|
|
Komentáře k článku
|
Článek:
Co dělat, aby se kočka neztratila
Jelikož se množí případy, kdy se kocour či kočka ztrácejí ve svých nových domovech, a to i po roce pobytu v těchto domovech, ráda bych uvedla několik rad, které jsou sice známé, ale bohužel stále nebrané vážně.
( | poslal: Dana Javůrková | 13.05. 2005 | čteno: 198307x | komentářů: 166 )
|
Komentáře:
Polopravda (2006-08-16 12:57:50, AndreaO) Odpovědět
Je zrejme, ze si mylite dojmy a pojmy. Su macky, ktore su stastne vylucne v byte a brat ich von je pre ne tyranie.
Tiez skuste pustit dlhosrstu macku von. Do travy... Ako asi dopadne jej srst?
Ale suhlasim, ze macky, ktore vyrastali s pristupom von su bez neho nestastne.
A hlavne (2006-08-16 13:00:47, AndreaO) Odpovědět
kazda macicka, ktora ma pristup von by mala byt sterilizovana a kocur kastrovany. Inak je to bezohladne voci nenarodenym macatam - pretoze nekastrovanim bud vytvarate kolonie, v ktorych su macky premnozene a macata umieraju na rozlicne choroby a podvyzivu alebo ich zabijate po narodeni (ked macka dokaze mat aj 4 vrhy maciatok rocne v pocte 2-6 jedincov, spocitajte si, kolko maciatok privedie jedna macicka za rok. Podotykam uz 4 mesacne macicky mavaju ruju)
Milý pane, jistě (2006-08-16 12:59:36, JanaR) Odpovědět
to myslíte dobře, ALE třeba ve městě nejde dát našim milovaným šelmičkám svobodu. Taky vím o čem mluvím. Bydlím v Praze a kdyby nebylo "taky milovníků" koček, tak na ulicích nebudou hladová a nemocná, někdy i týraná zvířata, ohrožená auty ap. Vždy se najde někdo, kdo je do města přiveze a pak je na ulici nebezpečného města vypustí. Domestikované zvíře na ulici města nepatří!
Takže nechme jim svobodu tam, kde jsou proto podmínky, tedy bezpečí, suché obydlí a jídlo.
Jinak bychom byly svědky přemnožení a mnohem horšího pohledu nekočičí veřejnosti na jejich populaci. Člověk natolik nenávratně změnil krajinu, že je jeho poviností se o kočky, psi i jiná zvířata postarat, třeba tím, že je vezme domů.
Souhlasím s Vámi,že není pro většinu koček (2006-08-16 13:56:00, Jana) Odpovědět
nic lepšího než se volně proběhnout po své zahradě u svého domku.Bohužel,tento ideál může svým zvířatům/nejen
kočkám/poskytnout jen opravdu
malý počet lidí/bydlím v Praze/.Ale i když jim poskytnete volný výběh,je potřeba dobře zabezpečit pozemek jinak zvířata/nejvíce kočky/ končí většinou pod koly aut.I na vesnici je díky autům průměrná životnost kočky dle našeho vet.3-4roky.
Dále je potřeba,aby kočky
byla řádně očkována a
kastrována a tím nepříspívala
už k tak obrovské každoroční populaci nechtěnných koťátek.
volnost pro kočky? (2006-08-16 14:07:27, Delfína) Odpovědět
Nevím, ale můj názor je, že když kotě - jakkoli je kočka svobodomyslný tvor, jak pán píše - je vychováváno pouze doma, určitě trpí méně, než když se venku ztratí, nebo je to "bezdomovec". Určitě mi není líto koček, které žijí v dobrých podmínkách doma, ale víc je mi líto těch, které se venku zraní, ztratí apod. Píšu z vlastní zkušenosti. I když vím, že by se kocourkům líbilo běhat na chalupě po lese, pokud tam nebydlíme natrvalo a oni nejsou zvyklí, nemůžeme je pustit už z ohledu na jejich bezpečenost. Měli jsme tam kocoura, který žil 2 roky jen doma. Když jsme ho vzali ven, tak byl moc šťastný, ale pak se ztratil. Už jsme ho nikdy nenašli.A bohužel, i když tam nejsou v okolí silnice a skoro ani lidi, je to v horách a myslím, že to bohožel nepřežil. Už bych to neopakovala, prostě kocoury volně nepustím. Můžete si o tom myslet co chcete, ale já mám jistotu, že se jim nic nestane. Navíc, když venku nebydlíte, musíte odjet - a kde potom máte kočku shánět, když je zrovna na výletě.
A co se týká volného pouštění koček - snad jsme tu všichni četli otřesné případy nemocných, vyhublých, dehydrovaných, potrhaných nebo zbitých koček a kocourů. Stačí se podívat do článků.
Já jsem to myslela spíše tak,že domek a bezpečnou zahradou je jejich /koček/ trv (2006-08-16 14:16:16, Jana) Odpovědět
Samozřejmě ,že je velmi riskantní pouštět své bytové kočky ven /třeba na chalupě/,ale jsou kočičáci,kteří to zvládají několik let vcelku bez problémů,ale i tak se může stát,že se nakonec ztratí.Prostě kočka je kočka!
Znám případ,kdy se kocourek ztracený na chalupě vrátil/sice zubožený/svým majitelům až za půl roku.Od té doby zahradu nemá moc v oblibě a vždy si kontroluje své majitele zda jsou nablízku.
Svobodu ... (2006-08-16 14:20:27, Lu) Odpovědět
Kdyby ta nehoda, kterou nelze vyloučit, znamenala, že kočku zabije a zkonzumuje jiný dravec, tak by to skutečně byla příroda a nedalo by se nic namítat. Ale když ji srazí auto nebo utýrá nějaký vymydlený mozek, tak to mi moc jako příroda nepřipadá. A takové případy jsou bohužel nejčastější. Ledaže by člověk bydlel někde na samotě daleko od všeho, ale takovou možnost má jen málokdo.
chalupa (2006-08-16 14:29:54, Delfína) Odpovědět
Já jsem dřív měla kocoura, obyčejného mourka, který si na chalupě všechno mapoval po kousku. Nejdřív šel jen na práh místnosti a zase hned zpátky, potom to byly schody, potom dvůr, stodola, zahrada. Každý den něco. A byl vždycky na doslech a na zavolání přišel.
Jeden z mých současných kocourů se bojí a myslím, že by to dělal stejně. jenomže ten druhý, habešák, je nebojácný a zvídavý a mám pocit, že by někam vyběhl a třeba se neuměl vrátit. navíc má "přírodní" barvu - něco jako srnka. Takže raději nepouštím ani jednoho a jsem v klidu. A musím říct, že nějak viditelně jim to nevadí. Kdybych bydlela v domku se zahradou, možná by to vyřešila "voliéra". No a ten habešák chodí na vodítku jako pes a baví ho to. Ten druhý kocour ale nemá vodítko rád a v jiném prostředí než v bytě se hrozně bojí.
Moje zkušenost -stačilo,aby naše vnitrobloková kočka/ročník (2006-08-16 14:34:05, Jana) Odpovědět
2005/ jen lx opustila zahradu/nebo spíše byla vyhnána/ a 23.12.05 jí to stálo život/auto/."Vymydlený"
mozek také máme-jeho "oblíbená
disciplína" je vrh dlažební kostky/cihly/po kočkách.A to prosím ,máme v poměrně rozsáhlém vnitrobloku/zahradě/ už jenom
2 kočky/kastrované/.
terasa (2006-12-19 22:21:23, Kateřina) Odpovědět
Přinesla jsem si z útulku sedmiměsíční kočičku a mám problém s terasou, kterou mám u půdního bytu. Má asi 20 m2, 1 m zábradlí, ze dvou stran ji lemuje téměř plochá plechová střecha, z jedné dvůr. V letošních horkách, která se mohou opakovat, jsem měla dveře prakticky celé léto dokořán, takže jsem hned pomyslela na nebezpečí pádu. Je možné kočku - bude kastrovaná - vychovat, aby pochopila, že tohle je její prostor a nevydávala se po střeše, odkud může spadnout? Je možné zasíťovat takhle velkou "vybíhající" terasu - a kdybych nechala udělat třeba dvoumetrové oplocení porostlé zelení, jak jsem beztoho chtěla, nepřeleze kočka i to? Má dávná kočka v domku se v podstatě držela na zahradě... Poradí mi někdo?
souhlas (2010-09-15 22:34:25, Michal) Odpovědět
již 4x jsme se ujali opuštěné kočky. Vždy dostala šanci - RD se zahradou, bydlení doma nebo v zahradním domku (kočičí dvířka), vymazlená celou rodinou, jídla mlsostí, hlazení spoustu. Bohužel každá nakonec skončila pod koly nějakého auta (3 ze 4 jsme dohledali). I když každou obrečíme, nehodlám na tom nic měnit. Někdo by to mohl odsuzovat, já si stále myslím, že kočka má mít volnost (rozhodně ji nebudu jako luxusní hračku zavírat doma nebo do kotce). Je to příroda a přírodní boj - když bude chytřejší jak auto, přežije. Když ne, má smůlu. Proto se raději ujímáme toulavé, či nechtěné kočky nikoli z útulku, protože stát se může cokoli a chci se vyhnout nějakému obviňování ze strany útulků či sankcí z případné svěřenecké smlouvy... nekritizuji útulky a názory "bytových kočkařů", můj názor je však odlišný.
Rád bych kočičku, co se nenechá přejet autem, prý je třeba si vzít kotě z domu od silnice či železnice... ale nevím, zda by to fungovalo. Kastrace nezabrala, poslední kocourek kastrovaný byl a toulal se úplně stejně jak jeho nekastrovaní předchůdci.
Promiňte, to je hloupost... (2010-09-15 22:48:21, Nadikhindo) Odpovědět
A to velmi mírně řečeno! Jaký přírodní boj? Auto není přirozený nepřítel kočky, kočka na něj není svými instinkty vybavená. Chtít po ní, aby se přizpůsobovala životu na silnici, je asi stejně smysluplné, jako chtít po člověku, aby se přizpůsoboval životu nahatý v Antarktidě. Ani jedno, ani druhé není o chytrosti. NO, hlavně, že si to ideologicky "zdůvodníme" vznosnými řečmi o svobodě... jakou svobodu té kočce asi dá přeražená páteř, rozdrcená pánev... často umírají dlouho a v bolestech... Já vždycky říkám, že bych radši žila v malém státečku 3 km2, ale blahobytném a demokratickém, než na nekonečné Sibiři za Stalina... řekla bych, že zvířata to betou podobně prakticky. Svoboda není ani tak o velikosti teritoria, ale o tom, jaké jsou v něm možnosti (a kolik lásky).
Samozřejmě, že tam, kde nejezdí auta a nestřílí nějaký šílenec, jsem pro volný výběh (i když asi kus od kusu a podle situace bych to hodnotila), ale takových míst je málo. Plot se dá zabezpečit tak, aby přes něj kočka nemohla.
Jinak vím tady v Praze o pár koloniích koček u silnic a železnic, jsou tam už celé generace a mrtvá zvířata se tam nachází pořád... známá zase odchytávala na kastraci kočky u trati a neustále chytala nové a nové s utrženými končetinami. Ble.
Přiznám se, že mi nejde do hlavy, že někdo může opakovaně vystavit svá "milovaná" zvířata bolestivé smrti... Ano, odsuzuji to.
Váš názor (2010-09-16 08:09:01, Milly) Odpovědět
je nejen odlišný... A výsledkem jsou přejeté kočky. Pokud chcete kočkám pomoci, tak je raději nechovejte. To bude asi to nejlepší, co pro ně můžete udělat.
volnost? (2010-09-16 09:14:42, šáry) Odpovědět
Klidně mne kamenujte, ale já nic tak špatného na Michalově chování ke kočkám nevidím. Sám totiž píše, že jeho kočky jsou toulavky, které prostě přišly a on jim poskytl přístřeší, stravu a lásku. Myslím, že je tím nevystavil většímu riziku, než v jakém doposud žily. Moje kočky taky chodí ven, a i když bydlím v bezpečné lokalitě, před 3 lety jsem o koťátko taky přišla. Kdyby bylo jen na mě, zavřu kočky doma. Ale s tím nesouhlasí manžel a ani kočky. Jsou zvyklé, chodit ven, lovit myšky, ptáčky. Vyhřívat se na slunku a v létě odpočívat v chladivém stínu hustých keřu. Nemužu jim tohle všechno vzít. A zabezpečit zahradu nedokážu.
Michale, chci vám poradit jedno - toulání kocouru zamezíte jedině včasnou kastrací. Je potřeba kastrovat dřív, než se kocourek začne toulat. Nejlépe mezi 6-8 měsícem věku. Jestliže jednou kocour začne chodit na výlety, často nepřestane ani po kastraci. Jde tam o zvyk. Naši kocouři se netoulají, jako odrostlá koťata si zvykli chodit jen na zahradu a přilehlé pole. Tohoto teritoria se drží , nikam dál nechodí. Máte-li ale před domem silnici, neštěstí se muže stát, i když se kočka netoulá. Kastrovaných koček, kterým stačí jako teritorium jenom vlastní zahrada je málo. Většinou navštěvují i okolní zahrady a chodí k sousedovi přes cestu. Podle Vašeho příspěvku soudím, že toto riziko jste schopný snášet, tak klidně zase poskytněte domov kočče, nebo koťátku, které si vás najde.
Kamenovat nebudeme, (2010-09-16 09:46:36, Nadikhindo) Odpovědět
problém je, že tohle riziko nemusí snášet jenom pan Michal,ale i ty kočky. I já mám kočky nalezené, přitoulané, nicméně nějak nechápu, proč by se mělo měřit dvojím metrem. Kvůli dodržení/nedodržení smlouvy? Zajímá tu kočku něco takového? POkud už byly přejety všechny, které měli, bude asi silnice hodně natěsno a takový přístup pro mě prostě JE nezodpovědný, i kdyby pro kočku předtím vlezl do roztopené pece - pouze se tím zvířeti o pár měsíců či let předčasná smrt oddálí. Svádět to na "přírodní výběr" mi pak přijde úplně zcestné. Na svoje děti by pan Michal takový výběr uplatnil také? Je sice šlechetné se ujmout kočičky, ale pokud jí nedokážu zabezpečit aspoň průměrně dlouhý život, pak se celá šlechetnost kamsi vytrácí...
Pane Michale, s příští kočičkou si, prosím, zabezpečte plot, nebo ji předejte někam, kde má možnost dožít se slušného věku a nebolavých konců. Potom potlesk pro Vás ode mě.
Šáry, Vás znám... vím, že se o svoje kočičky staráte výborně a taky vím, že zatím Vám žádnou nic nepřejelo... asi tam přece jen bude rozdíl "silničních poměrech"...
(2010-09-16 10:13:51, šáry) Odpovědět
Nadi, prňřejelo, bohužel. Před 3 lety mi na silnici umřel 4-měsíční Flik. I když se vzdálenost od nás k silnici měří spíš než v desítká ve stovkách metru, i když podle stop v zimě ve sněhu vím, že moji kocuři na cestu nechodí, to riziko tu pořád je.
Teď mám přitoulané tak 3-4 měsíční černé kotě, ráda bych ho někomu dala, do bezpečné lokality. Nebo do bytu, je ještě maličké a na omezení by si zvyklo. Nikdo ho nechce. Takže radit, panovi Michalovi, ať přitoulanou kočku někomu dá, je idealistické. Takže má na výběr - kočku, která pŕijde bude vyhánět a alebisticky si řekne, že není jeho. Ona asi stejně daleko neodejde, jenom až ji přejede auto, nepřejede jeho kočku a nikdo mu to nebude vyčítat. Nebo ji nakrmí, nechá si ji, poskytne jí zdravotní péči, teplo v domé, kdy bude kočka chtít. MOžná jí tím, život prodlouží, možná ne. Ale určitě jí ho zkvalitní. Já na tom opravdu nevidím nic zlého.
překlepy (2010-09-16 10:15:57, šáry) Odpovědět
Omlovám se za množství překlepu :(
To je mi líto... (2010-09-16 10:30:52, Nadikhindo) Odpovědět
s Flikem... já jsem myslela, že FIP, to se mi nějak blbě přecvaklo... já rozumím, jak to myslíte, ale pořád se mi nelíbí, jak to pan Michal omlouvá a nikoho evidentně ani nesháněl. To by mohly útulky alibisticky nebrat kočky taky kvůli obtížnosti umístění. Vím, že je to složitá problematika, ale odmávnout to přírodním výběrem nelze, člověk nadaný nějakou empatií vůči tomu zvířeti se vždy aspoň SNAŽÍ nalézt nějaké řešení. Jinak vím, že některé kočky si na omezení typu byt nikdy nezvyknou, ale zatím jsem se dvěma umístěnými kočkami zvenku (jedna puberťák, druhá asi tříletá) udělala opačnou zkušenost. Asi posuzovat kus od kusu. NA místě pana Michala )které je bezpochyby hodně motorizováno) bych si ponechala kočku, která se smíří se statusem kočky bytové, ostatní bych umístila do bezpečných lokalit. Není to lehké, ale pořád mi to přijde lehčí, než se smiřovat s jejich ošklivými konci.
Míra chytrosti nerozhoduje. (2014-03-15 18:55:08, Mary) Odpovědět
Rozhoduje to, že auto je prostě poněkud rychlejší a těžší než kočka. Ona má taky, vzhledem ktomu, jak nízko nad zemí má oči, oproti lidem poněkud horší výhled. A navíc, pokud za volantem sedí individuum, jemuž je přejíždění malých zvířat sportem a neváhá vstrhnout volant jen aby ji trefil (stalo se naší Chlupince 7.7.07), nemá ani kočičí Einstein šanci a příroda s tím má pramálo společného :-(
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
|
|
