Umísťovací výstavy jsou pro vystavující většinou plné stresu - člověk se celý den nezastaví, a tak tato výstava, konaná u příležitosti otevření a dne otevřených dveří Hotelu pro kočky Trubská, byla myslím pro nás všechny zúčastněné podbrdské spíše za odměnu. Nečekaly jsme příliš velkou návštěvnost, protože to byla výstava malá, komorní a navíc mimo Prahu.
Hotel Trubská z venku
Veterinární prohlídka proběhla rychle, jelikož jsme zde měly jen 12 zvířat k umístění - pro takové prostory tak akorát. Kočky jsme vyložily do prostorných kotců vybavených vším potřebným a ještě něčím navíc. V každém kotci byla i travička na okusování. Já jsem tedy trochu trnula hrůzou, že moje milá Emigrantka z Mechu provede to, co dělá tak ráda doma, a to sice, že pěkně všechnu travičku sežere a následně vyzvrací (nejlépe na ten pěkný plyšový pelech), ale naštěstí nebyla při chuti. Poličky připevněné na zdech kotců umožňovaly šplhání a větší rozhled, čehož naši chovanci využili jen částečně. V "prezidentském apartmá" byla deponována kočka majitelů, protože hrozilo, že při tom všem provozu skončí někomu pod autem.
Jedna nejmenovaná útulková kočičí teta projevila závist a touhu stát se majitelkou této luxusní kóje, která má i druhé patro (kam se dle jejích výpočtů vejde pěkná velká postel, mnoho koček a vše potřebné k bydlení).
Kóje "standard" pro kočky
Ti, kdo zažili „Výstavu pro kočku“ na Chvalské tvrzi, znají ty okamžiky, kdy se v 10 hodin otevřou dveře a dovnitř vtrhne kočekchtivý dav. Zde to tak nebylo, lidé přicházeli pozvolna, v klidu, byli individuelně vítáni, vše jim bylo vysvětleno, nikam se nespěchalo. I kočky byly mnohem klidnější. A my jsme byly zahrnuty nabídkou nápojů, koláčů a jahod ze zahrádky. Čepovalo se pivo, jedly koláče, řízky, kyselé okurky (i oběd nám přichystali!), povídalo se a plánovalo, vyráběly se drobnosti do dobročinného krámku. To vše na dvoře starého
statku na kraji vesnice, na kopci nad údolím, v krásné krajině kousek za Berounem.
Lidé přicházeli a nosili krmivo a penízky pro opuštěné kočky, kupovali si trička na krámku a prohlíželi kočky. Velkou výhodou byla možnost vpustit zájemce do kotce a zavřít ho k vybrané kočce, kterou si tak mohl pěkně prohlédnout a pohladit.
Návštěvníci
Domov našly tři kočky: Emigrantka z Mechu – jako kamarádka k osiřelému kocourovi do jedné domácnosti, která má velké zkušenosti s tím, co kočky potřebují a prostorný zasíťovaný balkon, roční Bimbo, který čekal v depozitu od svých 4 týdnů (!), a mazel Nathaniel z Alois, na kterého v novém domově čekal jeden znuděný kočičí puberťák.
Díky příspěvkům a výdělku z krámku můžeme zaplatit zase něco z důležitých výdajů za veterinární péči o naše svěřence - tentokrát nakoupíme vakcíny, na které nám nezbývalo.
Jak odpoledne ubývalo lidí, začínaly se někam ztrácet i mnohé depozitní tety. Po neúspěšném pátrání v okolí grilu a přilehlého sezení pod starým ořechem jsem je našla v kotcích! Využily prostoru a možnosti se tak dostat blíže ke svým plašším svěřencům, a tak mazlily, hladily a byly obložené kočkami.
Po skončení výstavy jsme ještě využily velkorysého pozvání na grilování a odjížděly až večer. Dobré bylo, že kočky mohly být v prostorných kotcích a v klidu a troška zdržení jim tedy asi nevadila.
Posezení u občerstvení
Závěrem tedy vězte, že pokud si vezmete podbrdskou kočku, dostanete slevu na ubytování vašeho zvířete v tomto zařízení a zároveň půjde nějaké to procento z ubytování na podbrdské konto.
Děkujeme, bylo to báječné!
Související odkazy:
Související články:
přidat do oblíbených
poslat e-mailem
vytisknout