Další "hlášení" útulkáře z návštěvy jiného, cizího útulku, možná zase až příliš strohé a věcné, prosím omluvte mne… "deformace z povolání".
Vítejte v Mělníku.
V Mělnickém psím útulku se kočky vyskytovaly jaksi tiše… V době povodní se ale najednou oficiálně zjistilo, že je potřeba přijímat sem nejen psy, ale i kočky. Nejméně třicet čičin tu během záplav a po nich našlo azyl (psů bylo z původních 27 najednou 150), a to díky paní Lukášové. Malinká koťata a některé hodné miciny z původního osazenstva se podařilo po záplavách přesídlit do jiných útulků, v Melníku jsou teď převážně nové přírůstky ze zaplavených vesnic. Když jsme tam byli fotit, dalších 21 koček čekalo na “odlovení” z půdy v jedné zatopené vsi, kam se v zoufalství před vodou schovaly, plaché, vyděšené...
V útulku jsou tedy převážně nováčci, jejich charakteristiky jsou tedy bohužel dosti chudé. Ale doufám, že tento fakt vás, případné zájemce o kočku, neodradí a že pokud vás nějaké zvíře zde zaujme, zajedete se do Mělníka na ně podívat a dozvíte se tak o něm víc. Předpovodňové kočičky mají obvykle svá jména, ty "povodňové" zatím jen přezdívky, abychom jejich fotky a charakteristiky mohli nějak odlišit. Tel. na pí Lukášovou je 0602/935744.
Některé tamní čičiny jsme také přivezli do depozit do Prahy, jejich nabídku najdete mezi zvířaty O.S. podbrdsko (Například Ráchel, Ester, Týnu, Pepina).
Provizorní prostory v útulku zařízené pro kočky, to jsou dvě místnosti rozdělené pletivem na několik voliér, v největší bydlí kočičky, kterých je převaha, v další jsou kocourci a ve třetí koťátka. Další je vyhrazena psíkům, štěňatům k umístění a neumístitelným pejskům, kteří dožívají s pí Lukášovou. Krmení má teď „kočičárna“ snad dostatečnou zásobu, chybí větší prostory, podmínky pro to, aby zdejší kočky mohly být kastrovány (kočka po kastraci musí mít několik dnů rekonvalescence, klid, čisto…). Zatím je toto řešeno smlouvami s novými majiteli, ale… Velice by pomohla klec, která by byla jen pro kočky po operaci (když už není možné získat zvláštní místnost pro karanténu). Klec se dá použít skládací výstavní pro pejsky a dá se koupit za zhruba 3000 - 4000 Kč. I jedna či dvě takové by situaci v mělnickém „kočičinci“ zlepšily. Našel by se člověk, který by byl schopen v tomto pomoci, někdo ochotný částku darovat, či najít další dobrodince a na klec se složit? Doporučuji ji předat jako materiální dar sdružení H.O.P.E. (viz pí. Lukášová). Také by asi pomohlo, kdyby se našel člověk ochotný vyhradit kočičkám místnost, kde se topí a věnovat jim potřebnou péči, někde mimo útulek, vždy na ten týden, který jim po kastraci musí být věnována zvýšená pozornost.
Omlouvám se, pokud vám mé prosby za cizí útulek připadají neomalené, toto není hezký příběh, je to jen stručný komentář situace a já si dovolím citovat ono heslo, o které se teď kočičáři "hádají", tj., "Soucit je k ničemu, je třeba pomáhat" a také připomínám naše téměř oficiální heslo, že Útulek je (či má být) jen přestupní stanicí…
Všem, kdo jste mělnickým kočkám pomohli či ještě pomůžete, ať už krmením, penězi, fyzicky, či podělením se o svůj domov s kočkou odtamtud… vřelý dík.
Nějaké krmení už dorazilo...
Toto jsou zdejší zvířata, fotila je Šárka Joklová.
TONKA – dva roky stará černobílá kočička s tmavou skvrnou přes oko, hodná, mazlivá, vhodná spíše do bytu. Vyrostla v útulku, kam jí lidé odložili jako nechtěné kotě.
Tonka
MICKA – asi tři roky stará, kastrovaná, veliká a pěkná mourinka. Je hodná, vůči cizím lidem trošku bojácná, s povahou pravé Paní Kočky, do útulku přišla už jako dospělá, ještě před povodní.
Micka
ŠTĚSTÍ – mladá černá kočička s krásnýma zelenýma očima a bílou skvrnkou pod krkem. Je plašíí, ale nechá se pohladit, mohla by žít venku. Je poslední neumístěnou z patnácti kočiček, které "překážely" v areálu papíren ve Štětí.
Štěstí
MOLLY – dva roky stará černá kočička s bílou skvrnkou pod krkem. Hodná a milá. Do útulku přišla jako sedmiměsíční kotě. Když byla před kastrací dána do narkozy, málem zemřela, vykastrovat se jí tedy nepodařilo a zřejmě ani v budoucnu to nebude možné. Je tedy třeba, aby byla umístěna jen do bytu a ne do společnosti nekastrovaného kocourka.
Molly
MOURINKA ZE ZÁLEZLIC – necelý rok stará mourovatá kočička drobnějšího vzrůstu, se světlým bříškem, roztomilá, hravá, mazlivá, společenská.
Mourinka ze Zálezlic
BARUŠKA – tříletá želvovinová kočička, moc hezká, do útulku přišla jako nalezenec ještě před povodní, byla moc plachá, ale už se ochočila a je hodná, snáší dobře ostatní kočky.
Baruška
MODROBÍLÁ – asi čtyřletá – starší – modrobílá kočička, hodná, popovodňový nalezenec, vhodná zřejmě do bytu… Neschází někomu?
Modrobílá
ŽELVIČKA – kočička s nemocným očíčkem, také „úroda“ z povodní, bojácná, neobvykle zbarvená "želva na bílém".
Želvička
3 MOURY – tři mourovaté kočičky, zvyklé venku a plaché, které se v útulku schovaly před velkou vodou, ale jejich svoboda a volnost jim chybí, lidí se bojí, byly by vhodné ven jako "myšařky".
Mourečky
BRIŤULKA - mourovatá kočička, krásná, mohutná s velikou hlavičkou (což jí vysloužilo přezdívku), ale ještě bojácná "popovodňová".
Briťulka
ZELENOOČKA – rok až dva stará drobná mourinka s krásnýma zelenýma očima, je ještě plachá, ale už se nechá pohladit, také "povodňová".
Zelenoočka
SPÁČ – také rok až dva stará mourina, moc hodná, mazlivá, klidnější, "povodňová".
Spáč
KOČKY Z MLAZIC – dva mourobílí flekáči a mourinka, kočičáci zachránění z Mlazic, zatím bojácní..
Číca z Mlazic
BOBÍŠEK – mourobílý kocourek starý necelý rok, který kdysi do útulku přišel jako nemocné "usmrkané" kotě, chodil totiž do školky, což se sice líbilo dětem, ne tak ale dospělému personálu... je trošku bojácný vůči cizím lidem.
Bobíšek -
umístěn
JOFREY – jednooký mourovatobílý kocourek s obojkem je Jofrey a kromě chybějícího očíčka má ještě druhý handicap, "sdrátovanou" nohu, srazilo ho totiž auto. I tak by ale ocenil nový a vlídný domov.
Jofrey
MRAMORÁČEK – "hnědý mramor", kocourek s krásnou a neobvyklou kresbou na srsti, také ale moc hodný a přítulný kocourek, kterého stojí za to mít i pro jeho povahu.
Mramoráček
DĚDEK – stařičký rezavý kocour s dlouhou srstí, který moc rád baští, do útulku ho přivezla městská policie, někdy předtím ještě přišel o kus ucha.
Dědek
STŘAPEC – mourovatý kocourek se "štětkou" na ocásku a nešťastnýma očima, také výsledek povodní, moc hodný.
Střapec
PÁNOVÉ – mourovatý polodlouhosrstý kocourek, hodný a černobílý krátkosrstý plašší, oba společně přivezli lidé po záplavách.
polodlouhosrstý mourek je umístěn
Tady bydlí kočičí holky…
A tady zase psíci…
A i tahle starší fenka by uvítala nový domov, panička jí zemřela.
Související články: