Na začátek trocha skorofilozóófie nikdy neuškodí. Takže co sem ztratil a co našel? Ztratil sem ocas a našel sem domov se spoustou nových kámošů a kámošek. No to by mohlo asi tak ňák stačit, na víc se necejtim. A teď konec filozofie, a dál pěkně po Forestovsku, to už mi jde líp.

Tak vás tu šecky po víc jak měsíci zase zdravim. Nojo, úplně vidim, jak se třesete na nové zprávy o mém velectěném pozadíčku. Takže, jak jsem dopadl? Jak už jsem psal v odpovědi pod svým prvním škrábáníčkem, tak sem si před první návštěvou strhnul ten hnus na prďajzně a čekal jsem, co si urvu před návštěvou další. A to byste neuhádli. Normálně než stačila teta Alča dovléct paní od vrat ke mně, tak jsem si ten strup utrhnul znova. Sem fakt dobrej. Nojo, hééérec sem prostě ten nejlepší. Pěkně krvavej zadeček sem na pani otočil a hned jsem byl za největšího chudáčka. Jenže mě prozradilo to, jak sem koukal. Teta říká, že mám v očích šecko, jen né nic andělskýho. No prostě rarach největší, ale taky nejmilovanější. Strejda Michal si moji maličkost tak zamiloval, že mě sebou všude nosí. Prý abych se moc neunavil, když sem takovej hubenej.

Forest

Musim mu dát za pravdu. Hubenej to já sem, ale já zbodnu, na co přijdu a prostě nepřiberu. Si nedovedu představit, co by se tu dělo, kdybych nakonec musel na to štípání kosti. By mě snad strejda i vozil v kočárku nebo co. Ale takhle mám štígro a hlavně si zachovám zbytek respektu u ostatních zvířat, neb ocásek, a to čtete velmi správně, protože já tam malilinkatéééj kousíček mám a vypadám jako moje kupírovaná kámoška krysařice, no tak tenhle ocásek se totiž dobře zahojil a já na štípání nemusel. To bylo doma radosti. A vlastně pořád ještě je.

Lítám po celym baráku a i moje skoroobézní kámoška Sněhulka se občas proběhne se mnou. I když ta by to potřebovala 24 hodin denně. Nechci jí pomlouvat, bych si nikdy nedovolil, ale fakt je strašná. Ta mě v běhu zašlápnout, tak jen vypustim vzduch a sem na prkně. Teda kdybyste viděli, jak jí! Normálně na posezení vdechne celou misku granulí. Jí ani nevadí, že jsou dietní a tím pádem i hnusný. Nojo, kočka z kotelny a pak to má mít ňákou kultúru. To já si pěkně hačnu před mističku a jedu, jedu, jedúúúúúúúúúú. Sakra, no to sem vlastně úplně stejnej jako ona? Jo, ale já mám jedno privilégium, nebo jak se to říká, a to je to, že můžu spát se strejdou v posteli. Já tam můžu, protože jsem o 5 kilo lehčí a menší a sem kluk a zrzavej a vůbec! Prostě já sem Forest a toho fousatýho chlapa mám vomotanýho kolem drápku a von kolem mě pobíhá a skáče, jak já mňoukám. Když mu spim na peřině, tak leží úplně na kraji, aby mě nevzbudil. No není to bomba? A to má postel jako hrom. Jo a když spim u tety, tak ona mi vždycky ráno říká, že měla v noci kolem krku živý boa. Sice nevim, co to je, ale culí se u toho jako prdlá a vypadá spokojeně, takže to asi nebude nic špatnýho.

A na co sem vlastně za tu dobu přišel? Že pokuď mě někdo:

přejede

což je na pytel a bolí to

najde

tak to už je lepší

amputuje

tééda fakt nic moc

léčí

jóó, dobrá podstrojovačka

rozmazluje

no tak to je naprosto dokonalý

tak to vlastně není zas tak špatný, protože kdybych se tenkrát po té silnici netoulal, nezažil bych tak dokonalou catwellnes, jakou mám teď, a jen pánkocour ví, jak bych dopad. A vlastně si už na to špatný ani nepamatuju. A taky to, že je ještě hodně hodných človíčků, kteří mi drželi palce a posílali dárky a penízky, abych se brzo uzdravil. Nebejt vás lidičky... A vo tom to je. Howg, domluvil sem. Jééééééžis, já už na tu telku zírat nebudu. Místo mňouků tady takhle kecám. Ale vy víte, co sem tim chtěl říct. A za to a za tu pomoc vám všem náleží velký MŇAUDÍÍÍK.

Podtrženo, sečteno: Díky vám mi přišlo dostatek podložek i steliva. A protože sem už zcela zdráv a nejsem hamounek (sníst se to nedá, tak co s tim, že jo), dovolil sem si zbytek nespotřebovaných věcí rozdat nemocným kámošům a kámoškám, kterých je na podbrdské marodce víc, než je zdrávo. Takže z toho, co zbylo, se právě raduje kočička po operaci zlomené nohy a další kotě s nemocným ocáskem. Sakra co mi to připomíná?

Penízků se sešlo tolik, že byla uhrazena moje veškerá veterinární péče a ještě dost zbylo, abych moh udělat fráju a poslat na operaci svoji kamarádku Mařenku, která už podruhé tento rok musela na operaci tlamičky. Jen doufám, že jí to opravdu pomohlo a je to naposled, co tuhle hrůzu musela podstoupit. A protože nemůže moc papkat, přenechal jsem jí (a jak rád!) i zbytek své rekonvalescenční kaše.

Můj dík, a nejen můj, patří níže napsaným:

Dárci, kteří mi zaslali materiální pomoc:

• Paní Dana Tučková s rodinou – podložky, stelivo, dobrůtky (i pro tetu Alču)
• Paní Dandová s rodinou – podložky, stelivo, dobrůtky

(Tak tyhle dvě dámy mi dárky přivezly až domů. To kvůli nim sem si po dvakrát trhnul onu ošklivou věc na zadečku. Ale ženský věřte, že já to pro vás udělal rááááááád!)

• Paní Radka Mejzlíková – RC Convalescence Support (rekonvalescenční instantní kaše – odporné to jídlo, ale velmi potřebné a ukrutně drahé)

Dárci silikonového steliva a jednorázových podložek, kteří tuto pomoc poslali prostřednictvím internetového obchodu s chovatelskými potřebami KočičíObchůdek.cz

Dárci, kteří mi poslali penízky (zatím jen k 30.9.2008):

Související odkazy:

• Forest Gump, fotografie tohoto rezavého fešáka

Související články:

• Jmenuji se Forest: Forest Gump!