Ráda Vás seznámím s důležitými čísly, která nás provázela rokem 2011.
Bylo přijato:
- 170 koček
- 4 psi
- 3 morčata
- 5 ježků
Umístěno pouze 44 koček
Vráceno do původní lokality – 19 kastrovaných koček
Odchycena a převezena jedna zraněná poštolka.
Kastrováno bylo 45 koček a 3 psi.
Během roku zemřelo nebo bylo utraceno víc jak 20 koťat. Některá byla přivezena v tak špatném stavu, že záchrana už nebyla možná. Stačí se podívat na Brozánka, to je nejčerstvější novoroční přírůstek. Ten naštěstí bojuje o svůj život a vypadá již mnohem lépe.
Brozánek
Protože u nás zůstává stále mnoho neumístitelných koček (jak pro povahu, tak i pro stáří), musíme počítat i s jejich úmrtím:
- Adam - bílý kocour převezený z pražského útulku (stáří asi 10 let)
- Prskavka a Plašanka (dvě velmi plaché kočičky ) našly volný život v areálu azylu a staly se zřejmě obětí otravy.
- Asi 12-letý kocourek Pšenička – zakrátko po příjmu bylo jasné, že nebude vhodný k umístění. Povaha holubičí, ale byl stále ve stavu nemocných.
- Kočička Mína (asi 14 let)- velmi krásná mourinka, hodná, ale toulavá.
- Cheri, kočička, kterou majitelka vrátila do azylu po 8 letech. Stres, stáří a špatná léčba zubů vykonaly své – kočičce bylo asi 13 let.
V roce 2011 nám zemřeli i tři psi:
-
Valentýnek – velice milý a věrný pejsek, který zemřel rychle a náhle po necelém roce života u nás. I když nás MVDr. Vepřek upozornil na těžký zdravotní stav,
byla to velká rána, se kterou jsme se nesmířili ani do dnešního dne. Škoda, že mu osud nedopřál delší život a nám víc radostných zážitků.
- Pejsek Ketty – opuštěná fenečka přirostla k srdci panu Zárubovi a provázela ho jako hlídač závozník při každé jízdě náklaďákem.
- Fenka Dáša u nás žila víc jak 8 let. Žila u nás a taky tady zemřela.
Protože jsme azyl i pro jiná zvířata, máme úmrtí i u třech morčátek, 1 zakrslého králíčka, 1 velkého králíka, 1 andulky a 1 suchozemské želvy.
Rok 2011 byl pro nás velmi smutným rokem plným smutných událostí. Na všech členech se projevuje únava z dlouholetého vypětí sil, psychicky náročných situací a mála odpočinku. Všichni členové sdružení jsou zaměstnaní a to, co vykonávají na záchranu zvířat, dělají na úkor svého volného času. A tak jim veřejně děkuji za jejich práci, za výrobu a distribuci výrobků, které vylepšují svízelnou finanční situaci, za vedení našich stránek a za všechno, co nás spojuje.
V tomto roce jsme zúčastnili stejně jako každý rok natáčení pořadu „Chcete mě“, také velikonoční a vánoční akce Stromu přání – zde musím projevit velký obdiv a poděkování aktérům této úžasné akce. Také jsme se zúčastnili Maratonu čtení, který ke Dni zvířat zorganizovala Divadelní společnost spolu s libochovickou knihovnou. Spousta krmení, ale i peněz bylo touto akcí předáno našemu azylu . Děkujeme Základní škole Libochovice za dlouholetou přízeň, za krmení a za vybrané peníze. Náš azyl se zúčastnil i výstavy ušlechtilých koček.
Nechci zapomenout na lidi, kteří nám přinesou své vyrobené hračky, krmení, stelivo i nabízejí pomocnou ruku. A také na organizaci, která nám pomohla uhradit náklady spojené s kastrací 10 koček.
Celkem bylo vybráno 141.150,- Kč, z toho na Stromu přání – 21.957,- Kč
Všichni si přejeme víc zájemců o naše kočičky, i o ty méně atraktivní. Pomalé umísťování nás nutí k odmítání pomoci jiným a hlavně nás stojí hodně peněz. Loňský rok byl hodně špatný na poměr přijatých a umístěných koček.
Přestože se někdy zdá, že nejsme dost akční, mediálně známí a že se příliš nehrneme do samoreklamy, je to tím, že náš azýlek není nafukovací a my za ty roky už máme v sobě jasno, proč pomáháme zvířatům. Děkujeme, že nám přesto pořád pomáháte. I v této nelehké době.
Cassie
Mé osobní: Stále ještě neztrácím naději a stále ještě doufám, že někdo ohlásí nález mé mainské kočičky Cassinky.
Jana Zárubová