|
|
|
Jak dopadla VÝSTAVA PRO KOČKU, podzimní umísťovací výstava opuštěných koček?
VÝSTAVA PRO KOČKU, podzimní umísťovací výstava opuštěných koček, která proběhla v neděli 14. listopadu v prostorách Chvalské tvrze v Horních Počernicích (Praha 9), dopadla nad očekávání dobře. Ve stručnosti by se dala popsat čísly 164 - 125 – 1517...
VÝSTAVA PRO KOČKU, podzimní umísťovací výstava opuštěných koček, která proběhla v neděli 14. listopadu v prostorách Chvalské tvrze v Horních Počernicích (Praha 9), dopadla nad očekávání dobře. Ve stručnosti by se dala popsat následujícími čísly: 164 - 125 – 1517, přičemž tato čísla nevyjadřují míry vnadné krasavice, ale počet účastnících se koček, umístěných koček a návštěvníků.
Jedna z kočičích krasavic
Z výsledků máme velkou radost, neboť svědčí o vzrůstajícím zájmu o kočky jako o domácí společníky a také o tom, že se v oblasti ochrany zvířat daří sice zvolna, ale přece šířit osvětu. Jenom pro srovnání: počet návštěvníků na jarní výstavě, konané v Muzeu dětské kresby, byl 1250, a 66 koček tam našlo nový domov. Tedy zhruba polovina toho, co nyní v Počernicích!
Pohled do prostor
Vedle koček se výstavy účastnili (ve stanu) také pejsci, fretky, morčata, pískomilové a králíci, coby možné alternativy kočičích domácích mazlíků. Z pěti štěňat našlo domov jenom jedno, takže pokud víte o někom, kdo by měl zájem o pravého „vořecha“ středního vzrůstu, obraťte se na Báru Kolmanovou (tel. 603363315).
Pejsci hledající nový domov
Výstava probíhala v nově zrekonstruované stodole, kterou zútulnily kresby žáků z hornopočernické ZŠ Stolinská. Tyto prostory se setkaly u návštěvníků s příznivým ohlasem, bohužel – jak už z podstaty stodoly vyplývá – bylo obtížné je vytopit, a to přesto, že vypůjčené topné agregáty běžely celý den na 100 %. Tímto se tedy omlouváme útulkům, které měly výstavní klece u vchodu do budovy.
Útulky si z výstavy odvážely krmivo od sponzorů výstavy, a to plato konzerv Miglor Gatto, 3 kg sušenek ANF, cca 50 kg granulí Míca a podíl z konzerv vybraných na vstupném.
Výslužka z výstavy
Za úspěch výstavy vděčíme z velké části dobrovolníkům, kteří výstavní prostory připravovali a kteří pomáhali s propagací. Speciální poděkování patří těm, kdo po skončení výstavy pomáhali s bouráním klecí a stanů, úklidem prostor a stěhováním všech potřebných věcí. A samozřejmě šikovným děvčatům v dobročinném bazárku, u psů, u vypisování předávacích protokolů...
Sluší se také poděkovat těm, bez kterých by pořádání výstavy vůbec nebylo možné. Tedy:
Dále:
- Firmě Royal Canin za krmení pro útulky a za vzorky krmení pro nové majitele
- Paní Vejvarové za zprostředkování sušenek Míca pro útulky
- Firmě ANF za sušenky pro útulky
- eShopu Happy-Animals za zajištění steliva a krmiva do klecí
- Firmě Zásobování kanceláří za krmivo pro lidské účastníky výstavy :)
- Firmě AMI Praha a.s. za kancelářské potřeby
- Paní Novákové za ušití spousty transportních sáčků pro koťata
Za realizaci grafických poutačů a pohledů:
Související odkazy:
Související články:
 přidat do oblíbených |  poslat e-mailem |  vytisknout | sdílet | |
přidej komentář
| vypiš komentáře
Komentáře:
Uzasne!!!! (2004-11-15 18:07:32, Miras) Odpovědět
Uzasne vysledky, preji vsem kocickam spokojeny domov a tem co domov jeste nemaji at ho rychle najdou!!
čičáčci (2004-11-16 08:03:09, irena navratilova) Odpovědět
Mám velkou radost že tolik kočiček našlo domov a budou se mít už jenom dobře.Zase tolik kočičích šťastlivců !!!
irena
Výstava (2004-11-16 08:36:53, Ivana Jirková) Odpovědět
byla - tak, jako vždycky - perfektní, kočindy krásné, člověk by je chtěl všechny, nebo alespoň skoro. Být na místě těch budoucích páníčků, tak si vybírám snad ještě teď.
Byly tam všechny barvy, velikosti, i pohlaví, prostě supervýběr. Jsem moc ráda, že byl takový úspěch, a tolik kočiček dostalo pod stromeček svoje "doma".
gratulujem (2004-11-16 09:20:11, koki) Odpovědět
to je uzasny uspech, gratulujem, verim, ze aj my na slovensku sa casom dopracujeme k takymto uspechom. Zelam vsetko dobre
výstava (2004-11-16 11:21:01, Eva B. a smečka) Odpovědět
byla skvělá!!! výborně vybrané místo a navíc tak nádherný podzímní den - zlatá a modrá a kočičí předeníčko, prostě paráda! vím, že organizátoři nevěděli, kam dřív skočil, ale pro vystavovatele všechno klapalo. proti chladu jsme bojovali čajem, kafíčkem a chováním kočiček v náručí :-)pro "naše" čičiny z Kozlů si přišli samí pohodoví páníčkové, takže spokojenost je na všech stranách.
blahopřejeme a děkujeme !!!
omlouvám se touto cestou Paní fotografce Šárce Joklové, kterou jsem překřtila na jinou osůbku :-((( věděla jsem, že je to ona, kdo dělal skvostné fotky na výstavě U Žáby a na naší NVK, ale jména se mi zamíchala ...
Jedna kočička našla domov u nás :)) (2004-11-16 15:25:31, katka) Odpovědět
My jsme také byli na výstavě.
Mluvili jsme doma o tom, že si časem pořídíme kočičku.
Do Počernic jsme se jeli JENOM podívat. Během hodiny jsme měli koupenou přepravku, záchůdek, škrábadlo, papání atd.. a odváželi jsme se domů kočičku Bublinku, která je ta nejhodnější a nejkrásnější kočička, jakou jsme si mohli přát. Přála bych, aby všechny kočičky našly domov :))
To znám... (2004-11-16 15:37:00, Linda) Odpovědět
Taky jsme se před 2ma lety v prosinci jeli jen podívat na Albertov a odvezli jsme si malého chlupáčka:-)Byl to ten nejlepší dárek pod stromeček a doteď je:-)
nové zprávy (2004-11-16 16:33:31, Eva B.) Odpovědět
už se nám ozvali šťastní páníčkové tří kočiček z Bony!!! dovolím si přidat odkaz http://kocky.virtualne.cz
tady si teď užívají láskyplnou náruč :-)
neprodali nám ... (2004-11-17 13:58:54, ivana) Odpovědět
Dobrý den.Tak jsme se synem také navštívili výstavu.Protože mým rodičům zahynula nejmilejší kočička a my kvůli alergii dětí mýt kočičku nemůžeme,hrozně jsme se na výstavu těšili s tím,že vybereme nové koťátko.Vybrali jsme,ale dva "majitelé"nás odmítli se slovy:"koťe není pro vás a je pouze do bytu a ne do domu se zahradou!".Podotýkám,že nám předtím dali koťátka pochovat...Tak nevím...nejsem nijak neurotická,ale ...rozbrečelo mě to!A tak se můj syn díval na mámu která téměř brečí a nedokázal pochopit,proč nemůžeme to koťátko mít...V jednom případě se nám dotyčná "dáma" dokonce vysmála do očí.Nakonec jsme (asi ze zoufalství a lítosti)dostali zadarmo divoké kotě,které se nám doma skovalo tak,že jsme ho nemohli dva dny najít(s tím,že se jen trochu bojí).Kotě jsme bohužel museli vrátit.Nechápu to!Hledali jsme vhodnou náhradu,malou,hodnou a mazlivou kočičku do bytu(i když se jedná o dům se zahradou!?).Nabízeli jsme lásku,péči...Musím říci,že mě to,co se nám stalo(a nebyli jsme jediní)natolik překvapilo,že jsem ztratila hodně ze své důvěry v tyto spolky a hodně ze své ochoty pomoci jim.Nyní se obracím raději na přímé majitele.Moc mě tato zkušenost mrzí!
pre ivanu (2004-11-17 21:30:16, Sylvia) Odpovědět
A preco ste to maciatko "museli" vratit? To vam doma tak strasne zavadzalo to "divoke" schovane maciatko? Pravdu povediac, mozno vas nakoniec tie "damy" odhadli spravne. Nepatrim k ziadnemu spolku, je to len moj sukromny nazor podla toho, co ste sem napisali. Nechapem ludi, co dokazu vratit zviera do utulku, aj keby malo byt neviem ake.
Neprodali Vám? (2004-11-18 07:00:57, Jana M.) Odpovědět
Po tom, co jsem si přečetla Vaše příspěvky, si jen říkám, že "dámy" měly asi správný odhad. Pokud jste schopna vrátit kotě zpět po pár dnech, aniž byste mu dala příležitost si zvyknout na nové prostředí,pak si myslím, že u Vás asi není to pravé místo pro kočku...Kotě není věc, má své pocity a potřeby stejně jako člověk...zkuste "přesadit" malé dítě do jiného prostředí.., myslíte, že si na něj zvykne za 2-3 dny??Ani náhodou.Vždy je třeba velké trpělivosti,lásky, času (někdy i týdny) a odpovědnosti...a to u Vás kotě nenašlo...
Jsou dva typy lidí: (2004-11-18 07:23:02, Eva J.) Odpovědět
Jedni se ptají - Bude se nám to zvířátko líbit a bude nám vyhovovat?
Druzí se ptají: Bude se u nás tomu zvířátku líbit a bude mu to u nás vyhovoat?
Pro Ivanu (2004-11-18 07:48:15, Šárka - Pardubice) Odpovědět
To, že jste polodivoké kotě MUSELI po 3 dnech vrátit opravdu dále nepotřebuje komentář.
Naše Míca je plachá i po 2 letech a nedala bych ji právě proto ani za nic a nikomu!
Svým příspěvkem (2004-11-18 08:43:06, Jana Bu.) Odpovědět
si sama odpovídáte na to, proč vám dvě paní nedaly kotě. Jestliže na jedné straně se dokážete na výstavě rozlítostnit natolik, že brečíte, ale na druhé straně neváháte kotě po dvou dnech vrátit, tak to já se zase ptám, kde je ta vámi proklamovaná láska a něha ? A to to kotě ani nedorazilo k vašim rodičům, pro které bylo určeno ? Musíte si uvědomit, že útulky, které řeší každý rok po prázdninách a po vánocích "nechtěné dárky" nejsou opravdu nakloněny dávat někomu zvíře pro třetí osobu a mají právo - ne povinnost kočku dát zájemci. Jestliže jste chtěla kočku do domku, mohla jste si vybrat tu, která nebyla vychovávaná v bytě a je zvyklá na pobyt venku - např. Jumbo, Všetečka atd. Dále : kočky se na výstavě neprodávaly, zájemce platil 500,- za dospělou kastr. kočku a 200,- za očkované odčervené kotě - měla byste vědět, že to ani nepokryje náklady s tím spojené. A teď budu tvrdá : kvůli takovému chování, jaké jste předvedla a popsala vy, mají někdy lidé z útulků chuť s tím praštit, máte plno řečí o lásce a něze, ale ve skutečnosti jste sobecká a myslíte jen na sebe !
souhlasím (2004-11-18 09:22:36, Iv.) Odpovědět
s názory na článek. Naštěstí kočičku vrátila, to je jediné dobro, co pro ni mohla udělat, když neví, jak zacházet se zvířátkem.
Pro Ivanu (2004-11-18 09:52:12, Ivana Jirková) Odpovědět
tak, u jednoho z těch dohadů, o kterých píšete, jsem - shodou okolností - byla. Nezlobte se, ale ta koťata asi opravdu nebyla připravená pro podmínky, které jste tam líčila, a - podle toho, jak rychle jste to vzdala - měli pravdu. Nebyla jste připravená ani Vy.Uvědomte si, že ta koťata přišla do útulků většinou z ne zrovna nejlepších podmínek, vozila se semtam. Kotě přišlo zas do nových podmínek. To byste nejspíš někam zalezla i Vy. I kočka potřebuje čas. Já jsem si kdysi přinesla kocourka, už dospělého, a měsíc jsem s ním komunikovala, v leže na břiše, škvírou pod knihovnou, než se začal alespoň přibližovat. Ale stálo to za to, dnes je Šimon mazel nad mazla, a já bych ho (ani druhé dva "kožíšky") nedala ani za milion.
je mi moc líto, (2004-11-18 10:06:51, svatka) Odpovědět
že jste prožila zklamání, i když si myslím, že jste jen prostě nebyli dobře připravení vzít si koťátko (jakékoliv) a podle toho to dopadlo. Všechno podstatné již tady bylo řečeno, ale mně by zajímalo tak trošku i vyjádření těch, ke kterým měl nový přírůstek jít, tedy co rodiče? Mělo to být překvapení, nebo už měli všecko schystáno - zvykání tvorečka na nové prostředí opravdu není legrace. Kotě je živá bytost a vy mu musíte připravit podmínky tak, abyste byli všichni spokojení, a především to kotě samo!!! Od zvířete nemůžete čekat, že všecko hned pochopí. Plachost je normální. Ale vy jste mu opravdu nedala šanci. Já věřím tomu, že máte zvířátka ráda, ale určitě neuděláte špatně, když si příště dopředu všecko dobře rozmyslíte, doma připravíte - a v klidu a pohodě se všecko daří jinak!
NECO PODOBNEHO (2005-04-03 20:26:29, Pavlína Smržová) Odpovědět
No tak to nejste sama, nam tam neprodali kote jen proto, ze mama je puvodem z Vietnamu. Nechapu ze jeste muzou byt lide, kteri si snad nedejboze mysli, ze asijcane nemaji radi zvirata nebo co. Prodavajici jsme vysvetlovali ze uz doma jednu kocicku mame a ma se skvele. Ted nam jen zbyva hledat nekde jinde a varovat ostatni pred podobnymi akcemi a hlavne pristupem prodavajicich
Neříkáte úplnou pravdu, (2005-04-03 21:30:48, Jana Bu.) Odpovědět
bylo to jinak, že ? To černé kotě vám nedali, protože předtím vy nebo vaše sestra sama upozornila, že maminka nemá ráda černé kočky - a maminka se taky nadšeně netvářila. Kdyby to bylo kvůli důvodu, který naznačujete - rasismus - tak by se asi paní, co tam kotě měla na starosti, nebavila ani s vámi, ne ? Neberte to ve zlém, já jsem taky nedala "svoje" kočky každému, kdo si je chtěl vzít, důvodem nemusí být hned rasismus....a zpochybňovat hned celou akci ? No to snad ne :(
(bez názvu) (2004-11-17 14:10:04, ivana) Odpovědět
...ještě jsem chtěla upřesnit,že podmínky u mých rodičů jsou skvělé,mají ještě 3 kočičky(všechny již starší a bojácné,byly nalezené a nejspíše týrané).Kočička,která jim zahynula byla také nalezená,jakoˇmalé koťátko a jediná "mazlivka".Mají tedy i zkušenosti,finančně jim přispíváme na krmení(koťátko bylo nalezené mnou).Opravdu to celé nechápu,podle jakých "kritérií"jsme byli posuzováni...
Pro Ivanu (2004-11-17 15:47:55, Šárka - Pardubice) Odpovědět
Ivano, já jsem taky byla na výstavě a viděla jsem ty spousty koťátek do bytu. Chápu Vás, že jste možná nespokojená, ale chápejte i Vy vystavovatele, kteří zachraňují kočičky, stojí je to spoustu času, peněz, úsilí, o soukromém životě ani nemluvě a mají se rozhodnout během pár minut komu toho bezbranného tvorečka svěří. Je to pro ně obrovská zodpovědnost - nechtějí se prostě zbavovat koček "za každou cenu". Vím, že to není asi Váš případ, ale mě spíš zarazili ti, kteří pobíhali od klece ke kleci a hledali to nejmenší a nejroztomilejší koťátko. Být vystavovatelem a přijít ke mě někdo s tím, že chce jenom kotě, nejlépe krásné a zdravé, tak nevím, nevím... Přece kdo chce kočičkám opravdu pomoci, tak mu musí být jedno, jestli si z výstavy odnese starého kocoura, kočičku, kotě, rezatého, mouratého, plachou, mazlivou... Přece tam člověk jde aby pomohl hlavně zvířeti a né sobě! Když máte možnost výběhu pro kočičky a uvažujete o pořízení kamarádky pro ně, neuvažujete o tom, že by jste si vybrala kočičku starší? Je jich v útulkách spousty a nikdo je nechce jenom proto, že už prostě vyrostly :-(
Vystavovatelé také možná nechtěli dávat koťátka na zahradu proto, že je na ně momentálně zima a nemohou bohužel každého kontrolovat, jak moc se s koťátkem "piplá" a nenechá ho třeba přes noc venku, když se zaběhne. Další věc je taky otázka kastrace. Kotě vyroste ani se nenadějete a na zahrádce se na jaře může stát "karambol" i když by jste ho zatím vůbec nečekali. Proto se možná k domečku dávají až kastrované kočičky, u nichž už nic nehrozí.
Byla jsem svědkem (2004-11-18 07:19:52, Dagmar) Odpovědět
také jednoho odmítnutí vbydání kotěte paní. Ta však nepřišla se synem, ale s celou hordou děti. To by však nebylo až takový problém, jako to že odmítla vyhovět všem podmínkám, které musí při převzetí podepsat.Kastraci kočičky (co když se prý rozhodne mít koťátka) a případné kontroly ( vo žádný kontroly nestojim!)
(bez názvu) (2004-11-18 07:55:11, Šárka - Pardubice) Odpovědět
Také jsem jednou odmítla dát kočičku na inzerát. Paní volala, že by měla zájem o 5-ti měsíční kotě (kočičku), ale o budoucí kastraci nechtěla ani slyšet i když jsem byla ochotna ji zaplatit. Prý nemá kočičku těch pár dní po kastraci kde mít, jelikož má doma KOBERCE!!! Musela jsem se dost držet, abych nebyla sprostá :-(( Nevím, proč si takoví lidé zvířata vůbec pořizují...
Tohle mi připadá (2005-03-23 21:58:06, Andyo) Odpovědět
s prominutím trochu přehnané. Kdo jde na výstavu koček nějakou si vybrat, jde tam i kvůli sobě, nejen aby pomáhal. A nevezme si kočku s tím, že je jeho povinnost vzít si jakoukoli a obětovat jí život. A co je na tom špatného? Jsou lidé, kteří opravdu chtějí jen a pouze pomoci jakékoliv kočce, ale to jsou spíš výjimky. A pokud si člověk nevybere zvíře, které se mu líbí, jak ho pak může mít dostatečně rád?
Je to kruté, ale je to tak.
Mám dvě kočky z útulku, jednoho dospělého kocourka a letos jsem si k němu vzala kotě. A přiznám se, že zcela sobecky, aby se kocourek nenudil, nikoliv proto, že bych cítila potřebu zachránit další kočku bez ohledu na to, jak to bude probíhat.
A výsledek? Kočičky jsou šťastné a mají se dobře. Jsou milovány. To snad stačí, ne?
Takže paní Ivana možná měla být trpělivější, ale určitě není její povinnost vzít to, co jí určí cizí člověk podle chvilkového pozorování, i když je to odborník.
To je asi trochu (2005-03-24 09:06:41, Jana Bu.) Odpovědět
nepochopení - já ani nikdo jiný nezpochybňuje, že nový majitel má nějakou představu o kočičce - když chce třeba bíločernou, ať si ji má, když chce mazlivou, ano. Ale tady šlo o to, že paní nedostala kotě, které chtěla, protože útulkářky usoudily, že se do prostředí to kotě nehodí. A tady si myslím, že zase člověk, který zná to konkrétní zvíře, musí posoudit nového majitele z POHLEDU ZVÍŘETE a odhadnout, jestli to bude pro to zvíře dobré či nikoli.
To určitě (2005-03-24 15:20:55, andyo) Odpovědět
je pravda. Také dám na odborníka. Jen jsem reagovala na tu paní, která projevila názor, že kočku si musíme brát proto, že chceme pomáhat opuštěným kočkám, nemáme tedy právo si vybírat. To se mi nelíbilo.
Komunikační problémy- a paní si možná už žádnou kočičku z útulku nikdy nevezme. Takže to razantní odsouzení nakonec ku prospěchu věci nebylo.
... (2004-11-18 09:23:46, ) Odpovědět
Děkuji za odpovědi,i když negativní.Dámám odpovídám:koťe jsem vrátila a to proto(pokud jste si pozorně přečetly příspěvek),že bylo opravdu divoké.Byly mu 4 měsíce a při tomto věku pochubuji,že by se změnilo.Znovu opakuji,že rodiče již mají kočičky,které zachránili a které jsou také "polodivoké".Přijdou se jen najíst,stěží se nechají pohladit.Přesto je máme rádi.Psala jsem,že jsem sháněla náhradu za jedinou přítulnou(také nalezenou,ale jako kotě!).Nemám na to snad právo?Myslím,že rodiče udělali pro opuštěné kočky dost a myslím,že pokud jsem věděla,jaké kotě chtějí,měla jsem na něj právo.Nezlobte se,ale pochybuji o tom,že je hodně lidí,kteří by si nechali nalezenou a zraněnou dospělou kočku(třeba jen kvůli vysokým nárokům na léčení),moji rodiče takový jsou.Navíc jsou jejich kočky samozřejmě kastrované.Nejsme žádný útulek(a to myslím beze zloby),pro kočky a dokonce i pro týraného pětiletého psa(kterého si vzali,ten už ale stářím uhynul)toho udělali dost.Takže příště se bohužel takovýmto akcím vyhneme,když tedy "nejsou pro nás"!Nesuďte nebo spíš...kdo jsi bez viny...Tedy jinak...najdu rodičům koťátko jinou cestou.Třeba tou nejpřirozenější,tak,že si vezmu jedno od lidí,kterým kočka povila koťátka někde na zahradě...alespoň budete mít(teď myslím ochránce...)méně práce,k vám se tohle kotě,věřte,nikdy nedostane!A jen tak na okraj...i do domu se zahradou je možné shánět mazlíka do bytu.Jsou tady i další skutečnosti,proč ho rodiče tak moc potřebují.
Já pořád nechápu (2004-11-18 09:41:29, Jana Bu.) Odpovědět
jedno - proč jste si to kotě brala, když jste chtěla JEN mazlivé ? Vždyť jste o tom věděla, že si berete divoké kotě :(. Zvíře není plyšák, aby se s ním šibovalo co dva dny...Vy samozřejmě máte právo chtít mazlíka, my máme zase právo nedat kotě zájemci, který se nám nezdá. Já zažila u sebe v depozitu spoustu koťat, která byla velmi plachá a agresivní, no a po pár týdnech se mnou spala v posteli, ale vy jste to ubohé kotě naprosto zbytečně stresovala a šanci mu nedala !
Myslím, (2004-11-18 09:48:16, Gábi) Odpovědět
že na odhadnutí povahy kotěte jsou dva dny velmi, velmi málo. Říct po tak krátké době, že je kotě divoké, může pouze člověk, který kočičky moc nezná. Když tady mnohdy čtu jak dlouho si kočičky plašanky zvykají, tak takové lidi opravdu obdivuji a věřím, že si člověk takového pohlazení třeba po půl roce kdy na sebe kočička dá sáhnout sakra považuje. Musí to být pocit nádherný.
Divoké... (2004-11-18 10:15:39, Helena) Odpovědět
2 dni sú skutočne málo. Hlavne, keď to mača zažíva jeden stres za druhým a netuší, aký to bude mať koniec.
Nechápu (2004-11-18 09:46:56, Dagmar) Odpovědět
Ivano o čem vlastně ten Váš příspěvek je. Vždyť na výstavě se vydávala koťata i do domku se zahradou!Vždyť kočka je nejšťastnější, když může chodit i ven! Ale také si myslím, že bylo asi rozhodnutí Vám kotě nevydat správné.Znalostmi o kočkách moc totiž nevynikáte. Povahu kotěte po 2 dnech nemůžete vůbec poznat. I velmi ochočené se může první týdny bát, obzvlášť v hlučné domácnosti, kde jsou děti. Také si nemyslím, že 4 měsíční kotě se nedá ještě ochočit.Vy zřejmě patříte k těm lidem, kterým je již měsíční kotě staré. Já jsem nacházela samé divoké dospěláky a mám z nich gaučové mazly (rozhodně ne po 2 dnech!!). Chce to jen hodně trpělivosti a tu Vy zřejmě nemáte. Jinak Vám přeji nalezení toho pravého mazlíka a doufám, že se ui Vás bude mít dobře, přesně tak jak píšete.
kotě z výstavy (2004-11-18 10:15:33, Danda) Odpovědět
Když jste taková milovnice kočiček a tak lítostivá (nic ve zlém), měla byste přece zcela chápat, že se dosavadní opatrovnice snaží v rámci možností vybrat co nejlepšího nového majitele svých svěřenců. A protože jako řada jiných činností i toto je subjektivní záležitost, měla byste se možná více zamyslet nad tím, jak jste působila Vy, než tady kritizovat výstavu, její účel a všechny obětavce.
Profil osobnosti trvá i odborníkům několik dnů, tak je možné, že se ve Vás spletly, ale Vaše řešení převzetí a vrácení kotěte jim dává spíše za pravdu.
Já osobně jsem si původně pouze bytovou mazlivku (kotě)odvezla, i když jsem paní po pravdě vysvětlila za jakých podmínek to bude kočička na střídačku byt/chalupa. Jsem ráda, že mi věřila. A těším se i na případnou kontrolu, abych mohla předvést, že se má moje mini ZOO ve zdraví k světu.
Ivano, (2004-11-18 10:18:48, I. Jirková) Odpovědět
myslím, že většina z nás, co na tuto stránku píšeme, máme právo soudit, a kočky známe tak dobře, jak může člověk kočku znát.Úplně ji nebude znát nikdo a nikdy. Nikdo Vás přece nechce obviňovat. Máte pravdu, je Vaše právo chtít kočku podle svých požadavků. Lidé, kteří se o ta zvířátka obětavě starají ale zas mají právo rozhodnout, jestli zrovna to jejich je to, co si Vy představujete.Nakonec, vidíte sama, že vzít si zvířátko "za každou cenu" asi nebylo to pravé ořechové, a Vy jste nevydržela, a nedala tomu kotěti šanci. I ze strašlivého plašana a divouse může vyrůst mazel, a je to o to krásnější, když se to povede. Chce to ale lásku a trpělivost.
Divoké či plaché? (2004-11-18 23:18:23, PetraJ) Odpovědět
Zdá se mi, že označit kotě za divoké proto, že se schovává je poněkud nepřesné. Myslím, že šlo spíše o kotě plaché, které potřebuje čas, aby se samo - podle svého - seznámilo s novým prostředím a potom také s lidmi. /V opačném pořadí to moc nefunguje/.
Divoké kotě bylo to, co jsme před lety darovali jednomu známému z našeho "chatového kočičího spolku". Když ho donesl do své chaty a vypustil, kotě několikrát proletělo kolem dokola, shodilo co potkalo a pak našlo pootevřené okno a zdrhlo. Známí posbírali střepy a s myšlenkou vlastnit naše kotě se rozloučili.
V létě mi zemřel čtyřletý kocourek, který nám věnoval hodně svého času na mazlení a všelijaké kousky, a já hledala náhradníka. Moje představa byla kočka starší dvou let /na veselé kousky koťat není můj byt zařízen/ britského typu, tedy přítulný medvídek. Po týdnu hledání a vybírání na internetu jsem si nakonec z jednoho bytového depozita přinesla útlou roční "střelenou" kočičku, která vůbec neměla zájem se se mnou kamarádit a jediné co ji bavilo byla hra na schovávanou, ve které byla dokonalá. A když se trochu otrkala, lítala po bytě a vymýšlela všelijaké ptákoviny, na které jsme dosud opravdu nebyli zvyklí.V duchu jsem si nadávala, "takovou kočku jsem si mohla přivést z chaty /dvě tam máme i podobně zbarvené a plaché jsou možná i míň/",a "kruci proč jsem si vzala tak mladou kočku, vždyť jsem tušila jak to bude vypadat". Nenapadlo mě ji ale vrátit jako nevyhovující předmět, protože jsem /doufám/ byla při smyslech, když jsem si ji brala.
Dnes po třech měsících jí smím drbat kožíšek, ale do náruče se vzít nedá.
Jsem však vychovaná Exupéryho Malým princem a tak vím, že "musím přicházet každý den ve stejný čas a vždy si sednout zase o kousek blíž" tak, jak to Malému prici radila liška, která mu jednoho dne řekla "Ochoč si mě".
Neměli bychom se domnívat, že kočka je něco co si můžeme předělat podle svého, vlastnit to a případně odložit, když to není dokonalé. Je hodně lidí, kteří si myslí, že milují zvířata, ale spíše milují svou představu o nich, a pak milují jen ta zvířata, která se do jejich "škatulky" vejdou. Kočka je partner, kterého bychom měli přijmout a milovat bez výhrad.
A co se týká věku a přizpůsobení se - kočka jakéhokoli stáří pozná co je pro ni výhodné a pak je vždy ochotná ke kompromisu - většinu podmínek soužití určuje ona, ale některé můžete i Vy.
... (2004-11-18 10:06:25, ivana) Odpovědět
Takže naposledy...ať tady zbytečně "neotravujeme"...jen poslední upřesnění:o kotěti jsme celou pravdu nevěděli,dozvěděli jsme se jí až při vrácení,ale nechci se o tom rozepisovat,protože paní byla velice příjemná a řekla bych i chápající.Nechme to už být,nemá cenu bojovat s větrnými mlýny.Jinak opravdu děkuji za názory.
Ivano, (2004-11-18 10:48:36, Šárka - Pce) Odpovědět
máte pravdu. Asi nemá cenu to tady dál pitvat. Koťátko jste vrátila - no, už se nedá nic dělat. Snad jen už to, že navštěvujete kočičí stránky a zajímáte se Vám pomůže kočičkám co nejvíce porozumět a příště se nedáte už tak lehce odradit. To, že Vaši rodiče mají všechny kočičky kastrované svědčí o tom, že opravdu naštěstí nejsou jako velká většina "balíků" co svoje zvířátka krmí zbytky ze stolu, nechávají je nekontrolovatelně množit i umírat.
Přeji do budoucna šťastnou ruku při výběru, ale hlavně se na nového tvorečka (ať už dospělého, nebo kočičí mimino) pečlivě připravit a vybavit se obrovskou trpělivostí a láskou!
Ostatním příspěvkům včt. mých se nedivte, jsou od lidí, kteří kočičkám podřídili celý život a těžko se smiřují s každým "vráceným" dárečkem a já se jim nedivím. Vše je potřeba pečlivě rozmyslet a domluvit předem!
Divoká kočka (2004-11-18 11:54:17, Daniela) Odpovědět
Ivanko, asi toho o kočkách moc nevíte. Náš první kocourek byl divoký, trvalo mu 3 měsíce, než na sebe nechal sáhnout, to tak už u plachých koček bývá. Zhruba po půl roce u nás z něj byla ta nejmazlivěší čičina na světě. Chce to prostě strašně moc pozornosti, lásky a hlavně nenaléhání na kočku. Ona si musí zvyknout svým vlastním tempem. Tenhleten náš kocour byl za skříní 3 týdny. Nosili jsme mu jídlo ke skříni, jedl jen v noci, první tři dny nebyl ani na záchodě, dělal to za skříň. Teprve po třech dnech se odvážil vylézt v noci, vylézt ve dne se odvážil na pár vteřin až po 3 týdnech. Chce to prostě trpělivost a moře lásky. Teprve, když pochopíte tohle, můžete si vzít plachou kočku (ale ona i mazlivá kočka potřebuje delší dobu, aby si přivykla na nové prostředí, minimálně týden). Doporučuji, abyste si přečetla literaturu o kočkách, pak by se vám nestalo, že vrátíte po dvou dnech kotě, které se chová jako kterákoliv jiná kočka prostě jen proto, že se chová podle své přirozenosti.
(bez názvu) (2004-11-18 14:45:32, Dara) Odpovědět
Ivanko, musíte počítat s tím, že kočkomilové jsou velmi vášniví lidičkové, takže se nedivte, že jste rozpoutala takovou diskuzi. Chápu, že hodně lidí jde na výstavu pro koťátko, protože mají zájem pozorovat jak roste to malé klubíčko nespoutané energie do elegantní šelmy. Velmi si vážím každého, kdo se ujme oravdu jakékoliv kočičky, velké, malé, handicapované, plaché, divoké. Všechny mají něco do sebe, jsou sví a je úžasné pozorovat, jak se dovedou posléze aklimatizovat a zvyknout si na lidský dotek. Mám teď na domestikaci u mně v bytě kotě z odchytu, je to asi 5 měsíční drobná holčička a musím říct, že si zvyká velmi dobře a rychle na pohodlí domova a lidskou péči. Pokud přede mnou neuteče a nezaleze, mazlí se naprosto vášnivě a přede jako kolovrátek. Opravdu je to věc trpělivosti. Bude z ní naprostý postelový mazel, už si v noci párkrát lehla k nám do postele. A to se s ní náš domácí kocour nikterak nemazlí! Je to prostě odvážné a láskychtivé chlupaté stvořeníčko a věřím, že ji předám páníčkům, kteří si budou vážit její povahy a přítomnosti a již zcela zvyklou na ruchy běžné domácnosti. Nezazlívejte paním z útulků, že jsou rázné a lustrují každého potencionála, nesou v srdci osud každého tvorečka, co jim projde rukama. Nemůžou si dovolit vydat živou bytost aniž by vůči ní necítily zodpovědnost. To jen na vysvětlenou, proč jste jejich dotazování možná mohla brát jako křivdu. Osudům kočiček věnují každou volnou i nevolnou chvilku a nemalé peníze.
Zdravím Ivanu! (2004-11-18 16:12:39, Olja) Odpovědět
Tak jak je? Totálně vás tady rozcupovali, což? Mně už se to taky stalo. Měla jsem jednou trošku jiný názor. Musím říct, že my jsme měli kočičku asi od 5ti týdnů a přesto, že jsem dělala absolutně maximum, do dneška není moc mazlivá (stejně ji miluju!). Protože mi to mazlení hrozně chybělo (asi jako vašim rodičům), pořídila jsem si z útulku ročního MAZLIVÉHO kocourka. Mám ho už rok a je to prostě nádhera. Chápu, o co vám šlo a tak si z těch nekompromisních slov nic nedělejte:-)
musím se s dovolením (2004-11-18 17:12:06, Elen) Odpovědět
pousmát nad konstruktivním závěrem : jedna strana se rozhodla, že si již nikdy nevezme kočku od zlých spolků a teď již zbývá, aby padlo podobné rozhodnutí na druhé straně - žádný ochranář, člen spolku či "kočkař" nikdy nevydá kočku jakékoliv ženě s křestním jménem Ivana :-))))))
Tak nevím (2004-11-19 08:32:13, Dagmar) Odpovědět
jestli jsme tady Ivanu tak rozcupovaly, ale Váš příspěvek je vlastně voda na náš mlýn! Ivaně se zdálo 4 měsíční kotě na ochočení staré! Vám se nepodařilo plně ochočit 5ti týdenní. To tedy znamená, že nezáleží na stáří, ale také na povaze.Kotě jste si nechala a nevrátila jste ho po dvou dnech jako Ivana(to nelze odhadnout ani náhodou, jak se bude vztah do budoucna vypadat). Vzala jste si ročního mazla-to Ivana rozhodně odmítla, chtěla jen kotě, protože to si jistě zvykne!Myslím, že Váš případ je o absolutně jiném přístupu.
Ochočení divoké kočky (2004-11-19 09:12:40, Daniela) Odpovědět
Já bych k tomu dodala jednu věc. Nejde jen o povahu, ale i o to, co kočka předtím zažila. Sama teď mám doma kočičku z útulku, která byla týrána a odebrána majitelům. Byla v útulku 4 roky jako neumístitelná, protože na sebe nenechala ani šáhnout. Když ji měli kastrovat, museli ji uspat z pistole. Po třech a půl letech se nechala od majitelky útulku, která o ni pečovala s velkou láskou, pohladit (to bylo před půl rokem, byla jsem si tam tenkrát pro jinou kočičku). Číča se mi moc líbila a před dvěma měsíci jsem si po domluvě s útulkem pro ni zajela. Nechala se ode mne pohladit po kožíšku. Po dvou měsících "veliké lásky" u nás doma se mnou spí v posteli. Je pravda, že nosit se moc nemusí, ale hlazení má ráda a vyčesávání ji přivádí k blahu. Tím chci shrnout, že ochočování kočky se může protáhnout i na dlouhé roky. Chce to trpělivost, lásku a zase trpělivost.
odpověď (2005-03-23 10:24:23, Soňa) Odpovědět
Souhlasím s paní Ivanou. Má právo na klidné kotě. Útulky jsou plné ale vstříc se mnohdy nevychází. Když už doma kočka je tak přece majitel ví co s ní má dělat např.kastrovat apod. Já bych byla zklamaná stejně.
Vstřícnost útulků - (2005-03-23 10:38:01, Jana Bu.) Odpovědět
to, že jsou útulky plné, ještě neznamená, že mají povinnost dát kočku jakémukoli zájemci. Mají totiž zodpovědnost za to zvířátko a nejsou pro to, aby uspokojovaly apriori tužby zájemcům. Když mají pocit, že si kočka a budoucí majitel nesednou (a to nemusí být chyba, jde třeba o temperament atd). tak je lepší nabídnout jiné zvíře než se pak o kočku strachovat. A až budete zachraňovat každé jaro až podzim desítky zubožených koťat, tak budete mít na kastraci jiný názor a nebudete se divit, že si její podmínku dáváme do smlouvy.
Právo, právo, právo (2005-03-23 11:48:44, Dagmar) Odpovědět
Nádherně řečeno-má právo. Sońo, Vy o kočkách také toho moc nevíte, že. Ani když si vezmete kotě z rodiny, nevíte zda bude pravý mazel a zda se bude rádo v dospělosti chovat. U útulkových kočiček je to ještě složitější. Nevíme co zažily-do mozečku ani do dušičky jim nevidíme.Některá kočička v útulku , mezi ostatními kočičkami, může být již mazel. Po absolvování, přece jen do jisté míry stresující výstavy, a při přemístění do neznámého prostředí k neznámým lidem, se může stát opět na určitou dobu plachou!Záleží pak jen na toleranci a lásce nových páníčků, kdy jí zase převedou mezi mazlíky.Například dcera se k nám přistěhovala se svou velmi mazlivou kočičkou.Ta se ode mne rok nenechala pohladit a stále se přede mnou schovávala.Na druhou stranu jsem před měsícem odchytila loňské kotě narozené divoké kočičce. Týden po kastraci byl u nás doma a pak jsem jej vezla do nového domova. Žádný stres, všude byl hned doma!
Já totiž nevěřím, že by Ivaně někdo z útulkářů chtěl podstrčit bez upozornění plaché kotě!
malý nedostatek (2004-11-18 21:55:44, Regina) Odpovědět
Take jsme byli v nedeli na vzstave a odvezli si cerneho kocourka Budulinka. Je to mazel a podle vystavovatelek slinta blahem. Bohuzel neslintal blahem, ale tezkou infekci hornich cest dychacich s teplotou. Takze jiz od pondelka kazdy den jsme navstevnici veterinare, tak se nam mazel trochu prodrazuje. Rymu uz jsme zdolali, ze nemocil uz taky jen jeste stale pachne moci i po koupani. Rada bych proto vytkla vystavovatelum, ze maji zvirata veterinarni prohlidku. A nebo at se na me nezlobi udajny veterinar, ale vypustit takovou kocku jako zdravou??? Nehlede na to, ze mame male dite. No nic kocku jsme prejmenovali na Kvida a doufame,ze se da dohromady.Je opravdu mazel
Dagmar (2004-11-19 07:19:34, Dagmar) Odpovědět
Je to opravdu divné, to co píšete Regino. Od osmi hodin do 10 ti hodin tam probíhala prohlídka 2 veterinářek. Před námi nepustily na výstavu kocourka s nemocnýma ušima, a že by přehlédly rýmu?!Je možné, že se na něm přece jen podepsalo chladno a stres!
sama píšete, že máte dítě, tak jistě víte, že se kolikrát viroza rozvine hezky rychle. To platí i u koťat.
Nemoc a koupání (2004-11-19 07:25:16, Markéta) Odpovědět
Chtěla bych se ještě zeptat. vy jste to nemocné kotě koupala?!Tak na to mohu jen říct, že opravdu doufám, že to kotě tu Vaši péči přežije!
??? (2004-11-19 07:53:43, Šárka - Pardubice) Odpovědět
To jsem taky docela v šoku! Koupat kočku (i kdyby byla zdravá) tak brzo po příchodu do nového prostředí! No, to je hrůza!!!
Onemocnět mohla klidně až na výstavě a je to dost pravděpodobné.
Dávala jsem kocourka jednou paní do Kroměříže a i když byl úplně zdravý, cestou se prostě "nastydl" stresem a to jsem ho celou cestu autem chovala v dece v náručí. Na výstavě byla daleko větší zima a stres, tak se to myslím podepsalo i na této kočičce - s tím se musí počítat. Určitě se ale uzdraví a jestli ji máte opravdu rádi, tak vám na penězích záležet nebude.
Veterinární prohlídka (2004-11-19 08:45:18, Zdeňka G.) Odpovědět
opravdu probíhala u všech koček a Budulínek (pokud si vzpomínám) neměl žádný záznam co se případné nemoci týče (psala jsem předávací protokoly). Některá zvířata je měla a dostala s instrukcemi i doporučené léky a dávkování, proto se divím že by to veterinářky přehlédly - opravdu si myslím že se Budulínek nastydl až na výstavě a při převozu domů, protože v té zimě nastydlo i několik pořadatelů.
Nemoc (2004-11-19 08:06:22, Kadla) Odpovědět
Potvrzuji ze své zkušenosti, že kočka může onemocnět stresem, ta naše dostala těžký průjem, když jsme ji přivezli domů (a to jsme ji krmili stejným krmivem, jako v útulku). Ale za pár dní přešel, prostě to byly nervy...
Nemocný Budulínek (2004-11-19 09:36:49, Gábina I.) Odpovědět
Jsem jedna z těch, kteří se na výstavě z pozice vystavovatelů setkali s Budulínkem, a chtěla bych říci, že přestože Budulínkova (dnes Kvidova) nemoc rozhodně není výsledkem laxnosti veteřináře nebo snahy vystavovatelů udat co nejvíce zvířat bez ohledu na jejich zdravotní stav, ale spíše nešťastné shody okolností, já osobně Vám určitě neupírám právo být rozhořčená. Člověk se často potřebuje vyventilovat z toho nedobrého, co jej potkalo. Nicméně hlavně bych Vám, Regino, chtěla poděkovat za to, že ačkoli se Vám kočič prodražuje, jste ochotna mu náležitou péči věnovat - to byl přece účel výstavy, najít kočičkám takové majitele, kteří zvířátko nenechají v nouzi, a u Vás se to evidentně povedlo :-). Věřím, že všechno dobře dopadne a užijete v životě s Kvidem ještě hodně radosti.
(bez názvu) (2004-11-19 15:42:46, regina) Odpovědět
Nechtěla jsem napadat vystavovatele a zamestanance utulku, jen upozornit. A nevite prosim jak zbavit kocourka zapachu moce? Ani veterinar nevi.
rýma (2004-11-19 19:31:40, Blanka) Odpovědět
Také jsem si brala kočičku, dvouměsíční černobílou holku, neměla jméno. Paní mě upozornila, že kočička může být stresem nebo chladem trošku nastydlá.Pro jistotu jsme byli u veterináře, ale vše je v pořádku. Myslím, že každý, kdo se rozhodne pečovat o nějaké zvířátko, musí počítat s tím, že bude nutné zvířeti hradit prohlídky.
Rozhodně však nechápu někoho, kdo dokáže nemocnou kočku ještě koupat.
Navíc pro zvíře je to vždycky stres příjít do nového prostředí, musí si zvyknout. Vždyť i na očkování bereme číču až si na nové prostředí zvykne.
Jinak naše Bublina (jak jí teď říkáme) se má skvěle,už si hraje i s našimi dvěma staršími mazlíčky,kocoury Klerencem a Lakim.
slintanie blahom (2004-11-23 18:46:38, Sylvia) Odpovědět
Regina, niektore macky skutocne slintaju blahom pri mazleni, nasa Rebecka tak reaguje tiez, ked ju vezmeme do narucia.
Co sa tyka zapachu - pokial macka pochadza z velkeho kolektivu, kde sa naviac nachadzaju aj nekastrovani kocuri (ktori cakaju na kastraciu), pripadne sam kocur je len kratko po kastracii, je uplne normalne, ze pachne. Nas kocur tiez po privezeni domov pachol a pomohol na to az cas, ziadne kupanie. Pokial Budulinek nema ine problemy, tak nebojte, on vam casom vypachne. :-)
Nezodpovědnost útulků, (2004-11-19 13:33:11, PetrJ) Odpovědět
táhnou se tady diskusí, jak červená nit, pochybnosti nových majitelů koček o zodpovědnosti pracovníků útulků. Zdá se, že mají dojem, že je povinností útulků předat jim zdravé zvíře, pokud možno s dvouletou zárukou. Taková zvířata, ale mohou požadovat jen od chovatelů, kteří se starají o kočku od početí do předání novému majiteli. Kočky v útulku mají za sebou většinou ne právě harmonický život a jejich genetická výbava bude vše, jen ne bezproblémová. Většina zvířat je po svých zkušenostech vůči lidem opatrná a samozřejmě, že od malička neošetřovaná koťata se dostávají do útulku ve velmi zuboženém zdravotním stavu. K tomu, aby se takové kotě stalo zdravým mazlíkem je potřeba hodně trpělivosti a času lidí, kteří se o ně starají dobrovolně, po práci a zadarmo. A nejen, že se o ně někde v útulku starají, oni umisťují co nejvíce kočiček do bytových depozit, tedy do svých bytů, aby jim mohli poskytnout teplo a co nejlepší péči. Bohužel, není možné aby, jeden člověk věnoval dvaceti koťatům stejnou péči jako ten, kdo má doma jedno. Opravdu by si měl každý zájemce o kočičku z útulku uvědomit, že tyto kočičky, i když budou při předání zcela zdravé, jsou náchylnější k nemocem vzhledem k tomu co prodělaly do doby než přišly k němu a že si nebere jen mazlíka, ale i velkou starost. Myslím, že o zodpovědnosti pracovníků útulků není třeba pochybovat. Oni dělají ze všech sil vše proto, aby kočičky byly zdravé a mazlivé, ale stejně hodně práce pak zbývá ještě na nové majitele, protože se změnou prostředí, režimu a chovatele se dostává kočička do situace, které musí teprve porozumět.
(bez názvu) (2004-11-19 14:31:21, HelenaR.) Odpovědět
K tomu bych chtěla jen doporučit právě vyšlou knížku paní Solisti-Mattelonové: Hovory s kočkou,z nakladatelství Práh, kde se zájemce, začátečník i již zkušený chovatel dozví spoustu o chování koček i ve změněném prostředí i o jejich pocitech. Vřele doporučuji!
kote z utulku (2004-11-19 16:04:53, Jitka) Odpovědět
Taky mam prcka z utulku. Krasnou sestimesicni Masu, kterou jsem si vzala, kdyz ji byly 2 mesice. Byla jsem upozornena, ze ji konci prujem, jinak byla zdrava. Behem dvou dnu bylo po prujmu, nicmene do tydne dostala Masenka rymu. Netusila jsem, jestli jsem neco udelala spatne, ale ani ve snu me nenapadlo vinit z neceho pracovnice utulku. Veterinar me uklidnil, ze nastydnout muze kazdy, tedy i Masa :-)nicmene je treba pocitat s tim, ze kocicky z utulku mohou byt nachylnejsi. Rymu jsme zazehnaly a od te doby je Masenka zdrave, spokojene kote, ted uz spis slecna, kterou bych nedala ani za nic.
Chtela bych rict, ze si moc vazim prace vsech Vas, co pracujete v utulcich. Nemyslim, ze bych neco takoveho dokazala. Pred tim, nez kdokoliv zacne kritizovat Vas, Vasi praci, mel by si sahnout do svedomi, zda-li na to ma vubec pravo.
tak si tak čtu... (2004-11-19 19:25:08, Lenka) Odpovědět
Tak jsem přečetla všechny příspěvky a velmi zajímavé čtení! Jsem kočkomilka 3 měsíce a jsem šťastná za svého Tedýska kterého mým rodičům někdo hodil za plot jako 6ti nedělní koťátko, krátce předtím jsem o koťátku uvažovala a tak jsem hledala na internetu informace,teprve tehdy jsem se dozvěděla o útulcích pro kočičky a uvažovala, že se tam zajdu podívat. Ale našel si nás Tedýsek syn mu říká že se má, že si nás uměl vybrat, když jsem ho viděla a měla poprvé vnáruči vezla ho domů ať byl jakýkoliv už bych si ho nechala, nevěděla jsem jestli je zdraví, kolik mu je, jestli zvládně záchůdek v novém bytě, co mu dát nejlepšího k jídlu, ale zvládli jsme vše. Syn v něm má super kamaráda na darebačiny já mazlíka do postele protože semnou spí... Také jsme byli se synem na výstavě, kočičkám přivezli karton konzerviček a pytel suchého aby se ty útulkové měly fajn než si je někdo vezme. Byla jsem překvapená kolik bylo zájemců a nikdy by mě nepadlo, že by mohl někdo kočičku vrátit již po dvou dnech... Sleduji všechny útulky a vím, že půjdu na další Mikulášskou výstavu a až nechám Tedýska kastrovat pořídim si další "mimčo" a určitě z útulku. Přeji všem těm obětavým paním hodně trpělivosti a lásky a taky hodné páničky pro čičičky.
:-) (2004-11-23 16:23:08, Eva B. a smečka) Odpovědět
ano, přesně takhle si kočky vybírají domov a svého páníčka :-) ony si najdou nás a neprodleně omotají kolem tlapinky ... a pak už neuniknete kouzlu kočičí duše, protože to prostě nejde :-)jedna je prima, dvě jsou fajn, tři tvoří smečku a pak už to přestanete počítat :-)
:-) (2004-11-23 19:06:31, Le) Odpovědět
Evo moc děkuji za hezkou odpověď,ano chytla jsem se drábkem kočička, mě vlastně moc pomohla, mám za sebou velmi těžké životní období a toužila jsem mít nějaké kontaktní zvířátko, psa mě všichni vymlouvali jsem sama se synem a velmi pracovně vytížená, králík se nám neosvědčil, nereagoval, škrábal a byl zlý a ještě nebyl ani zakrslý:-( ale Teddýsek splnil vše co jsem očekávala... Zlobidílko před kterým sklízím kytky, sundavám ho z linky a stolu, moc dobře ví že nesmí, ale ta zvědavost... Ale umí nádherně přivítat, olíznout a už se těšit co dostane dobrého... Vám všem děkuji za cenné informace a rady, které každý den čtu aby se mému koucourkovi, se kterým jsme si pomohli navzájem u nás moc dařilo:-))
Lenko (2004-11-24 12:22:51, Eva B. + Pětikočičín) Odpovědět
to jsem ráda... neznám lepší náplast na starosti, než je hladit kočku :-) pejsek je prima, je s ním legrace a nutí vás chodit ven, takže jste pořád ve formě, ale kočičky umějí hotová kouzla :-)hladíte jiskřící kožíšek a za chvíli všechna nepohoda jako mávnutím proutku mizí a je vám teplo a skvěle...
Je to pravda, (2004-11-24 14:06:12, Ivana J.) Odpovědět
Kočka dokáže zázraky. Když jsem se já dostala do situace, která byla, mírně řečeno, "na mašli", pomohly mi jedině kočky, které vytušily, že je zle, a nehnuly se ode mne. A dodnes, kdykoli na mne přijde špatná chvíle, jsou okamžitě u mne. Když pak člověka pohladí po tváři měkká a teplounká kočičí tlapka, zapomene na všechno, nebo se alespoň všechny problémy zmenší.
Zvířátka... (2004-11-24 07:09:43, Danda) Odpovědět
...jsou opravdu skvělí partneři v nelehkých životních situacích. Původně jen tak aby nebylo doma prázdno a mohli jsme se s manželem o někoho starat, byly doma postupně křečci, morčata, zakrslý králíček (tomu dnešnímu už je 8 let). Pořídila jsem i pejska-fenku, pak druhou a ještě k nim třetí... V létě přibyl kocourek a teď na umisťovací výstavě kočička...
Chtěla jsem 6 dětí, tak mám alespoň 6 zvířátek (400 litrů akvarií nepočítám). Stejně život stále chystá nějaké stresy. Je pravda že někdy už se o to postarají i sami chlupáčci.
Už ale začínám mít pocit (konečně) že jsem dosáhla nějakého rozumného (množstevního) limitu (byt 2+1) - než zase se objeví něco příště?
Přeji si co nejvíce "zvířátkomilů", protože ti zpravidla mají rádi i lidi. A vstřícnosti je čím dál méně. A všem zvířátkům přeji hodně pečlivých a milujících lidských přátel, potřebují to a snad i zaslouží). Všem nám pak hlavně hodně zdraví. Krásný den.
Záhada (2004-11-24 09:22:58, Irena) Odpovědět
Zvířátka jsou opravdu bezvadná, ale já si někdy připadám jak blbec. Každý večer krmím ježka a naši 3 kočičáci a fenka jsou ke spánku uloženi v domě. Ježek dostane kočičí konzervu do misky (je malá plechová o průměru asi 10 cm - od nějakého drahého kočičího papání, které kočičákům vůbec nechutnalo). Ještě také přidávám chudým kočkám granule do jiné misky /voda ovšem přístupná/. Před 2 dny se jdu podívat jak Ferdovi /ježek/ chutnalo. Misku jsem nikde nenašla a tak si říkám mám sklerózu, nic si nepamatuju a asi jsem misku někde položila a zapoměla. Všechno jsem prohledala, ledničku, mrazák, spíž i skříně - nic. Ježek dostal nové krmení do jiné misky. Dnes ráno běžím do práce a hle miska ležela před domem u našich druhých sousedů /mají také kočky/. Při jejím důkladném prozkoumání jsem zjistila, že je promáčknutá a jsou na ní otisky zoubků. Je možné, že si některá kočka odnesla celou misku? Musela s ní přeskočit vrátka a nebo jí vláčet pod ploty! Prostě záhada a nebo UFO.
Není to spíš (2004-11-24 10:16:55, Jana Bu.) Odpovědět
práce nějakého pejska ?
(bez názvu) (2004-11-24 10:36:01, Irena) Odpovědět
Nemůže to být pejsek, naše fenka je malá a tak jsou ploty s podezdívkou, kde se tak akorát protáhnou kočky nebo ježek. A otisky zoubků - špičáky na misce jsou malé, ježkovi jsem se do tlamky nedívala tak nevím jaké má zoubky.
Kočky to umí (2004-12-07 17:02:05, Martina) Odpovědět
Myslím, že tu misku mohla klidně odnést kočka. Mám podobnou historii od nás z chalupy, kde se staráme o sousedovic a vlastně už i naše kočky (momentálně jich k nám chodí asi 11). Jednou v zimě přinesl přítel velký kus masa (asi půl kila) a kosti na polévku. Bohužel se to do mrazáku nevešlo, ale venku byl mráz, tak jsme vše dali za okno. To je asi metr nad zemí s ohrádkou, vždy zavřené a kočky tudy nikdy nechodí. Vede k sousední chalupě, kde nikdo nebydlí, jen tam občas posedával takový větší kocour. Při sledování televize jsme zaslechli jemné zašustění. Okamžitě jsem otevřela okno a co myslíte - pytlík s kostmi byl netknutý, zato půl kila masa zmizelo, jen jsem viděla hlubokou stopu ve sněhu s občasným náznakem kočičí tlapky. Takže věřte nevěřte, když jde o papání, kočky unesou hodně :-)
Takhle nám jednou (2004-12-07 19:36:02, Helena) Odpovědět
odnesly kočky dost velkou část zabíjačky, řezník pořád brebentil,ať to nedáváme na vychladnutí do dílny jako každý rok, že se musí maso pěkně vydýchat. Do rána zmizela ze stolu zakrytého velkou režnou plachtou dokola obloženou cihlami asi půlka prasete. Ještě dva dny k nám chodily na výzvědy kočky, které se sotva ve sněhu valily, jak byly přežrané. Tenkrát to nejlíp vyřešila dcera, které byly 4roky - prohlásila, že prásátko šlo za kočkama.
miska poponesena (2004-11-24 12:17:16, Eva B.) Odpovědět
klidně to mohla být kočička od sousedů :-))dokud jsem neviděla v akci našeho Simona "Nimitze", nevěřila bych tomu. on drapne packou plnou misku a posunuje si ji, kam chce on, ostatní jen tiše zírají :-)
(bez názvu) (2004-11-24 13:01:50, HelenaR.) Odpovědět
Ano, kočičky dokážou stěhovat úžasné věci. Vzpomínám si na svého stařičkého kocoura, kterému jsem 8 let vyčítala, že všechny kočičky chytají myšky a on nikdy nic - až mne jednou s hrdým výrazem čekal ráno na rohožce a vedle něj ležela myš - i s tou pastí, ve které byla původně chycená!
ale i práce ježečka! (2004-11-24 13:47:59, Dagmar) Odpovědět
ten náš zahradní si misku také honí po celém zápraží. Nedavno nám ji zase přinesl pejsek sousedů!
Milé (2004-11-24 17:25:31, ) Odpovědět
Budulínek (2004-11-19 19:39:06, Bára) Odpovědět
Budulínek je dospělý, velký černý kocour a je ode mne. Tedy, z nedostatku místa jinde, přímo ode mne, z karantény. (A tak jako rezavobílý kocour z Mníšku kdysi na výstavě v Ústí i on reaguje slintáním na stres z přepravy)Opravdu mne mrzí, že se o jeho problému dovídám z netových stránek, nikoliv přímo. Možná proto, že nejsem zaměstnanec (Podbrdsko má jen dobrovolníky), obvolávám všechny nové páníčky postupně, když můžu, od nejrizikovějších, tedy koťata a kočky vyléčené z vážnějších chorob a poté ty "bezproblémové", viz Budulínek. No, špatný odhad. Budulínek, tak jako všechny kočky z karantény, vyrážel na výstavu v půl páté ráno, protože tehdy jsem musela vyrazit i já a především služební auto:-( a den byl pro něj opravdu náročný. Je samozřejmě možné, že vlivem stresu a chladna propukla nějaká virosa, nejsem bůh a kočka není stroj, to nezaručím. Vím, že přes přejímku procházel bez klinických příznaků onemocnění, veterinářka mu dokonce kontrolovala i zoubky atd.
Kocour je nalezenec, kterého se ujala jedna stará dáma. Když odcházela do nemocnice, poprosila o hlídání jinou starou paní, ovšem z nemocnice se už nevrátila. Od té se kocour stěhoval k nám a teď k Vám, a to vše v posledním půl roce, stále jiný byt, jiné kočky okolo. Má toho dost a je šťastná povaha, že vše vůbec psychicky zvládá.
Pokud by Vám problémy s péčí o něj připadaly přílišné, ráda si ho (jak také předávací protokol zaručuje), vezmu zpět. Mohu si ho samozřejmě vzít zpět i na dobu léčení, jako jsme to řešili teď u kočičky Andulky, pokud byste mu např. nebyli schopni vpravit léky, injekčně to jde opravdu snadněji. Je to ale další stres z dvojího stěhování. Nečůral? Jak nečůral? Odmítal použít toaletu? (To kočky leckdy vydrží jen ze stresu i tři dny.) Má struvity? Dělal se mu rozbor moči? Ptám se i kvůli tomu zápachu. Pokud kočka je cítit opravdu po moči, tedy močovinou, může jít o selhávání ledvin. A vzhledem k tomu, že vím, v jakém stavu ode mne odcházel, bylo by to opravdu akutní selhání. Zvíře nevylučuje močovinu z těla a intixikuje se jí. Tomu by v akutním stavu podpovídalo nemočení. Naopak při chronickém selhávání čůrají až až. Byla bych radši, kdyby měl udělaný kompletní rozbor moči a biochemii krve (Pokud nemůžete, je možno u nás na mé náklady). Pokud je jen cítit "kotcovinou", není se co divit, několik desítek zvířat pohromadě není při nejlepší snaze srovnatelné s jednou kočkou v bytě, a kocour časem vyčichne sám. Koupat bych se ho, v prvním týdnu po stěhování a se zánětem dýchacích cest, já opravdu neodvážila. Je to ale dospělý a mladý kocour, snad to zvládne. Na net se dostanu výjimečně, byla bych Vám ale vděčna za další informace o jeho zdravotním stavu, můj tel. je 603363315 (je na reverzu), prosím zkuste to víckrát, když operujeme, nemůžu to zvedat. Přeji pevné nervy při jeho léčení, je to neuvěřitelný mazel a jistě Vám vše vynahradí svou oddaností. Díky Bára Kolmanová
Puntiiiik !!! (2004-11-26 09:33:11, Silvka) Odpovědět
Ahoj všichni Kočkaři a Kočkařky ! Z í výstavy jsem si domů přinesla tříletou kočičku Puntíka. Už rok a půl jsme bydleli ve dvou - já a můj kočkoun Ňuf, který je rozmazlený jako Garfield. Trochu jsem se bála, že Ňufák Puntíka nepřijme a bude ji zlobit, ale ona si prostě získá každého. Je u nás moc spokojená a časem, až přibude nových zážitků, napíšu sem článek o tom, jak se nám třem daří. Už se těším na 5.12., na další výstavu ! :-)
Puntík ! (2004-11-26 09:39:31, Jana Bu.) Odpovědět
Díky, Puntík byla u mne měsíc a půl, prošla třemi výstavami, kde ji nikdo nechtěl a já se jen divila, proč ne, protože je to nádherná tříbarevka, mazlivá, hodná. Teď už mi je to jasné - čekala na vás a dočkala se :) Posílám jí od bývalých pečovatelů podrbáníčko na bříšku !
Moc přeji Puntíkkovi (2004-11-26 22:45:57, PetraJ.) Odpovědět
aby se u Vás měla dobře. Viděla jsem se s ní na výstavě šlechtěných koček a všichni ji obdivovali, ale nakonec jsme ji zase naložili do přepravky a vezli k Janě Bu. Jsem moc ráda, že se přeci jen dočkala. Tak si to všichni hezky užívejte a dejte vědět jak se Vám daří
pach kocoura (2004-11-30 08:55:53, andrea) Odpovědět
A nepomohla by třeba změna krmení? Některé granule způsobují výrazný pach moči, např. rybí...
Kočička z útulku (2004-12-07 14:51:13, Klára) Odpovědět
Rada bych vam taky napsala svuj postreh. Ja jsem si minulou zimu vzala kocicku z utulku. Mela jsem uz petileteho kocourka Bertika, ktery byl doma docela casto sam, a mne ho bylo lito. A protoze mame celkem velky byt a jsme s manzelem taky dva, tak jsem se rozhodla, ze dalsi kocka by byla prinosem.
Vzala jsem si z utulku asi rocni kocicku, ktera se jmenovala Matylda.
vypadala,chudinka, jako odrostle kote, neuveritelne hubena, zrovna vykastrovana s natrzenym uchem a vystrasenym pohledem. Po tydnu schovavani se pod posteli a seznamovani s Bertikem se kocicka osmelila a zacala kolem nas obcas chodit. Mimo to chodila zrat asi tak petkrat za den a strasne zradlo hltala. Asi po tydnu zacala umorne zvracet, kaslala a mela teplotu. Tak jsme ji vzali na veterinu a po dobu dvou tydnu jsme tam s ni byli snad kazdy den.
Postupem casu se z Matyldy stal mazlicek, partak na zlobeni a na hrani s Bertikem.Dneska Matylda s Bertikem spinkaji v jednom pelisku a dulezite se olizuji. Z Matyldy se stala krasna kocici slecna, pribrala a asi o dve kila pribrala. A uz bych ji nikomu nedala.
Děkujeme (2005-11-14 14:18:48, Lucie Sutnerová) Odpovědět
V neděli jsme byli také na Umísťovací výstavě a přivezli jsme si úžasnou kočičku Ájinku (přejmenovali jsme ji na Viktorku). Je to maličká tygřice, která se rozkoukala okamžitě po příjezdu domů. Moc za ní děkujeme hlavně útulku v Kyjově, odkud přijela. Lucie
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
^ zpět k článku
|
|
|
