|
|
Azyl pro opuštěné kočky LUCKY
O nás |
V malé vesničce Černiv na Litoměřicku, 58 km SZ od Prahy, 20 km SZ od Roudnice nad Labem a 20 km JZ od Litoměřic se nachází malý ráj koček - Azyl pro opuštěné kočky LUCKY, známý dříve jako Azýlek paní Zárubové.
Paní Jana Zárubová je zakladatelkou tohoto občanského sdružení. Dobrovolně a zcela na vlastní náklady se společně s několika málo členy sdružení stará o opuštěné kočičky. Je odkázána jen na "vlastní kapsu" a na pomoc lidí, kteří s její záslužnou činností sympatizují.
Kočičky u paní Zárubové žijí v krásně upravené zahradě, mezi radostným dováděním několika malých pejsků se procházejí kočičí dámy, na slunci se vyhřívají vážení páni kocouři a vesele si hrají malá koťata. Nikde žádné klece, všude čisťoučko, radost pohledět. I v útulném domku je vidět, že jeho interiér je z velké části přizpůsoben tak, aby se zde kočky cítily dobře a vstupovaly do něj s důvěrou pro pohlazení za svou "kočičí mámou". V tomto nádherném prostředí si sami mohou vybrat, kde chtějí nadále žít - zda v bytě, nebo v domku se zahradou. Společně s kočkami tu žijí v dokonalé harmonii kromě malých psíků i vodní želvy a andulky.
Všechny kočky, které se dostanou pod ochranu paní Jany Zárubové, kromě toho, že jsou samozřejmě dobře živené, jsou pravidelně odčervovány, odblešovány a očkovány. O kočičích nemocech ví paní Jana skoro všechno a o případné marody pečuje velmi odborně. Všem dospělým kočkám a kocourům zajišťuje kastraci. Paní Zárubová kočky opravdu miluje a stará se o ně s největší péčí. Poskytuje jim bezpečné útočiště a zároveň nechává svobodu, která je pro tento zvířecí druh tolik důležitá a přirozená. Její kočičí "azýlek" je vzácným příkladem harmonického soužití člověka a zvířat, je minisvětem dobra a lásky.
Přestože kočičky žijí šťastně v prostředí plném klidu a lásky, rády by našly svůj stálý domov a hodného člověka jen pro sebe, čímž by uvolnily místo mnoha dalším nešťastníčkům bez domova.
Více se o naší činnosti dozvíte ve výročních zprávách
a v rubrice Naše články, kam píšeme veselé i smutné zprávy o osudech koček v Azylu.
Podmínky osvojení:
S osvojitelem zvířete jsou nejprve probrány podmínky, které může zvířeti poskytnout, a poté mu je doporučeno vhodné zvíře (povaha, teritorium...). Při předání zvířete se osvojitel zavazuje ke kastraci (pokud již zvíře není kastrované) a k tomu, že pokud se o zvíře nebude moci v budoucnosti starat, vrátí je do péče Azylu. Během následujících 6 týdnů je osvojitel zvířete povinen podat zprávu o tom, jak se kočce v novém domově daří. Příspěvek na veterinární ošetření vybraného zvířete je 200 Kč na vakcinaci a 300 Kč na kastraci kočky či kocoura. Za vakcinované kotě tedy zaplatíte 200 Kč, za dospělou vakcinovanou a kastrovanou kočku (či kocoura) 500 Kč. Skutečné náklady na veterinární péči jsou zhruba 3násobné.
|
|
Přehled našich 6 posledních koček |
 Pražská Buchtička - Na Praze 4 existuje zahrada, kde se scházejí toulavé kočky, které tam krmí kočkomilní jedinci. Obvykle vídají stejné čumáčky, které přibíhají k miskám, nebo tuší hladové stíny, které přijdou až za tmy. Prostě klasická zahrada s toulavými kočkami, které tu načas zakotvily, protože tu je klid s donáškovou službou. Do téhle zahrady se někdy před vánoci dostala tříbarevná kočička, která rozhodně nevypadala, že by se toulala dlouho, nebo že by nějak strádala. Právě naopak, Buchtička je kočka krev a mlíko. I nějaký ten tukový faldík by se možná dal najít na bříšku, pokud by s... (->) další informace >> |
 Dubinka - osamělá krasavice s dubovým kožíškem - Do útulku se přišla kočička Dubinka, která dostala jméno podle svého kožíšku jako dubové listí. Její začátky nebyly slavné, protože byla nemocná, měla ošklivě zanícenou tlamičku a nemohla ani baštit. Léčba trvala poměrně dlouho, ale dneska je již Dubinka zdravá. Dokonce pan veterinář ji nemohl poznat, jak se vyloupla do krásna. Její kožíšek je velmi zajímavý, je to tmavá želvovinová kočka. Už na začátku její útulkové kariéry bylo zřejmé, že není příliš společenský typ, ale hodně jsme to přičítali její nemoci, že jí není dobře apod. Později se ovšem ukázalo, že Dubinka je... (->) další informace >> |
 Prskavka - tichá společnice - Prskavka je mouratá kočička, která přišla do azylu spolu se svojí maminkou a sourozenci. Ze začátku rozhodně lidem nefandila a všechny tři děti to dávaly velmi najevo. Takto vzniklo její jméno, protože jiné by příliš zjemňovalo její zlotřilou prskací povahu. Ale čas je nejlepší lék a z milé jedovatky prskavé se postupně stávalo hodné kotě, kterému docházela pára na odpor. Dneska je Prskavka klidná a mírná kočička. Nemá ráda uzavřené prostory, trochu se jich bojí, ale ven se jí vůbec nechce. Není příliš mazlivá, je spíš taková tichá společnice, která si pospinká v pelí... (->) další informace >> |
 Zašívací Pikolka - Pikolka je krásná mouratá kočička s kožíškem "pepř a sůl". Pikolka je velice hodná a milá kočka. Je taková klasická domácí přítulka. Nechá si hodně líbit, ale když se jí to nelíbí, nebo se rozhodne, že je právě čas odpočívat, tak se někam zašije, kde ji nikdo nenajde a tam si soukromničí a odpočívá. Využívá okamžiku, kdy o ní nikdo neví a lebedí si někde schovaná. Pak klidně vyleze a dělá oči, že jako "já nic, já hodná kočička". Pak si vleze na klín a dělá přítulku obecnou, aby dostala nějakou provizi za lásku - je to prostě prodejná potvůrka, ostatně jako každá pořádná... (->) další informace >> |
 Mecháček s proužkatým pupíčkem - Mecháček je světle mourovatý kocourek, který přišel do azylu společně se svými divokými sourozenci, které porodila hodná kočička Márinka někde venku. Když přišli do azylu, tak byli tak divocí, že vyfotit je bylo umění, natož mít odvahu je zkusit chytit nebo nedejbože pohladit. Dostali pracovní název - Syčák, Prskavka, Vzalaroha. Ale naštěstí pouze jeden z nich zůstal divoký a vzal zavděk králikárnou na dvorku s výhledem přes střílnu králičími bobky na nezvané vetřelce. Prskavka se přestěhovala do domu a dělá, že tam patří a tenhle náš kočičí kluk dostal nové jméno podl... (->) další informace >> |
 Lucinka se strženou tlamičkou - Lucinka je něžné černé koťátko, které mělo velmi obtížný začátek. Přišla do azylu jako malý prtínek a kůže její spodní čelisti až ke rtíkům byla stržená a srolovaná ke krčku. Těžko říct, co se jí stalo, ale byla nesmírně statečná, vůbec si nestěžovala, vydržela všechno prohlížení a okukování, protože nic takového jsme ještě neviděli. Měla vidět svalečky a kostičky spodní čelisti - no pohled to byl velmi odpudivý. Navíc tu otevřenou ránu měla již trošku zaschlou, takže to vypadalo jako oschlé červené maso v řeznictví s kouskem zhužvané kůže na krčku. Lucinka se projevila ... (->) další informace >> |
|
|
|
