Čas letí jako voda a 28.června to je rok, co k nám přišla třínohá kočička Jaffa z podbrského útulku, i když nám to připadá, jako by u nás Jaffa byla odjakživa.
Myslím, že i ona už dávno zapomněla na vše ošklivé a nepříjemné, co ji v životě potkalo, nenásilně se zapojila do života naší smečky a užívá si všech radostí kočičího života: ráda se sluní na židli na balkóně, spí na paničce v posteli, mazlí se jak o život, miluje žebrání čehokoliv u stolu a honí se s malou Lilly.
Jo, vy nevíte, kdo je Lilly?? No, to bylo tak…..
Jednoho mrazivého prosincového večera loňského roku jsem dostala pozvání do hospůdky na posezení s přáteli do nedaleké vesnice. Zábava se, jak už to bývá, protáhla do pozdní hodiny a poslední autobus už dávno odfrčel… nezbývalo mi nic jiného, než ty 2km odšlapat domů po svých… no a jen jsem ušla pár kroků od hospůdky, najednou se odnikud vynořilo malé chlupaté nic, mňouklo, otřelo se mi o nohy a úplně samozřejmě se dalo na pochod vedle mě a šlapalo se mnou, cestou necestou, až k nám.
Lilly
Snažila jsem se ho odehnat, vysvětlovala mu,že by mělo jít domů, ale vše marně. Když jsem došla k našemu paneláku a vešla zkusmo sama dovnitř, kotě spustilo venku šílený povyk a brekot. Jelikož bylo –8‘C, neměla jsem to srdce prcka nechat venku… no jo, ale kam s ním? Doma mám 5 svých koček a nemůžu k nim vzít neznámé kotě, co když je nemocné nebo má parazity?
Jaffa a Lilly
Takže půlnoc, nepůlnoc, zazvonila jsem vedle na kamaráda souseda, který nemá žádná zvířata, jestli by nebyl tak hodný a mrně si do rána nenechal u sebe. BYL.
Ráno jsem kotě pořádně prohlídla – byla to cca 4 měsíční holčička – dostala jméno LILLY, byla zdravá, bez parazitů a evidentně bytová a opečovávaná, dokonce uměla používat záchůdek. Takže jsem ji vzala k nám, (moje pohodové kočky její příchod vůbec nevzrušil),vykoupala, preventivně odčervila, nechala na veterině naočkovat a říkala si, pár dnů u nás zůstane, než se najde její páníček. Jenže... nikdo ji vůbec nepostrádal… co dál? Dostala jsem nabídku z Azylu Lucky, že mi ji pomohou umístit do nové rodiny… jenže… padla si do oka právě s naší Jaffinou, která jejím příchodem ožila a když jsem je pozorovala, jak se spolu honí, hrajou a dovádí a Jaffinka je tak moc šťastná, už jsem byla rozhodnutá: Lilly zůstane.
Smečka
A co na to rodina? Děti (14 a 22 let) měly už od začátku jasno: Lilly je naše a nikomu ji nedáme… manžel zpočátku brblal, že 6 koček už je fakt moc, ale když viděl spokojenou Jaffu, rezignoval. Jen si dal jednu podmínku: že už NIKDY nepůjdu z hospůdky pěšky, radši pro mě přijede autem… chápete někdo proč?? :-)
Nová panička Jaffy Jitka
Související odkazy:
Související články:
přidat do oblíbených
poslat e-mailem
vytisknout