|
|
Komentáře k článku
|
Článek:
Seznamování dvou koček
Máte pocit, že se vaše kočka nudí? Pořiďte jí kočičího kamaráda! Máte strach, jak se snesou? Přečtěte si další řádky!
( | poslal: Linda Švarcová | 22.04. 2003 | čteno: 133892x | komentářů: 232 )
|
Komentáře:
Heleno, k nám (2008-10-15 14:48:55, Lucie) Odpovědět
se po třech letech Matýskova života jako jedináčka před rokem nastěhoval přitoulaný starší kocour Pepíček. Matýsek, naprosto nezvyklý na kočičí společnost, se ho zpočátku tak bál, že skoro přestal i jíst a viditelně zhubnul. Vyhýbal se mu, obcházel ho obloukem a víceméně žil taky ve výškách. A byl hrozně vyplašený. A přitom Pepíček je takový dobrosrdečný "medvěd", pořád se snažil se s Matýskem skamarádit, ale každý pokus o přiblížení a očuchání Matýska totálně vyděsil. Nikdy na sebe ale nevrčeli a nesyčeli a nikdy se neporvali. Dnes po roce je u nás asi tak stejná situace jako u vás. Pozdraví se, očuchají se a jsou si po svých. Matýsek se Pepovi už ale nevyhýbá, od loňska přibral kilo a normálně žere. Pepíček se taky párkrát pokusil Matýska olíznout, ale jak říkáte i vy, tak daleko spolu ještě nejsou. A po večerech můžu místo ptákovských pořadů v TV sledovat propracované manévry a honičky, kdy bytem prolétává dvouhlavá mourovato-černá koule, pořadí účastníků se spravedlivě střídá a občas padne i nějaká ta facka, ale bez drápů a v celkem přátelské atmosféře. Ze začátku jsem se toho jejich soužití bála měla jsem trochu výčitky vůči Matýskovi. Neměla jsem ale jiné řešení, než si je oba nechat doma. Matýska bych byla za nic na světě nikomu nedala a o Pepíčka, toulavým životem poněkud opotřebovaného, cca osmiletého černého kocoura, by se byl asi žádný velký zájem nestrhl. Teď jsem ráda, že jsem psychicky vydržela, a dneska už se sama sobě divím, jak jsem mohla vůbec uvažovat, že bych Pepíčka někomu dala.
Lucie, (2008-10-15 16:03:16, helena) Odpovědět
já vím, měla jsem také vůči domácím kočkám velké výčitky svědomí, že jsem jim narušila "jejich doma", ale nemohla jsem jinak, když už jsem si Tondu jednou vzala, nemohla jsem zklamat jeho důvěru.To se prostě nedělá.A teď mám obrovskou radost,že jsem to ustála.
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
|
|
