Občanské sdružení na ochranu zvířat Podbrdsko

A tak za všechny ostatní jen několik dárců:

• manželé Olinka a Zdeněk Jagerovi 7 000,- Kč - umožnili nám koupit odchytovou klec.
• nadace Felis - 5 000,- Kč - úhrada nákladů na veterině
• pan Vojtěch Černý - pravidelný měsíční příspěvek 50,- Kč
• náš historicky první sponzor - firma Alarm Absolon (manželé Ocelíkovi) 5 000,- Kč
• Ing. Hana Pechanová 3 000,- Kč - příspěvek na veterinu fenky Camelky z Klenové u Klatov
• Ing. Zdenka Jaklová - pravidelný měsíční příspěvek 100,- Kč
• paní Petra Rabitsch 1 148,65 Kč
• Ing. Zdeněk Johanovský 3 000,- Kč
• Bc. Michal Krsek 5 000,- Kč
• pan Pavel Kohout 2 000,- Kč
• pan Lumír Kulhánek 20 000,- Kč - "povodňová pomoc"
• Ing. Ivan Lehký 6 000,- Kč
• paní Hana Kubová 2 000,- Kč
• paní Petra Kučerová - pravidelný měsíční příspěvek 100,- Kč
• paní Olga Řeháková - pravidelný měsíční příspěvek 300,- Kč
• pan Josef Bohdan - pravidelný měsíční příspěvek 150,- Kč na kocoury pana Knopa

Díky také všem, kdo přispěli do sbírky vyhlášené na stránkách kočičky Adélky pro slepou kočičku Mrně. Kromě Mrněte a její "smečky" byly peníze použity pro poraněné kočičky Berušku a Něvenku a pro nemocná koťátka (Sivá, Okáček, Mikeška, Tygřička, Barnabáš) z Dobřichovic. Zde je článek o kočičce a výčet dárců.

Takhle vše vypadá dost optimisticky, ale aby byly věci uvedeny na pravou míru, částky pod tisíc korun v průměru nákladů na jedno přijaté zvíře prakticky nejde dosáhnout i bez značné materiální pomoci.

Materiální dary:

Chtěla bych proto poděkovat:

• naší MVDr. Olze Dvořákové s manželem a kolegyněmi (moc nám pomáhají)
• Sdružení pro zvířata v krajní nouzi - výrobcům a prodejcům krmiva, kteří nám prostřednictvím Sdružení často pomohou naplnit kočičí a psí mističky.
• nadaci Felis, která, kromě uhrazení některých účtů na veterině darovala krmení a stelivo.
• všem, kdo v průběhu roku věnovali kočičkám krmení, stelivo, prací prášky, pelíšek, látky na transportní sáčky, přepravku, mističku... výčet by byl dlouhý, stručně řečeno vše, co jsme tím pádem nemuseli koupit.
• návštěvníkům obou umísťovacích výstav, kteří jako vstupné přinesli kočičí konzervy (nebojte se, poctivě jsme se podělili se všemi zúčastněnými útulky).
• Nejen těm, kdo nakoupili na výše zmíněných výstavách drobnosti a kočičí hračky či si v loňském roce od nás objednali kalendář se jmény domácích mazlíčků, ale také těm, kdo tyto věci k prodeji darovali či pro nás vyrobili (např. obrázky na hedvábí pí Mladany Joklové rozhodně nejsou lacinou tretkou).
• A zvláštní dík patří také mým kolegům, kteří mají naše zvířata v "dočasném azylu" svých bytů, v takzvaných "domácích depozitech". Ti totiž mnohdy zařadili část kočičích nákladů do svých domácích rozpočtů. Dohoda, že sdružení platí za zvíře veterinu, náklady na krmení a stelivo jsou ale na dočasném pečovateli, je spíše častá než výjimečná (Sylvia Sopčáková, Eva Tobolková.....)

Třetí kategorií pomocníků, kterým patří veliký dík, jsou ti, kdo:

fotí a píší popisky zvířatům, vkládají inzeráty do Annonce a pod., pomohou s odchytem plachých zvířat či s jejich ošetřením, odvezou "maroda" na veterinu, či zvíře, pro které se našel nový domov třeba i do jiného města (státu), rozvezou krmivo či stelivo, ušijí transportní sáčky na umístěné kočky či záclonky do klecí na výstavu, zkopírují materiály, vyrábí hračky či jiné věci k prodeji pro náš dobročinný krámek, stojí na umísťovacích výstavách u klecí a vysvětlují lidem, co to znamená např. vzít si plachou kočičku.....napíší články o našich svěřencích...

Velkou radost máme z těch, kdo si od nás vezmou zvířátko a když trošku proniknou do útulkové reality, najdou svůj vlastní způsob pomoci těm dalším, zvířatům i lidem, kteří si je berou.

Nepotřebujeme několik fanatiků, ale mnoho lidí, kteří mohou trošku pomoci, jen tak, aby nepřišli o práci, jen tak, aby neničili svůj osobní život, ale právě tak, aby se sdružení díky nim dostalo zase o kousíček dál a pomohlo dalším zvířatům, vždyť proto bylo založeno.