Jak přichází jaro a slézá sníh, přestávají drobní pěvci, hrdličky, strakapoudi a další ptáci
potřebovat dodávky zrní a jiné potravy do krmítek. Nenechte se zviklat tím, že ptáci stále
ochotně přilétávají a krmivo konzumují! Samozřejmě je to pro ně pohodlné, ale zároveň škodlivé.
Proč?
Ptáci se intenzívně připravují k hnízdění. Jejich tělo potřebuje vysoké dávky bílkovin,
u většiny z nich zejména živočišných, vitamínů a minerálních látek. Samičky budou ve svém těle
postupně tvořit občas i velmi početné snůšky vajec (u sýkory koňadry až 12 v jednom hnízdě!),
samečci zase spermie na oplodnění těchto vajíček. Kromě toho - ptáci si vybírají místo k
hnízdění i podle toho, zda tam najdou dostatek kvalitní potravy pro odchov mláďat. A rostoucí
ptáčata potřebují opět hlavně bílkoviny a dostatek minerálních látek a vitamínů. Olejnatá
semena, lůj a ořechy, v zimě tak cenný zdroj tuků a tedy energie, ovšem z těchto potřebných
látek obsahují minimum. Děti také nikdo neživí převážně máslem, sádlem, čokoládou a krémovými
dortíky. Pokud si ptáci zvyknou létat na krmítko i v létě a dál se tam živit, nosí tučná
semena i rostoucím mláďatům. Ta mají n8sledkem toho slabé kosti i peří, sníženou imunitu a
přebytečný tuk uložený v játrech. Ano - jejich játra vypadají stejně jako játra z dobře
vykrmené husy! Během podzimu nejdéle pak tato ptáčata umírají m.j. právě na jaterní selhání.
Stejně tak jsou ohroženi přetloustlí dospělí ptáci, takže zatímco zimní krmení životy ptáků
zachraňuje, jarní a letní je zkracuje.
Co ale ptákům od jara rozhodně pomůže, je instalace
napajedel a koupacích nádrží. Možná se to nezdá, ale kvůli regulaci vodních toků, které jsou
napřímeny a často vedeny v rourách pod povrchem, a v důsledku vysušení mokřadů, zpevnění polních
cest (kde logicky mizí hluboké vyjeté koleje, v nichž stála voda hluboko do léta) a nahrazení
malých rybníčků požárními nádržemi s betonovými břehy mizí z krajiny drobným zvířatům dostupná
voda. Nejen ptáci, ale i ježci, včely, motýli, zajíci nebo netopýři tak musejí putovat
zbytečně daleko, ztrácet čas a síly a riskovat napadení predátory, kolizi s auty nebo jiná
ohrožení, nebo se spokojit s ranní rosou a suchá místa prostě opustit. Zřízení vhodného
napajedla ve vlastní zahradě, na okenním parapetu či z prostředků obce v parku je proto velmi
užitečné. Napajedlo by mělo být mělké (nejvýše 10 cm), s šikmými břehy, nejlépe keramické nebo
betonové, zastíněné. Průměr stačí 30 cm, může být samozřejmě i větší. Může být na zemi (kde ho
kromě ptáků využijí právě i ježci a další drobní savci, popř. ještěrky a užovky), nebo na
sloupku nad zemí (kde bude chráněno před kočkami, které mohou pijící a koupající se ptáky
napadnout). Vodu je nutné denně měnit a odstraňovat rostoucí řasy a sinice (proto se hodí
zmíněné zastínění). Vhodné je umístit doprostřed kus dřeva, který se postupně nasákne vodou a
slouží k napájení motýlů, včel a dalšího hmyzu. Poblíž napajedla by měly být hustší stromy či
keře, kde se mohou ukrýt čerstvě vykoupaní ptáci, aby je neohrožovali dravci, než jim uschne
peří a budou zase moci naplno létat. Pokud umístíte napajedlo na balkon ve vyšším patře,
postavte k němu nějakou rostlinu v květináči, např. vzrostlý Ficus benjamina, kde opět ptáci
najdou úkryt. Pokud do napajedla lezou žížaly a slimáci, můžete jeho okolí posypat popelem.
Každopádně utopené tvorečky denně odstraňujte! Pokud je okraj nádoby drsný a povlovný, slimáci
vylezou sami. Napajedlo navíc zlepší mikroklima ve svém okolí, protože zvlhčí vzduch.