Jako každý rok před Vánoci považujeme za vhodné upozornit, že darovat někomu pod stromeček živého tvora není žádná legrace. Je to velmi zodpovědný čin. Ano, může to být milé, a jistě to je opravdu roztomilé hladit malého chlupáče, ale je třeba si uvědomit, že nejde jen o to uspokojit něčí hlad po sentimentu. Jde především o cit, a to je něco jiného než se jen chvilkově dojmout. Je to totiž velká zodpovědnost, přijmout do domácnosti živého tvora. Znamená to uvědomit si, že je třeba uspokojit potřeby zvířete, a až ve druhé řadě mít sám radost.

Proto je dobré se potenciálně obdarovaného dotázat, zda nejen po zvířátku vážně touží, ale zda je i schopen se o ně postarat. Určitě je dobré vzít v úvahu i to, zda zvíře do domácnosti přijmou i její ostatní členové. Zvíře není hračka. Pokud nejde o morče, či králíka, jehož věk se dá počítat „jen“ na několik let, ale třeba o psa nebo o kočku, je nutné počítat s tím, že se dožije minimálně asi 15 let. A s touto perspektivou je nutné počítat.

Znamená to počítat především s pravidelnou každodenní péčí. S odpovídajícím krmením, s venčením, naplněním volného času, výchovou, péčí o srst, očkováním, s tím, že se se zvířetem cestuje. Zkrátka, není to jednoduché. Darovat život, to je především odpovědnost!