znamenalo urážku, asi se divila tomu, že takový očividný "negramot" jako vy jí byl schopný odpovědět. Jenže netušila, že vám, že jste nevěděl co děláte a náhodou jste se z vlastní hlouposti trefil.
:))))))))) (2010-04-14 23:08:35, Panica) Odpovědět
Martine, to ste tu kočku tím zívnutím teda převez :)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))) Vy ste borec, kam na tyhle storky chodíte :)))) V podstatě nás tady chcete jen trochu pozlobit a ukázat, že vaše schopnosti se vyrovnají tak nízkému zvířeti jako je kočka, že :)) a tu slečnu nebo paní už byste si asi měl najít, aby vám zakázala tyhle lumpárny na internetových fórech. Joj, ale story se zívajícím Martinem musím znamým povyprávět, to mě dostalo :)
Nebohý otřesený Martine! (2010-04-15 12:18:08, HelenaR.) Odpovědět
Ještěže jste se (nám) už vzpamatoval! Takové šoky, co, zívající kočka proti dramatickému opadávání listů z fíkusu. Fakt horror, co? Jen se bojím, aby se vám ta případná paní s kočkou či bez doma taky "nezmenšovala", jste pěkné číslo. Trochu jsem nepochopila poslední větu - nechybí v ní něco? Kdo či co láme - koho či co? Že by charakter? I ten váš?
jste zvláštní člověk (2010-10-21 09:51:47, Ela) Odpovědět
když nesnášíte kočky, nepiště o nich....
O kočkách jsem nucen psát (2010-10-27 21:14:41, martin) Odpovědět
O kočkách jsem nucen psát, abych otevřel oči těm, co je mají zavřené, čili chovatelům koček. O kočkách vím 10x víc, než všichni chovatelé dohromady. Taky vím strašně moc o pejskách, proto mám pejska a ne kočku. Z kočky bych se brzo zbláznil. Podívejte, známí si pořídili kočky hned dvě. Jedna se do dvou měsíců ztratila, tak jsou ty mňoukací živočichové nesmírně hloupí. Ta druhá tedy zůstala, ale nevím nevím. Pejsci se běžně neztrácejí, mají svého páníčka a jsou spokojení. Tak to je.
Další... (2010-10-27 21:24:15, Ivánek) Odpovědět
Zase další, kdo má potřebu se zviditelnit. Milý příteli, pokud máš nedostatek sociálních kontaktů, založ si stránku na Facebooku a nepruď prosím. Tady jsou valnou většinou lidé, kteří mají rádi všechna zvířata, takže se to fakt moc nechytá. Když nemáš rád kočky, tak je tady ježíšmarjá neřeš, najdi si podobně postižené a ventiluj svůj problém s nimi. Mírné oživení českého jazyka by taky neškodilo. Hodně štěstí a víc tolerance.
Pravda (2010-10-27 21:46:44, martin) Odpovědět
Tak aby bylo jasno, zviditelnit se nepotřebuju. Já vím, co některým lidem vadí, vadí to, že říkám čistou pravdu, to je ten průšvih. Mám s tím i v životě dost problém, protože říkám čistou pravdu a lidem se to nelíbí. Ale to není můj problém. Nevím, proč bych chodil na ten facebuk nebo co, když ani nevím, co to je.
Martin (2010-10-28 02:02:54, ElenM ) Odpovědět
Mne Váš přípisek pobavil, od srdce jsem se a ráda zasmála. Že to máte v životě těžké, to je mi z Vašich příspěvků jasné. A "na facebuk nechoďte", zbytečné cestování, Vy si vystačíte sám.
Tak už jsem "doma" (2010-10-29 10:00:26, Ivánek) Odpovědět
Ta už se mám jasno.Doporučuji všem přečíst předcházející Martinův příspěvek a dál už nereagovat.
O kočkách! (2010-10-29 08:25:27, Kamila) Odpovědět
O kočkách se tu mluví. Rady, zkušenosti, nápady atd. Tak to zkuste taky. Amatérské psychology tu nepotřebujeme. Nebo snad i Vy máte potřebu se zviditelnit? Takže pište o kočkách nebu pokud možno nepište vůbec.
nbbnnbvn (2010-07-27 16:20:38, Martin) Odpovědět
Taky souhlasim. Pořídil jsem si hnesd od začátku dvě kočky. jedna krátce na to bohužel uhynula a tak jsem aso třičtvrtě roku na to pořídil další kotě a je to paráda. Holky si na sebe po nějakém čase zvykly (nevim jestli se spřátelily na život a na smrt) ale je fakt, že byt je uklizenej, neničí věci co nemaj, striktně dodržujou kočkolit a občas je s nima neuvěřitelná prdel. Zdraví Martin
Dvě kočky jsou lepší než jedna (2010-08-28 13:19:21, Daniela Míčková) Odpovědět
Taky jsme si šli vybrat jedno kotě a přinesli jsme si domů rovnou dvě. A rozhodně nelitujeme. Je ohromná legrace pozorovat je při hře. Koťata si hrají na honěnou, perou se, ...a my se bavíme. Rozhodně doporučuji, starat se o jednu kočku nebo o dvě opravdu není rozdíl.
Kočka a mouch (2010-09-15 22:44:45, martin) Odpovědět
Byl jsem se opět nucen přesvědčit o neuvěřitelné hlouposti těch vašich koček. Měl jsem možnost pozorovat kočku, jak pozoruje mouchu. Najednou LAPPppp a kočka chytila mouchu tlapkou, rovnou si ji vstrčila do té své ohyzdné tlamy a provedla konzumaci mouchy. Odporné. Moucha plná bacilů a kočka ji zkonzumovala. Byl jsem opravdu otřesen. Mouchy mají chytat ptáci nebo pavouci, a ne kočky. Naštěstí takové hovadiny můj pejsek nedělá. Ten mouchu maximálně odežene, když ho otravuje.
Jednou jsem přišla domů (2010-10-15 08:28:29, JanaL.) Odpovědět
a náš kocour seděl divně přikrčený, nehýbal se a vydával divné zvuky. Když jsem se k němu sehla, jenom uhnul hlavičkou, dál byl nehybný a pořád ty zvuky ... Vyděšeně jsem ho vzala do náručí, on otevřel hubu - a z ní mu vyletěla mucha :o)))
Prostě ani s mým příchodem nechtěl přijít o kořist a ty zvuky - to byl bzukot mouchy mezi jeho zubama :o)))
Kocour s mouchou:-)) (2010-10-15 09:28:17, Marcelaul) Odpovědět
I když se neznáme, dovedu si živě představit, jak jste byla překvapená, co je s kocourkem, když se nehýbal a divně bzučel:-))) To nemá chybu! Fakt dobrý. Ještě, že to byla jen moucha, a ne včela...
Tak teď (2010-10-15 23:41:39, Nadihkindo) Odpovědět
jsem sebou doslova sekla smíchy :D:D:D
dvě...tři...čtyři... (2010-10-14 22:39:47, Jana K.) Odpovědět
K nám chodí kočky už léta, nikdy jsme žádnou nevyhnali a nikdy jsme neměli jen jednu. Pořídili jsme si několikrát sourozence (bohužel vzhledem k frekventované silnici poblíž rodinná idylka dlouho netrvala), a kočky různých generací u nás žijí, bojují, perou se a mazlí naprosto v pohodě. Momentálně jich máme 5 - starý kocour učí mladého bojovat, tři kastrované kočičky v rozestupu sedmi let se vysmívají jejich erotickým návrhům a jak už uvedlo mnoho lidí přede mnou - je to většinou lepší než televize. Jen nakrmit tu smečku je občas trochu náročné, hlídáme každou slevu v supermarketech.
Poprvé (2010-10-23 21:04:00, Lukáš) Odpovědět
Dobrý den,
pořídili jsme si s přítelkyní kotátko (Šarlotka) narozené 18.7.2010 je u nás 2 měsíce.
Dlouho jsme přemýšleli jestli jedno nebo dvě, bohužel jsme vzali jen jedno:( A tak jsme dnes zajeli pro druhé kotě (Šeli) narozené 3.9.2010.
Máme je po hromadě zatim pár hodin, ale zatim starší číča loví mladší... Je mi jasné, že si vše musí sednout. Nicméně, by mě zajímalo jak dlouho to třeba může trvat. Máme strach, aby mladší neublížila ta by zatim pořád spala :-))) Popřípadě co až půjdem do práce? nechávat je ze začátku odděleně?
Děkuji
Já se hlavně pozastavuju (2010-10-23 22:21:10, Nadihkindo) Odpovědět
nad tím, že si berete takhle malá koťátka!!! Koťata mají být u mámy do tří měsíců. Tohle je týrání! Pokud Vaše kočičky nebudou mít imunitní a psychické problémy, můžete děkovat pánubohu za zázrak.
Dík (2010-10-24 11:18:36, Lukáš) Odpovědět
Hmm, tak děkujem za radu.
No... není zač. (2010-10-24 12:25:15, Nadikhindo) Odpovědět
Pustila jsem se do vás trochu zhurta, pravda je, že nikdo učený z nebe nespadl, na druhou stranu jeden předpokládá, že než si pořídíme zvíře, tak si zjistíme, jak mu zajistit zdraví a pohodu.
Myslím si, že je to docela normální ( i když u nás to bylo spíš tak, že malinký kocour - ano, ten byl - ne naší vinou - předčasně odstavený a opravdu je nesmírně chytlavý na nemoci, ačkoliv FeLV i FIV negativní) vehementně lovil dospělou kočku. Přesto bych si dávala pozor, protože, vzhledem k tomu, že koťata nebyla dostatečně dlouho s maminkou a sourozenci (dle mého názoru byla odstavena tak předčasně, že je to dokonce ohrozilo na životě), se jim nedostalo té správné kočičí výchovy a nemusí úplně přesně vědět, kdy končí sranda. Já bych je prostě sledovala a podle toho bych se pak zařídila; obecná rada asi neexistuje, protože kočky jsou docela výrazné individuality. Pokud bude kotě celý den zavřené samo, zvlášť takhle malinké, je to asi jako kdybyste malé děcko zavřeli na celý den do sklepa... na druhou stranu je potřeba vysledovat, jak moc agresivně větší malá na menší malou útočí... nemáte možnost mladší kotě ještě aspoň na pár týdnů vrátit k mámě?
No... držím palec, ať se koťata dobře sžijí. To, že dostanou kočičí společnost, může tu chybu předčasného odtržení od rodiny ZČÁSTI napravit. Každopádně bych kontaktovala veta a snažila se aspoň co nejvíc posilovat imunitu. Propříště víte, že koťata mají být u maminky do tří měsíců.
Děkuji (2010-10-24 13:01:43, Lukáš) Odpovědět
Neznalost neomlouvá spíš mě zaráží, že todle neví chovatel.
Ani veterinář nic neřekl (dodám, že chodíme pravidelně)
Nicméně vrátit k matce možné není :( Nyní s nimi budu 7/24, ale to nejde do nekonečna :)
Oproti včerejšímu dni, kdy nás to drobet vyděsilo je dnes situace lepší, dokonce s námi spali obě v posteli...
Spíš otázka, zda až v příští pondělí zůstanou poprvé doma sama, zda je pro jistotu oddělit.
To musíte vykoukat, (2010-10-24 13:48:38, Nadikhindo) Odpovědět
ale pokud nedocházím k opravdovým nářkům a opravdovým zraněním, řekla bych, že to bude v pohodě. Spíš jde o hru, možná bohužel trochu surovější...
Na chovatele, nebo spíš množitele, nemám slov... od takových je lepší držet se dál, nepodporovat je v tom množení, koneckonců, proč ty kočky pořád rozmnožují, když je jich na ulicích a v útulcích víc, než je domovů... docela mě i zaráží přístup veta, že nic neřekne. Ach jo :-( Ono i dočasně vrátit menší kotě by znamenalo osamělost pro to větší...
Co s nimi vlastně vet dělal? A co koťátka papají?
Prohlidka (2010-10-24 14:19:16, Lukáš) Odpovědět
Při první prohlídce došlo ke kontrole oušek, zoubků, očí, bříška, vážení, odčervení, dostali jsme harmonogram očkování, odčervovací pastu na doma. Myslíme si že starší kočička nemá žádnou újmu. Věnujeme jí spoustu času a ve 3měsících je zdravé a hravé kotě. Krmení máme Hill´s (granulky a konzervy pro koťata) Věříme, že stejně dobře se bude mít i mladší sestřička :)
Hlavně aby jim to spolu klapalo....
Tak to jo, (2010-10-24 14:43:30, Nadihkindo) Odpovědět
řekla bych, že se jim docela pověnovali. Ohlídala bych imunitu (např. Sangrim kapky... poptejte se na vetce), nějaká probiotika by jim prospěla. Myslím, že malé budou v pohodě, ale celkem bych v budoucnu očekávala nějaké drobné idiosynkrazie a jistou "skleníkovou květinkovitost". Náš kocour šel od maminky v šesti týdnech (k nám se dostal "z druhé ruky" ... první rok promarodil se zánětem střev, se kterým si veti nevěděli rady, loni si střihnul příšerný zánět močových cest (celková léčba včetně operace asi za 30 000) k zánětům dásní má též sklony a trpí chorobnou žravostí :-)
smečka (2010-10-24 08:20:22, Jindřiška) Odpovědět
Prosím o radu:před osmi lety jsem se ujala mouraté kočičky Micinky,měla jednou koťátka,a pak jsem ji dala vykastrovat.Měla jsem také tři psy,všichni žili spolu v pohodě doma.Po čtyřech letech odešli dva pejsci v pokročilém věku do psího nebe a já si pořídila nejdříve kříženku z útulku,a potom mopsíka.Mladí i labradora,tomu je šest měsíců a samozřejmě bydlí se mnou,s bábou v dolní části rodinného domu ve smečce :-))).Kříženka půl roku spávala s Micinkou na gauči a náhle jako mávnutím proutku ji začala vyhánět z domu.Trestala jsem ji,okřikovala,ale marně.Prostě už ani Míca doma být nechtěla,ostatní psi se začali chovat "smečkově" a honili ji taky.Míca se zabydlela přes léto v kůlně a v zimě má otevřené okno do sklepa,má tam boudičku na spinkání,krmení a hlavně teplé trubky u stropu,kde se ohřívá.Chození ven jí nevadí,žila volně i předtím.Psy vždycky "oblafne" a vyběhne si.Když jí nesu dolů masíčko,jdou psi se mnou a jen ji sledují,neublíží,ale domů ji nepustí.Je mi jí líto,myslím,že se cítí sama.Trvá to už čtyři roky.Mám jí pořídit kamaráda?Je to vhodné,do takových podmínek?Bojím se,že by nebyl dost opatrný a psi by mu ublížili.Poradíte?
Agresivní kočky, dodatek (2010-12-09 23:10:32, martin) Odpovědět
Tady je k nalezení video, které dokazuje, jak jsou kočky agresivní:
http://de.news.yahoo.com/31/20101115/video/vwl-spannend-katze-nimmt-es-mit-zwei-kro-df14a31.html
Čili, kočky namočit do močky, nebo nejlépe je zahnat je sněhovou koulí.
Dvě kočky (2011-01-15 19:41:49, Jana Kuhnová) Odpovědět
Jsme milovníci zvířat a vždy jsme měli doma kočku ale jen jednu.V loňském roce se k nám přitoulala rezatá kočička.Neměli jsme to srdce ji vyhodit zpět na mráz a proto k našemu černému kocourkovi Františkovi přibyla Pepinka.Můžu potvrdit, že mít dvě kočky je senzační a už bychom to jinak nechtěli.Kočky si spolu hrají, spí, jedí, vzájemně se myjí a když jeden druhého nemůže najít, tak žalostně mňoukají.Ale i s námi se mazlí, hledají nás.Když jdeme ven na zahradu, hned nás následují.Před Vánocemi se nám bohužel František ztratil.Pepinka byla smutná, začala málo žrát.Proto příští týden jedeme pro malou kočičí slečnu a těšíme se, že u nás bude zase veselo.
Dva kocourci? (2011-02-23 17:05:01, m.B.) Odpovědět
Prosím o radu. Mám 5ti měsíčního kocourka, v bytě. Protože jsem málo doma, ráda bych mu opatřila kamaráda, nejlépe z útulku. Byla bych ráda, kdyby to byl taky kocour. Přečetla jsem si, že by měl být mladší. Máte někdo zkušenost, či názor? Lépe před kastrací, či po? Teď nebo později?
Kocourek (2011-02-23 22:19:13, Jana) Odpovědět
Myslím, že čím dříve, tím lépe si zvyknou. Dopručila bych asi postejně staré. Pokud byste měla zájem, mohla bych nabídnout mourovaného nebo černého kocourka, co je majitelka nechala svému osudu po té, co se odtěhovala. Kocourci jsou zdraví.
Dvě kočky (2011-05-03 16:19:12, Marayuk) Odpovědět
Před mnoha lety jsem si opatřila siamskou kočičku. Tehdy se začala mrouskat a na chalupě se mi zatoulala... Ráno jsme jí našli-přejel jí vlak. Strašně jsem jí oplakala a jak jsem měla příležitost, tak jsem o ní vyprávěla, jak byla poslušná, hodná, inteligentní.. Uteklo pár let..
A jednoho dne za mnou přišla moje vedoucí u které jsem pracovala a na pult předemne postavila větší tašku " Krásné narozky" řekla "to je pro tebe" a usmívala se.
V tašce sedělo siamské koťátko!! Měla jsem pochopitelně nevýslovnou radost.
Paní chovatelka, od které moje vedoucí siamské koťě koupila, se na mně, jako na majitelku jejího koťátka přijela podívat a tak jsme si spolu hodně povídaly..
Utekly asi čtyři měsíce a chovatelka mi volala, že má další malé koťátka a že to jedno má obzvláště tmavě modré oči.. a že by si moc přála, abych kotě právě jen a jen já.
Řekla jsem jí, že raději ne, že mi jedna kočenka stačí, ale že se rozhodně na malé přijedu podívat.
Paní chovatelka již všecky koťata prodala, jen to jedno s tmavě modrýma očima ne. Prý čeká na mně.
A tak jsem rázem měla dvě kočenky, stářím od sebe asi šest měsíců. Bylo to moc krásné období. Přesně tak, jak tu mnozí popisují si spolu hrály, jedly, spaly..
Ta starší však začala z ničehož nic chřadnout. Na veterině mi bylo zděleno, že jí kolabují ledviny a že se s tím bohužel nedá nic dělat.. Barunka měla bolesti, nešlo jí chodit močit, nešlo jí pít.. Byla to hrůza! Celé minuty proseděla u kohoutku s vodou a toužebně po něm koukala ale pití nešlo. Tak jsem jí aspoň smáčela hubinku.. Pak se dívala nahoru po skříních, kam ještě nedávno skákala ale už jí to nešlo..tak jsem jí vynášela nahoru a celou dobu u ní stála, aby nespadla.. Co já jsem se naplakala.. A pak má milovaná odešla navždy..
Zůstala mi Linda (ta o něco mladší). Linda dlouhé hodiny pozorovala místa, kde lehávala Barunka, jako by jí tam viděla stále.. a nikdy na její místo lehat nešla.. Čas plynul a Linda zůstávala sama.
Přátelé mi říkali, abych si pořídila jinou kočenku, aby Linda nezůstávala sama. Ale já už měla své léta a své zdravotní diagnozy, tak jsem vždycky říkala, že to s Lindou spolu "doklepem" akorát a že nová kočenka, kam by potom šla, kde zkončila?.. A čas stále plynul.
Minulý rok v prosinci jsem šla na nákup. Výjdu z bytu a co nevidím!
Za dveřma sedí kotě!! Maličké mňau s velkýma očima mě totálně "dostalo". Chvilku předemnou couvalo, ale neuteklo a pak se dalo pohladit.
Otevřela jsem dveře svého bytu, šoupla maličké do přepravky (Linda ležela zrovna jinde) na čistou teplou deku a utíkala na ten nákup. Koupila jsem jí mlíčko pro koťata a všecko, co mohla potřebovat.
Kotě si u nás zvyklo, ale 18ti letá Linda nový přírustek v rodině odmítala. Na malou Sofinku prskala, syčela i párkrát jí zpohlavkovala, ale Sofinka se jí nebála a to se mi na ní moc líbilo, jak je nebojácná. Musela jsem s malou ale k veterináři, měla strašně zaneřáděné uši.. a chytla to i Linda! Ta velká, 8kilová Linda, která nikdy čištění uší neznala, tak teď to velmi neochotně podstupovala..
No a dalšího jednoho dne najednou koukám, Sofinka má oteklé a přvřené očíčko.. Veterinář jí pinzetou odklopil vrchní víčko, aby se mohl podívat.. Sofi řvala, třásla se a hrůzou asi z bolesti se počůrala.. Měla spodní blánu natrženou (zřejmě od Lindinýho pohlavku)
Všecko jsem s oběma holkama zvládla, jen Linda Sofii od začátku nemusela a stále nemusí.
Ten stav trvá dodnes i když se to hodně zklidnilo, spíše Linda Sofii toleruje a bere na vědomí, občas prskne ale proti začátkům to už jakž takž jde.. a tak si říkám, jestli Sofii, která si chce tolik hrát, neopatřím ještě jedno kotě.. Přeci jen, stará Lindunka už na hraní není.. Ale zároveň - co řekne Linda na další kotě??
A co tomu všemu řekne partner, který kočky vůbec nemusí..
lepší dříve (2011-10-08 15:21:35, Jana) Odpovědět
Musím říct, že jsme měli podobný, ikdyž né tak dramatický zážitek.
Když jsem byla asi ve druhé třídě, našla jsem krásného kocourka, samozřejmě jsem ho hned tajně odnesla domů a doma si vydobyl své místo. Všichni jsme ho bezmezně milovali a on nás. Byl vždycky sám proto byl hodně na nás fixovaný, když jsem odešla na výšku tak naši našli kočičku a nechali si jí. Kocour ve svých asi 12-13 letech nemohl pochopit, proš si naši vzali nějakou ´´obyčejnou´´ kočku. Nic jí nedělal, měl už rád svůj klid, pořád před ní utíkal. Ona potvora toho využívala pořád ho vyháněla ze svého oblíbeného místa, žrala z jeho misky, chodila na jeho kočičák. Kam šel on, tam i ona. To už na takovýho staršího kocoura není. Asi po půl roce kocourovy začal růst nádor, nechali jsme ho operovat - úspěšně. Vždycky jsem říkala, že to měl z ní. Pomalu si na ní zvyknul, začali se respektovat, ona dospěla a taky ho už tolik neotravovala. Ale bylo opravdu vidět, že on trochu omládl, jindy líný ležel a nic nedělal, pak i na stará kolena občas popoběhl a prohnal tu mladou potvůrku. Asi po dvou letech se nádor opět ozval, nechali jsme ho podruhé operovat. V 16 letech to pro něj nebylo nic příjemného. Sára už také pochopila, že je starý a nemocný a začala se o něho také starat, hřála ho svým kožíškem, lízala mu místa kam už si nedosáhnul. Bohužel, teď v září náš milovaný kocourek umřel. Sára ho všude hledala a bylo na ní vidět, že jí chybí. Naši už si novou kočenu pořídit nechtěli, mají před důchodem a měli strach, že by ji nedokázali dát potřebnou péči. Tak jsem jim chtěla dát na vánoce tajně koťátko, protože vím, že čím dřív tím líp, jak pro sáru tak pro ně. A ani neuběhl měsíc a mamka už mi volala, že má zamluvené koťátko. Proto všem vřele doporučuji neváhat a vaší kočičce či kocourkovi pořídit nového kamaráda dřive než bude starý a nevrlý a nebude chtít si zvyknout novým věcem.
Musím ale potvrdit ze zkušenosti mé známé, že měla jednoho kocoura asi dva roky a pak mu pořídili kámoše. Ty jak se viděli tak se hned do sebe pustili. Nemůžou se spolu a ni vidět do dneška, každý žije v jiné části domu. Jednou se spolu poprali, známá do nich skočila, že udělá pořádek, ale oni v zápalu boje ji tak pokousali ruku, že měla modřiny ještě 14 dní. Takže opravdu stát se může všechno!
KOČIČKA A KOCOUREK (2011-05-04 17:38:51, FRANTA) Odpovědět
VZALI JSME SI DVĚ KOČIČKY Z úTULKU.JE TO KOČIČKA A KOCOUREK.JSOU OBĚ VYKASTROVANÉ.MÁME PROBLÉM S KOCOURKEM.POŘÁD HONÍ KOČIČKU CHCE SE STÁLE KRÝT.KOČIČKA JE S TOHO HOTOVÁ.BOJÍ SE JÍT I NA ZÁCHOD PROTOŽE JÍ KOCOUR NEUSTÁLE PRONÁSLEDUJE.PŘÍKLAD..KOČIČKA SPOKOJENĚ SPÍ NA POSTELI A ZNIČEHO NIC NA NÍ SKOČÍ.SAMOZŘEJMĚ SE LEKNE A ZALEZE POD SKŘÍŃ.ODE VŠEHO JÍ VYHÁNÍ A SLEDUJE.MŮŽETE MI PORADIT.
Kocour napadá kočičku (2011-05-06 21:45:09, Jana) Odpovědět
Nevím jestli moje rada bude ta správná.Ale měli jsme velký problém se soužitím dvou kočiček.Přinesli jsme si v lednu k naší jeden a půl roku staré kočce koťátko-také kočičku.Naše "stará kočka" ji velmi krutě napadala.Situace byla tak vyostřená,že jsme mysleli, že koťátko budeme muset někomu darovat. Potom nám jedna zkušená chovatelka poradila,že máme naši kočku za toto chování trestat.Při výpadu kočku chytnout za kůži za krkem a s důrazným pokáráním vyhodit ven nebo na chodbu ap.Můžu říct,že během několika dní bylo po problému.Naše kočka velmi rychle pochopila, že toto dělat nesmí. Já vím,že vaše situace je trochu jiná.Roli tam hrají hormony.Ale já bych to zkusila.Trochu je mi divné, že kastrovaný kocourek takto kočičku napadá.Ale asi záleží jak je starý a v jakém věku byl kastrován. Je možné,že se ještě může hormonálně uklidnit.Také záleží na věku a velikosti kočičky. Naše kastrované kočky si to venku s kocoury celkem jednoduše vyřizují. Přeji vám rychlé uklidnění situace,protože jinak dvě kočky v domácnosti můžu jen doporučit.Nyní jsou z nich dvě parťačky, které se občas kočkují,ale jinak jejich soužití je po počátečních problémech pohodové.
KOČIČKA A KOCOUREK (2011-05-07 10:37:09, magdina) Odpovědět
Jenom malá rada, nevím zda pomůže. Ve dvou případech se to potvrdilo, každý byl odjinud. Záleží, jak byla vykastrovaná kočička. Jedna kočička neměla jen vaječníky, vše ostatní ano a druhá je měla jen podvázané. Po konzultaci s lékařem, obě byly překastrovány, vzalo se jim vše. Po druhé kastraci se vše postupně zklidnilo a i kočičky byly lepší. Sáma mám kočičku, kterou jsem nechala kastrovat v 10 měsících, kdy ji pan doktor hned vzal vše, bude jí 18 let a váží 6 kilo, nikdy něměla zánět dělohy, nebo mléčných žláz.
ve dvou se to lépe táhne (2011-10-08 14:55:21, Jana) Odpovědět
taky jsem si vzala dva kocouří sourozence, měli se moc rádi a vše bylo super, ale poté se mi jeden zatoulal a už jsme ho nikde nenašli. Sice se mi zdá, že ten co zůstal po druhém moc netesknil. Ale nechtěla jsem, aby byl sám tak jsme mu pořídili nivého kamaráda. Starší po něm nejprve koukal jako na vetřelce, ale malý se od něj hned zamiloval. Jak začal růst tak si i starší zvykl, ovšem malý problém byl v tom, když malý dospíval a začal značkovat, to na něj starší útočil (byl již vykastrovaný). Co nejdříve jsme ho vykastrovali. Po kastraci se vše vrátilo do normálu a dnes se vzájemně olizují kožíšky, spí v jednom klubíčku. Takže nikdy neváhejte a pořiďte si kočičky nejméně dvě
2 koťátka (2012-08-22 14:34:01, Lucka) Odpovědět
Tak s tím souhlasím na 100%. Nikdy jsem kočku nechtěla, ale náhoda a nehoda tomu chtěla a s manželem jsme se ujali 2 kočiček sestřiček. Ještě jim nebyl ani 1 měsíc když k nám přisly. Teď jsou jim oběma 3 měsíce a řádí jako černá ruka. :) Jsem ráda že je obě mám a je vidět že jedna bez druhé nedá ani ránu jak jsou na sebe zvyklé.
dvě kočky:-) (2012-10-16 17:48:45, Helena) Odpovědět
Žiji s mícami už čtvrt století a budu žít až do konce!Měla jsem jednu peršanku,odpravila mi ji veterinářka!Pak jsem měla peršánka z výstavy a byly problémy,přidala jsem mu kámoše z útulku,obyč.kocourka,který hned ovládl byt:-)Nesnášeli se,chudák peršan zalézal,býval vystresovaný!Pak obyč.kocourek zemřel a radost perského kocourka byla veliká!!!Když po 17letech odešel,žila jsem rok bez kožíšků.Pak jsem si zase vzala z útulku myšilova,kterého nikdo nechtěl a čekal na injekci.Dnes je se mnou sám,vím,že by chtěl do baráku se zahradou,kočičí přátele,ale je mi 70let a nemám nikoho z rodiny,kdo se o něj dál postará.Zatím to řeším koč.hotelem v případě hospitalizace.Chtěla bych mu vylepšit život kolegou,ale nemám k tomu podmínky.........
dvě kočičky, lepší než jedna (2012-12-31 22:41:42, Kristýna) Odpovědět
Naše nalezená Minnie když pookřála poté co jsme ji vyléčili začala doma dost lumapčit, přestala se mazlit a jen kousala kousala kousala, utočila na nohy, na ruce na všechno. Nedokázali jsme jí dostatečně utahat. Tak jsme se jednoho dne rozhodli pořídit do našeho malého bytu podobně starou kočičí kamarádku. Holky se nejdříve škorpili, Minnie se s námi vubec za to nebavila asi týden, ale pak světe div se, máme doma dva huňáče, největší kamarády, mazlíčky, co si hrají společně a nás mají na mazlení :-) Nikdo nas nekouše, kočičky využívají jeden pelíšek dohromady a jeden záchodek a prostě je pravda že naše obava ze dvou koček byla uplně zbytečná. Jediné co je mínusem je větší spotřeba krmiva, ale to už je zanedbatelný náklad :-) Takže kočičky dvě určitě doporučuji! Hlavě když máte i jiné věci na práci než se honit za kočičkou a nahrazovat jí kamoše většinu volného času :-)
Kočka s kocourem? (2013-06-08 15:46:23, Mili) Odpovědět
Hrozně se mi líbí představa mít doma dvě kočičky.. Mám ted dvouletou kočku a přemýšlím o druhe... ale zvažuji zda je lepší kocoura nebo kočku,, co myslite.. co kdyz k sobe dam dvouletou kočku a dvoumesíčního kocourka?:) dik za reakce. PS: kočka je kastrovana
Dvouměsíční kocourek (2013-06-08 20:06:12, Nadikhnido) Odpovědět
by měl být ještě u matky, pokud je to možné. Jinak proč ne, ale záleží na kočce. koťata bývají raraši :D
Mám 2 číče (2013-06-08 20:27:03, Krista) Odpovědět
Dobrý den, mám dvouletou kočičku a k ní mi přibyla 11 týdenní kočička a je to skvělé, nádherné, starší se o malou stará, hraje si s ní, zkusit to můžete, já byla domluvena s paní, od které jsem si kotě brala, že kdyby si nesedly, že by si ji vzala zpátky. První týden starší na malou syčela, sem tam jim zpohlavkovala, ale teď už bez sebe nedají ránu.
dvojčata (2014-01-27 15:19:50, leja) Odpovědět
taky mám doma 2 kocourky.sice to jsou oba kluci ale jsou to dvojčata takže se mají rádi.Uvažovala jsem že dám jednoho pryč protože je to docela náročný ale nějak se ktomu nemůžu rozhoupat.takže nakonec asi zůstanou spolu.
Kutilové, umíte to taky? (2014-02-10 12:38:45, Franta) Odpovědět
http://hobby.idnes.cz/kocky-visuta-prolezacka-08p-/hobby-dilna.aspx?c=A140208_161457_hobby-dilna_bma
Docela hezké!!!
Možné řešení přeplněných útulků (2014-08-19 14:55:13, B.D.) Odpovědět
http://ekonomika.idnes.cz/vietnamci-jedi-v-restauracich-kocky-dbk-/eko-zahranicni.aspx?c=A140818_171825_eko-zahranicni_spi#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box
máte koťátko (2015-01-03 13:39:36, dada) Odpovědět
Máte ještě koťátko thalii
děkuji
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
^ zpět k článku
|
|
|